Hlavní obsah

DEJ 1. Listopad 1989 jako projektový den: Co by mělo dítě vědět?

Foto: Jiri Bochez / GPT

Základní škola uspořádala projektový den věnovaný listopadu 1989. Nejen pro žáky osmých a devátých tříd, ale pro celou školu, včetně prvňáčků. Deváťáci naopak dostali úkol zajistit dopolední program. Maličkost.

Článek

V rozhovorech a článcích o dětské literatuře Bohumil Říha opakovaně zdůrazňoval, že děti nemají být předčasně zatěžovány problémy dospělých a mají mít prostor pro vlastní fantazii a hru, stručně Nechme dětem dětství.

Otázka nezní, zda je listopad 1989 významnou historickou událostí. Nepochybně je. Otázka zní, jaké znalosti musí žák mít, aby dokázal této události skutečně porozumět. A zda je přiměřené očekávat takové porozumění od dítěte, které se teprve učí číst, psát, počítat a orientovat v čase.

1. Jaké předpoklady vyžaduje pochopení listopadu 1989?

Sametová revoluce není izolovaná událost. Je výsledkem dlouhého historického vývoje. Aby jí žák porozuměl, musí znát nejen to, co se stalo 17. listopadu, ale také proč se to stalo, proti čemu lidé protestovali a jaké důsledky události měly.

Foto: Jiri Bochez / GPT

Neznamená to, že žák musí všechny tyto oblasti dokonale ovládat. Znamená to, že bez jejich alespoň základního pochopení nedokáže vysvětlit listopad 1989 jako historický proces. Může si zapamatovat datum, jména, hesla nebo symboly, ale nebude rozumět jejich významu.

Například tvrzení, že lidé v roce 1989 bojovali za svobodu, předpokládá, že žák ví, jaké svobody byly omezeny, kdo je omezoval, jakými prostředky a jak se tehdejší režim lišil od demokratického uspořádání. Bez těchto znalostí zůstává slovo svoboda abstraktním morálním heslem.

2. Může listopadu 1989 porozumět dítě prvního stupně?

Záleží na tom, co rozumíme slovem porozumět. Dítě v první nebo druhé třídě může pochopit konkrétní situaci: někdo nesmí říkat, co si myslí; někdo nemůže cestovat, kam chce; lidé se sejdou a požadují změnu. Může porozumět jednoduchému příběhu o demonstraci, poznat státní vlajku nebo zjistit, že v minulosti platila jiná pravidla. Může mít pochopitelně různá předporozumění vyplývající z názorového a zkušenostního spektra jeho rodiny.

To však ještě není historické porozumění sametové revoluci. Dítě ve třetí až páté třídě již může postupně pracovat s časovou osou, srovnávat život v minulosti a současnosti, poznávat základní historické události a na konkrétních příkladech rozlišovat demokratické a nedemokratické jednání. Je tedy možné položit základy pro pozdější porozumění listopadu 1989.

Nelze však automaticky předpokládat, že dítě dokáže pochopit souvislosti mezi únorem 1948, srpnem 1968, normalizací, studenou válkou a rozpadem komunistických režimů ve východní Evropě. Toto omezení není důkazem nedostatečné inteligence dítěte. Jde především o otázku rozsahu jeho předchozích znalostí, abstraktního myšlení, orientace v historickém čase a způsobu výuky. Věk sám o sobě přitom není absolutní hranicí: i mladší dítě může při dobrém vedení pochopit některé složitější historické souvislosti.

3. Rozdíl mezi prožitkem, informací a porozuměním

Školní projektový den může obsahovat výrobu transparentů, kreslení trikolór, poslech dobových písní, promítání archivních záběrů nebo symbolické zvonění klíči, malování obrázků. Takové činnosti mohou být zajímavé, emocionálně působivé a mohou vzbudit zájem o historii. Samy o sobě však nedokazují, že se žák něco historicky podstatného naučil.

Je nutné rozlišovat tři úrovně:

Prožitek - Dítě si vyzkouší zvonění klíči, vyrobí transparent nebo zazpívá píseň. Událost si spojí s emocemi a symboly.

Znalost - Dítě ví, kdy se demonstrace konaly, kdo proti komu vystupoval, co byla KSČ a proč se protestovalo.

Historické porozumění

Žák dokáže vysvětlit příčiny, průběh a důsledky událostí, zasadit je do historických souvislostí a rozlišit mezi historickým faktem, interpretací a politickým hodnocením. Prožitek může učení podpořit. Nemůže však nahradit systematické budování znalostí, na jejichž základě historické porozumění vzniká.

