Článek
34. díl - předpoklady řešení
Budete se možná dostávat do střetu s dítětem, které přirozeně považuje domácí úkoly za nepříjemnou povinnost a zásah do svého volného času, a bude se snažit je rychle odbýt.
Proč škola žákům domácí úkoly ukládá? Přenáší skutečně své povinnosti na rodiče? Nesleduje tím ještě něco jiného?
Předpokládejme, že nejde o neschopného učitele, který nestačí vyložit látku ve škole, a tak část povinnosti přesouvá na rodiče. Domácí úkoly vyplývají z potřeby připravit žáka na začátek další práce. Řada dobrých učitelů právě na domácí práci žáků při vyučování navazuje. Domácími úkoly si dítě také upevňuje všechno to, co se probírá v hodinách. Mnoho dětí je pomalejších, takže domácí příprava jim pomáhá v klidu a vlastním tempem učivo dobře procvičit.
Bylo by dobré, kdybyste se na domácí úkoly svých dětí dívali asi tak, že jsou vlastně samostatnou částí přípravy na život vůbec. Děti si při nich zkoušejí své síly, trpělivost, vytrvalost apod. Je to pro vás šance, jak se můžete zúčastnit školního života svého dítěte, protože si s ním můžete pohovořit o škole.
Škola neočekává, že převezmete úlohu učitele a dítě budete doučovat, nebo že všechno přesně pohlídáte. Očekává však, že se postaráte o to, aby dítě mělo stálé místo pro školní přípravu, že si vytvoříte takový režim rodinného života, kde bude dostatečný prostor pro domácí přípravu dítěte na školu. Pokud to nejste s to zajistit, dohodněte se se školou, aby dítě mohlo domácí přípravu dělat tam (ve školní družině je to pravidelná činnost).
Důležitá však je vaše úloha ve sledování toho, zda dítě nedostává pravidelně velmi mnoho domácích úkolů nebo jednostranných úkolů trvalejšího rázu (z jednoho předmětu). Jestliže tomu tak je, pak si musíte pohovořit s učitelem, co za tím vězí. Škola je povinna zadávat žákům úkoly jen takové, které jsou žáci schopni samostatně, to je bez pomoci rodičů a jiných dospělých, zvládnout. Škola je také povinna koordinovat domácí úkoly žáků tak, aby na jednotlivé dny jich nedostávali současně velký počet.
Školní hygienikové a dětští lékaři doporučují přibližné časové nároky na domácí úkoly průměrného dítěte asi takto:
v 1. – 2. ročníku by čas neměl přesáhnout 2 hodiny týdně,
v 3. – 5. ročníku 3 hodiny týdně,
V 6. – 9. ročníku 4 hodiny týdně.
Zdroj:
Jana Rymešová, Miloslava Žáková: Škola bez tajemství aneb co by rodiče měli vědět o škole, Kvarta Praha, 1993.
