Článek
Vzdělávací obor ČJL jako stěžejní součást vzdělávání rozvíjí jazyk, který je nástrojem myšlení. Komunikační činnosti pak provázejí jedince po celý život, od dětství do dospělosti.
Ve vzdělávacím oboru ČJL jsou rozvíjeny postupy práce s informacemi, které vedou k pochopení různých typů komunikátů a k rozvoji vhodného užívání písemného a ústního projevu ve všech oborech lidské činnosti.
Stávající složky – jazykovou, komunikačně-slohovou a literární – v ČJL chápeme jako vzájemně propojené a komplementární. Tam, kde je to možné, směřujeme k jejich integraci. Složky jazykovou a komunikačně-slohovou pak chápeme jako vzájemně neoddělitelné; pro nový RVP ZV je zastřešujeme termínem jazyková složka. Základní komunikační činnosti, tzn. mluvení, čtení, psaní a naslouchání (prostoupené porozuměním) jsou rozvíjeny po celý život.
Za inspirativní vývojové trendy ve vzdělávacím oboru ČJL považujeme komunikační pojetí oboru, deskriptivní přístup k jazyku, kognitivně-komunikační model výuky na bázi konstruktivismu, který akcentuje využití reálných komunikačních situací a autentických komunikátů ve výuce, ale nerezignuje na poznávání jazykového systému.
Vzdělávací obsah oboru ČJL může být smysluplně naplněn jen při respektování pojetí orientovaného na žáka a všestranný rozvoj jeho osobnosti; při zaměření se na afektivní, nikoli jen na kognitivní cíle. Bez tohoto pojetí by v literární výchově nebylo možné objevovat svět knih, tvořivým způsobem je interpretovat, a vytvářet tak ve škole prostředí pro čtenářské společenství.
Vzhledem ke svému vzdělávacímu obsahu je vzdělávací obor ČJL pro vytváření klíčových kompetencí i specifických oborových gramotností zásadní. To platí i přes přetrvávající nejasnosti týkající se obsahu těchto pojmů. Připomeňme však, že vytváření kompetencí a gramotností je výrazně závislé na vlastní výuce, například na pestrosti a funkčním užití výukových metod a forem.
Individualizace výuky je opět především záležitostí pojetí a kvality výuky a také reálných možností škol (počty žáků ve třídách apod.). Oborovou gramotnost je možné v jejích konkrétních prvcích rozvíjet bez omezení, primárně podle zájmu žáků; viz např. tvůrčí činnosti.
RVP ZV může překážky nevytvářet, bude-li napsán kvalitně, vznikne-li jako text, z nějž bude jasně patrný smysl revize, jako text odborně fundovaný a současně přístupný zainteresované veřejnosti. Musí jít o text bez vnitřních rozporů; i proto je třeba co nejdříve vyřešit otázku klíčových kompetencí, gramotností i nově koncipovaných průřezových témat.
Výstupy přitom propojují aktuální vývojové proudy (oborově) didaktické s aktuálním poznáním lingvistiky. I ta ve svých bádáních akcentuje komunikačně-pragmatický pohled. Konkrétně to znamená mnohem více zvýraznit poznání konstruktivisticky zaměřené didaktiky a lingvistických oborů, jako je pragmatika či stylistika. Zároveň je třeba zohlednit aktuální komunikačně-kulturní proměny, a to hlavně obrat k mluvenosti, obraznosti komunikace a její digitalizaci.
Vzdělávací oblast JaJK je vhodně členěná na vzdělávací obory ČJL (v současnosti obsahuje složky: komunikační a slohová výchova, jazyková výchova a literární výchova), CJ a DCJ. Chybí větší provázanost s ostatními vzdělávacími oblastmi/obory.
Je nutné směřovat k integraci jednotlivých složek vzdělávacího oboru ČJL. Prostředkem k naplnění této snahy by opět mohly být vhodně formulované očekávané výstupy propojující jednotlivé složky a směřující k jejich aplikaci. Je nutné k tomuto bodu vypracovat metodickou podporu pro koordinátory ŠVP a učitele a postupně revidovat učebnicové řady tak, aby tento aspekt akcentovaly.
Vzdělávací obor ČJL by se měl zaměřit na to, aby žáci dokázali prostřednictvím aktivního užívání jazyka porozumět sami sobě, ostatním a světu, jaký je, aby dokázali zpracovávat informace, číst s porozuměním a vyvozovat důsledky, funkčně komunikovat, aby rozpoznali manipulaci, dokázali ověřovat pravdivost informací, vzali si za své nutnost celoživotního vzdělávání a prohlubování znalostí a dovedností.
Za předpokladu, že dokážeme prosadit změnu pojetí výuky, pak očekáváme, že žáci budou mít mnohem větší prostor pro zodpovědnost za vlastní vzdělávání, které bude také více vycházet z jejich vlastních zkušeností, zájmů, motivace a potřeb a bude odpovídat na otázku, kterou opakovaně kladou: proč se to učíme?
Z daného materiálu pro vzdělávací obor ČJL vyplývá vymezení společného obsahového základu a aktualizace očekávaných výstupů, jejich propojení s klíčovými kompetencemi a průřezovými tématy, tvorba vývojových kontinuí a modelových ŠVP, podíl na tvorbě metodické podpory atd.
Zdroj:
https://revize.rvp.cz/files/koncepce-jazyk-a-jk.pdf