4. Komenského zásada: Od známého k neznámému

Zde je vhodné připomenout Komenského didaktickou zásadu, že neznámému se učíme prostřednictvím známého. Chceme-li dítěti vysvětlit sametovou revoluci, musíme nejprve zjistit, co již ví. Rozumí tomu, co je stát? Co znamená zákon? Jaký je rozdíl mezi volbou třídního zástupce a parlamentními volbami? Ví, co znamená zákaz vydávání novin nebo politické pronásledování? Teprve na tomto základě lze postupně přecházet k abstraktnějším pojmům. Problém projektových dnů vzniká tehdy, když je tento postup obrácen: žák je nejprve vystaven historické události, jejíž předpoklady dosud nezná, a očekává se, že prostřednictvím samotného prožitku pochopí její význam. Taková výuka může vytvářet iluzi porozumění. Dítě ví, že listopad 1989 byl důležitý a že svoboda je dobrá, ale nedokáže vysvětlit, co se změnilo a proč.

5. Co by dávalo smysl v jednotlivých ročnících?

V jedné hodině lze s třídním učitelem připravit např. diskusi na tato témata.

Ročník / Přiměřený vzdělávací cíl

1.–2. / Minulost a současnost, pravidla soužití, jednoduché příběhy rodinné historie.

3.–5. / Časová osa, základní dějiny státu, život prarodičů, konkrétní příklady omezení práv před rokem 1989.

6.–7. / Systematická historická chronologie, vznik a vývoj států, základní politické instituce a ideologie.

8.–9. / Dějiny 20. století, komunismus, studená válka, rok 1968, normalizace, disent a listopad 1989.

Toto rozvržení je didaktickým návrhem, nikoli tvrzením o přesném závazném rozdělení učiva v současném RVP. Smyslem je zachovat posloupnost, v níž se složitější historické poznání opírá o znalosti získané dříve.

Projektový den může být vhodným vyvrcholením tematického celku, zejména v osmém nebo devátém ročníku. Na prvním stupni může fungovat jako úvodní seznámení s minulostí, pokud jsou cíle přiměřené věku a předchozím znalostem.

6. Je to vzdělávání, nebo občanský rituál?

Připomínání 17. listopadu má také společenskou a občanskou funkci. Škola může chtít připomenout demokratické hodnoty, vzdát úctu účastníkům historických událostí a posilovat vědomí společné minulosti. To je legitimní. Je však třeba odlišit občanskou připomínku od historického vzdělávání. Zvonění klíči je symbolickým jednáním. Pochopení příčin pádu komunistického režimu je výsledkem historického poznávání.

Obojí se může doplňovat, ale není to totéž. Navíc vzniká otázka, zda dítě, které nezná historické souvislosti, není vedeno především k přijetí předem určeného hodnotového postoje. Může opakovat, že demokracie je dobrá a komunismus špatný, aniž by rozumělo politickým institucím, historickým událostem a důvodům takového hodnocení. Škola přitom nemá pouze předávat žádoucí postoje. Má poskytovat znalosti, které umožní postoje rozumově zdůvodnit.

7. Nejdříve učit, potom připomínat

Není důvod, aby škola listopad 1989 ignorovala, je to jedna z nejvýznamnějších událostí moderních českých dějin. Je však důvod ptát se, zda celodenní projekt pro všechny ročníky představuje účelný způsob využití času vzdělávání, zvláště pokud nahrazuje běžnou výuku.

O kvalitě takového dne nelze rozhodnout jen podle jeho názvu. Záleží na obsahu, přípravě, návaznosti na učivo a na tom, co se žáci skutečně naučili. Ani projektový den totiž nemusí znamenat, že se děti neučily. Pokud ale prvňáci celý den vyrábějí trikolóry, zvoní klíči a opakují hesla o svobodě, aniž by chápali historické souvislosti, jde spíše o občanskou slavnost než o výuku moderních dějin.

Dítě nemůže kriticky hodnotit historickou událost, o níž nemá dostatečné znalosti. A nemůže porozumět důsledkům, pokud nezná příčiny. Proto není ideální svěřit úkol dětem vyšších ročníků; malé děti nemají tušení, o čem se to snaží mluvit, a vnímají jen to, když se dělají opičky.

Nejlepší přípravou na pochopení listopadu 1989 proto není každoroční opakování jeho symbolů, ale soustavná, chronologicky uspořádaná výuka historie. Škola by měla žákům nejprve vysvětlit, co se stalo v roce 1918, 1938, 1939, 1945, 1948 a 1968. Potom budou schopni pochopit, proč byl rok 1989 tak významný.

Historická paměť bez historických znalostí se snadno mění v rituál. A rituál není totéž co vzdělávání. Naopak paměť se oživuje díky rituálu. Možná by se místo slavení Halloweenu mohl vymyslet nějaký rituál, kterým by si školy připomněly založení ČSR 28. 10. 1918, případně i rituál pro 17. 11. 1989, a nenechat improvizovat deváťáky, kteří v roce 1989 ještě nebyli na světě.

Je co připomínat.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz