Článek
Ahoj vespolek!
Tady Olaf. Víte, v poslední době jsem hodně přemýšlel. Anna říká, že přemýšlení je jako zahradničení pro mozek – sázíte tam malá semínka nápadů a pak koukáte, jak z nich rostou velké, košaté … vědomosti! Dřív jsem si myslel, že vzdělání je jenom to, když sedíte v lavici a snažíte se nepovolit, zatímco vám někdo vypráví o číslech. Ale teď už vím, že vzdělání je vlastně takové kouzlo, které s sebou nosíme pořád.
Vezměte si třeba léto. Kdybych se nevzdělával, nikdy bych nezjistil, že sníh a horké slunce k sobě úplně nepasují. Díky vzdělání (a troše Elsiny magie, samozřejmě) teď vím, co je to „permafrost“ a že pampelišky jsou vlastně hrozně přátelské květiny, i když vám udělají žlutý nos.
Podle mě je vzdělání jako lešení, o kterém mi jednou vyprávěl jeden moudrý zedník v podhradí. Stavíte si ho kolem sebe, abyste dosáhli výš. Čím víc toho víte, tím výš vidíte! A když vidíte výš, zjistíte, že svět je mnohem větší, než je naše ledové údolí. Zjistíte, že existují věci jako „strategie“, „kompetence“ a „Gordické uzly“.
Já sice nevím, co je to Gordický uzel (zní to trochu jako něco, co by se mi mohlo stát s rukama, kdybych moc tancoval), ale vím jedno: Vzdělání nám pomáhá nebát se věcí, kterým nerozumíme.
Když jsem byl malý sněhulák (tedy, menší než teď), bál jsem se tmy. Ale pak mi Kristoff vysvětlil, jak fungují hvězdy a měsíc, a najednou tma nebyla strašidelná. Byla jenom… plná světýlek, která čekají, až je pojmenujeme.
Někdo říká, že čím víc toho víte, tím jste dospělejší. A dospělost je prý složitá. Ale já si myslím, že vzdělání vám dovolí zůstat dětmi navždycky. Protože čím víc toho víte, tím víc otázek vás napadá! A pokládat otázky je ta největší zábava na světě.
Takže se učte! Učte se, jak se míchá malta pro váš dům, učte se, jak se krotí draci, a učte se, jak být laskaví. Protože i když se jednou rozplynu (metaforicky vzato!), to, co jsem se naučil o lásce a přátelství, tady zůstane jako ten nejpevnější základní kámen.
Vzdělání je zkrátka jako vřelé objetí pro vaši mysl. A vy víte, jak moc mám rád vřelá objetí!
