Článek
Vážený pan ministr Ing. Robert Plaga, Ph.D.
Vážený pan ministr Ing. Aleš Juchelka
Vážený pan ministr JUDr. Jeroným Tejc
Na vědomí Nejvyšší státní zástupkyně JUDr. Lenka Bradáčová
Vážený pane ministře,
z pozice předsedy Asociace speciálních pedagogů České republiky si Vás, tímto otevřeným dopisem, dovoluji oslovit ve věci aktuální situace v systému školských zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, zařízeními preventivně výchovné péče a návazné spolupráce s Orgány sociálně právní ochrany dětí, se státními zastupitelstvími a se soudy.
Situace v systému školských zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy (dále jen školských výchovných zařízení) a středisek výchovné péče je již několik let na hranici možného fungování a neplní funkci pro kterou je zřízen. Nedokáže tedy poskytovat kvalitní a individuálně zaměřenou péči skutečně všem dětem ohroženým jejich aktuálním prostředím. Je to především v důsledku nekoncepčnosti, časté fluktuace na pozici garanta systému a velmi častého, až pravidelného rozhodování „ad hoc“ ze strany ministerstva bez potřebného odborného vhledu, což vnáší do dané problematiky značný chaos.
Výsledkem způsobu koncepčního a metodického vedení" je aktuální situace, kdy nejsou školská výchovná zařízení schopna z kapacitních důvodů naplňovat potřeby dětí ohrožených na jejich osobnostním vývoji. Stávající situace vážně ohrožuje realizaci vykonatelných soudních rozhodnutí i samotnou ochranu ohrožených dětí. Pro ilustraci za poslední rok soudy rozhodly u téměř dvou stovek dětí o umístění do školského výchovného zařízení a realizovat se podařilo pouze cca šedesát. Neumístěné děti tak musí setrvávat v rodině, která je často ohrožuje v dalším psychickém vývoji, přestože soud a jiné věcně příslušné orgány vyhodnotily jejich rodinné prostředí jako nevyhovující, či přímo ohrožující. Je nyní obvyklé, že se čeká na umístění i více než půl roku a dítě setrvává v rizikové rodině, kde bylo třeba i týráno. Děti se nyní umísťují dle toho, kde se uvolní kapacita, a ne podle zohlednění jejich potřeb, což ve svém důsledku snižuje efektivitu vynaložených finančních prostředků a dítěti to vůbec nepomáhá.
Náročnost dětí přicházejících do školských výchovných zařízení se stále zvyšuje, často alternujeme psychiatrické léčebny, děti se závažnou trestnou činností už vůbec nejsou výjimkou, do středisek výchovné péče jsou umísťovány i děti s nařízenou ústavní výchovou jen proto, aby byly nějakým provizorním způsobem zaopatřeny, přestože to není ve shodě se stávající legislativou. Tím se výrazně snižuje efekt sekundární prevence ve střediscích výchovné péče, jejichž smyslem vždy byla prevence umístění do školského výchovného zařízení a celý systém se výrazně prodražuje.
Soudy nařizují ústavní, resp. ochrannou výchovu dětem a mladistvým, kteří mnohdy spáchali brutální násilné trestné činy bez toho, že by zjišťovaly možnosti školských výchovných zařízení a naplněnost jejich kapacit nezřídka s argumentem, že jde o náhražku vazby, nebo jiného detenčního pobytu. V posledních letech se tak zaměstnanci školských výchovných zařízení stále častěji setkávají s výraznou, až extrémní agresivitou svěřených osob a dochází stále častěji ve srovnání s minulými roky k verbálním i fyzickým napadením a k pokusům až o ohrožení zdraví či života pracovníků ze strany umístěných dětí a mladistvých. V posledních letech byly zaznamenány vůči pracovníkům těchto zařízení i případy plánovaných vražd a pokusům o ně (vražda pracovnice byla v minulosti dokonána).
Dohled kontrolních orgánů se zabývá bez většího odborného vhledu pouze dodržováním práv svěřených dětí a zajišťování jejich požitků a volnosti. Časté kritice jsou vystavena jakákoliv restriktivní opatření při nedodržování režimových prvků zařízení, ale již se nezabývají právy zaměstnanců. Ti vesměs slouží v nepřetržitém provozu a jejich práce nese stopy značné míry neuropsychické zátěže a práce se zvýšeným rizikem ohrožení zdraví nebo přímo života. Jsme přesvědčeni, že je naprosto na místě zabývat se požadavkem Asociace speciálních pedagogů a Asociace náhradní výchovy přeřadit pracovníky ve školských výchovných zařízeních a ve střediscích výchovné péče do III. skupiny zvláštního příplatku dle § 8 Nařízení vlády č. 341/2017 Sb. Nelze totiž opomenout, že většina těchto pracovníků pracuje v nepřetržitém provozu a odchody kvalifikovaných pracovníků z důvodu psychického vyčerpání a profesního vyhoření jsou stále častější a nedaří se je plnohodnotně nahradit. Kompetence, prostředky, složení a počty zaměstnanců v těchto zařízeních tak dlouhodobě neodpovídají aktuálním, stále složitějším potřebám.
Nicméně pouhým finančním ohodnocením pracovníků by se problém nevyřešil. Vzhledem k tomu, že si již tradičně každé ministerstvo hlídá své kompetence a má své specifické pohledy na danou problematiku, nedaří se skloubit zájem, který by měl být společný, a to nejlepší zájem dítěte, ale za smysluplných podmínek. Proto si dovolujeme navrhnout vytvoření mezivládního pracovního orgánu, který by v dané oblasti působil koordinovaně, a tedy skutečně v nejlepším zájmu dítěte. Jedině tak se dá popsaná problematika řešit komplexně a snad i úspěšně.
Vážený pane ministře, tímto apelem, který je ve shodě obou profesních asociací Asociací speciálních pedagogů ČR a Asociací náhradní výchovy doufáme, že se konečně začnou všechny zúčastněné rezorty za spolupráce s odborníky z praxe zabývat a společnými silami se nám podaří výše popsaný problém uchopit a zdárně řešit. To se nám v minulosti osvědčilo i při tvorbě již historického, ale stále platného, byť již novelizaci potřebného zákona č. 109/2002 Sb. a k němu přináležících návazných předpisů.
S úctou
PaedDr. Jiří Pilař, předseda Asociace speciálních pedagogů ČR
a
Miloš Picek, předseda Asociace náhradní výchovy
Zdroj:
https://www.pedagogicke.info/2026/11/otevreny-dopis-ministrum-ve-veci.html
