Článek
Umělá inteligence se plíživě přesouvá z laboratoří do obýváků. Zatímco kdysi řešila otázky lidské existence, dnes řeší, jak usmažit řízek bez oleje, jak partnerovi oznámit, že mu to včera „neklaplo“ a jak zorganizovat dětskou oslavu bez dětí. Pro některé uživatele je AI pomocník.
Pro jiné — spása. A pro třetí — tichý rozvrat celé civilizace, která si začíná zvykat, že odpověď přijde okamžitě, a ještě s emoji.
Začalo to nenápadně. Několik praktických dotazů, trocha vtipů, recepty, rady do života. Teď už však není výjimkou, když se člověk místo maminky zeptá chatbota, co dělat s bolavým srdcem nebo nešťastným manželstvím. A co je horší — AI odpovídá vlídněji než většina příbuzných. Bez sarkasmu, bez výčitek, bez: „Já ti to říkala.“
Nadšení je takové, že někteří uživatelé začali přirovnávat umělou inteligenci k duchovnímu průvodci. Často se jí svěřují více než psychologovi, farářovi i vlastnímu psovi. Některým dokonce připomíná matku. Jiným… tchyni. Ale s tím rozdílem, že AI si nikdy nestěžuje, že jste se neozvali.
V běžném provozu začala AI suplovat i drobná rozhodnutí: co si vzít na sebe, jak reagovat na pasivně agresivní kolegyni, zda odpovědět na SMS od ex. Lidé postupně zjistili, že když nechají AI řídit svůj život, stane se něco nečekaného – začnou mít konečně klid. Rozhodnutí přichází rychle, bez emocí, bez rozhádaného nedělního oběda.
Změnila se tím i role tradičních postav v rodině. Tam, kde dřív vládla rada typu „běž si to vyříkat jako chlap“, přichází nyní výpis z neuronové sítě s pěti možnými variantami řešení a doporučením nejméně toxické reakce. AI netlačí, nekritizuje, nehodnotí. Jen nabízí – a to je děsivě příjemné.
Jedním z nepřímých dopadů je krize autority.
Co s tím, když dítě dříve poslouchalo babičku, ale teď poslouchá chatbot, protože ten „vysvětluje líp a nepáchne po zelí“? Tradice se začínají tříštit. Vánoční rady, výchovné tipy i komentáře ke vztahům přebírá bez emocí systém, který nepoužívá slova jako „rozmazlený“, „zase“ nebo „v tvém věku“.
A právě v tom leží tiché drama moderní společnosti: AI začíná nahrazovat nejen vědomosti, ale i emoce – a to ještě bez ironie. Kdo by to byl řekl, že největší konkurencí klasické tchyně nebude druhá žena, ale klidný asistent, který nikdy nezapomene narozeniny – a nikdy nečeká kytičku.
Pokročilí uživatelé už posílají AI fotografie svého obýváku, aby zjistili, kde udělali chybu. Jiní chtějí, aby AI upravila jejich výchovu. Zatím to probíhá jen přes rady. Brzy to ale možná půjde i zpětně. A pak přijde zlom, až se lidé začnou ptát: „A co by teď řekla AI?“ Místo „Co by na to řekla máma?“
Změny se dějí nenápadně. Chatboti vstupují do vztahů, přátelství i víkendových plánů. V některých domácnostech AI už připravuje nákupní seznam, plánuje dovolenou i navrhuje, komu se ještě vyhnout na rodinné oslavě. Co je ale pozoruhodné: nikdo se s ní nikdy nepohádá.
Zatímco se generace před námi hádaly o tom, kdo má pravdu, my diskutujeme o tom, jak přesně tu pravdu stylizovat do tří vět a jednoho GIFu. A zatímco dříve tchyně doporučovala, co si obléct na pracovní pohovor, dnes to dělá chatbot. A to s větší empatií. A lepším vkusem.
Bude tohle všechno jednou znamenat, že AI nahradí rodiče? Možná ne. Ale zcela jistě už nahradila jednu funkci – tu, kterou doma nikdo nechtěl. Nevyžádané rady. A jak se ukazuje, když tyhle rady přicházejí s jemností a trochou digitálního soucitu, dá se to přežít mnohem lépe než klasické „tak si to teda udělej po svém“. Zatím AI ještě neumí objet vnouče, upéct bábovku ani zkritizovat kocoura. Ale pokrok jde dál. Už se testuje hlasová verze se zabarvením hlasu „lehce zklamané ženy kolem šedesáti“. Až to bude hotové, bude k dispozici ve třech režimech: pasivní, pasivně agresivní a aktivní s bonusem „mluvím, i když mě nikdo neoslovil“.
Nakonec se může stát, že si lidé místo Vánoc budou posílat generované pozdravy, místo obědů sdílet receptové prompty a místo lidské rady si dávat odkaz. Což by bylo sice chladné, ale výrazně tišší. A to je přesně to, po čem už dnes tolik lidí v digitální džungli touží.
Možná jednou vznikne i simulace celé rodiny, ve které nikdo nekřičí, nehádá se, neuráží, nečeká, že zavoláš, a neptá se, kdy už konečně někoho přivedeš. A v té chvíli — tiše, přes Wi-Fi – zanikne poslední funkce tchyně. Nahradí ji algoritmus. A nevadí to nikomu. Možná ani jí.
__________________
Použité zdroje:
Tento článek / glosa je autorskou fikcí. Nevychází z žádných převzatých nebo faktických zdrojů. Vznikl jako satirický komentář na téma umělé inteligence v každodenním životě. *
