Článek
1. díl - příloha
Jaké byly počátky testování, a jak jsme se dostali do stavu, ve kterém jsme?
MŠMT zveřejnilo v půlce ledna 2011 první verzi tzv. vzdělávacích standardů pro žáky 5. a 9. ročníku základních škol a Vzorové osnovy 2011 pro tři základní předměty (jakýsi modelový ŠVP). Zároveň byla na metodickém portálu RVP k návrhu standardů spuštěna veřejná diskuze. Ukončena byla však po měsíci – 17. února 2011. Bylo tedy na místě se ptát: šlo o návrh, který bylo třeba jen „dopilovat“, anebo byl nutné zásadně změnit zadání či dokonce práce na standardech zcela zastavit? Nevíme.
Způsob práce na standardech a především dosavadní výsledky ovšem budily velké rozpaky a měly velmi daleko do představ navrhovaných odborníky na základě zahraničních zkušeností. Práce na standardech byla velmi uspěchaná a podřízená jedinému cíli – zavést co nejdříve plošné testování v 5. a 9. třídě. Napřed bylo rozhodnuto, že „budeme testovat“ a standardy byly kvapně formulovány proto, aby bylo „co testovat“. [Ves]
Jak prezentovalo zavedení standardů MŠMT?
MŠMT 2011
Proč vůbec potřebujeme testovat? Výsledky našich žáků ve výzkumech TIMSS a PISA 2009 poukazují na zhoršování výsledků našich žáků. Analyzuje to i zpráva společnosti McKinsey & Company. Testování žáků probíhá téměř v celé Evropě.
Co jsou to standardy? Standardy mají přesněji specifikovat očekávané výstupy RVP ZV. Je to upřesnění, konkretizace z očekávaných výstupů RVP ZV - pro 5. a 9. ročník v předmětech český jazyk, matematika a angličtina. Obsahují rozepsané cíle, co má žák ke konkrétnímu tématu umět. Součástí je vždy i vzorová úloha.
Proběhla kolem standardů nějaká veřejná diskuze? Ano. Dokonce dvoukolová, prostřednictvím webových stránek www.rvp.cz. Podle závěrů druhé části diskuze hodnotilo ve všech třech oblastech pozitivně standardy vždy více než 92 % pedagogů.
Jsou standardy povinné? Ano. Je to však pouze zpřesnění už nyní povinného rámcově vzdělávacího programu (RVP ZV).
Musí školy měnit své vlastní školní vzdělávací programy (ŠVP)? Školy si musí zkontrolovat své výstupy z RVP. Pokud těmto výstupům ŠVP vyhovuje, nemusí se nic měnit. Pokud ne, je třeba ŠVP upravit, přesněji řečeno, pokud v něm něco chybí, je třeba to doplnit.
Znamená to znovuzavedení povinných školních osnov? V žádném případě. Místo povinných školních osnov mají školy své vlastní školní vzdělávací programy. Ty jim zůstanou, jen pokud v nich něco ze standardů chybí, budou to muset doplnit. Osnovy vymezují na úrovni školy, co se musí probrat v každém ročníku, zatímco standardy říkají školám, co má žák umět v uzlových bodech.
V tiskové zprávě Po 20 letech začínáme testovat žáky na ZŠ se uvádí:
Po 20 letech úvah a plánování letos na podzim proběhne pilotní testování na stovce vybraných škol. „Testovat se bude elektronicky a rychle. Půjde o prověřování hodné 21. století,“ říká ministr školství Josef Dobeš.
Zaznívají hlasy, které se obávají vzniku žebříčků škol a z toho vyplývajícího elitářství a kastování dětí. Ministr školství však toto odmítá: „O žádné žebříčky nepůjde, minimálně ze začátku ne. Výsledky testování budou striktně interní informací pro školy, žáky a jejich rodiče. O žebříčcích nemůže být v dohledné době ani řeč, naopak na základě těchto výsledků budeme moci slabším žákyním, žákům či školám pomoci dotáhnout je do daného standardu.“
„Jsme téměř jedinou zemí, která nemá systém srovnávání kvality vzdělávání. Problémem je také veliká volnost školních vzdělávacích programů. To už ani nelze mluvit o liberalizaci, spíše o individualizaci a vůbec žádném srovnávání,“ upozorňuje na neduhy stávajícího systému ministr Dobeš.
ČŠI 2011
ČŠI 2011 Projekt individuální národní „Národní systém inspekčního hodnocení vzdělávací soustavy v České republice“ financovaný z OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost; alokace 299 530 882,00 Kč.
Cíle projektu: Dobudování a realizace systému hodnocení kvality poskytovaného vzdělávání; Informování široké veřejnosti o úloze a cílích reformy ve vzdělávání; Vytvoření souboru kritérií a nástrojů k zjišťování míry dosažení klíčových kompetencí u žáků v počátečním vzdělávání (včetně zájmového a neformálního vzdělávání).
MŠMT 2012
9. 2. 2012 Vyhlášení programu zjišťování výsledků vzdělávání (PISA 2012 - 305 škol, ČŠI - všechny školy).
V rámci NIQES (Národní systém inspekčního hodnocení vzdělávací soustavy) proběhlo celoplošné pilotní testování v termínu: květen–červen 2012 pro 5. a 9. ročníky ZŠ.
Plán byl ambiciózní: zavést pravidelné celostátní testování, vytvořitsystém srovnávání škol zpětnou vazbu pro stát a opřít testy o nově vytvořené standardy. Projekt nebyl systémově dokončen. Po pilotním testování nebylo zavedeno jako trvalé plošné opatření; následné kroky byly omezené nebo zastavené. Důvody? Obavy části odborné veřejnosti z „rankingů škol“, kritika redukce vzdělávání na testy. Politická změna priorit změna vedení MŠMT vedla k útlumu projektu, navíc se ukázala nejasná vazba na kurikulum - nebylo jasné „co přesně testovat.“
Stát chtěl testovat, vytvořil standardy, ale nedokončil implementaci, resp. vazbu testování na obsah výuky.
MŠMT 2013
„Změny Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání platné od 1.9.2013 bylo nutné dát do souladu se zněním jednotlivých standardů. Vzhledem k nastavení standardů na minimální úroveň obtížnosti nebudou potřeba ani zásadní úpravy školních vzdělávacích programů, pro ředitele ani učitele to proto nebude znamenat práci navíc,“ dodal náměstek Fryč.
Vytvoření standardů doporučila České republice také Zpráva OECD o hodnocení výsledků z roku 2012.
„RVP okódované“ se Standardy jako Přílohou 1 platný od 1. 9. 2013 obsahuje dvě zmínky o Standardech. V úvodním textu na str. 6: Do RVP ZV se vkládají jako Příloha 1 Standardy pro základní vzdělávání. Standardy jsou určeny na pomoc školské praxi a jejich smyslem je účinně napomáhat při dosahování cílů stanovených v RVP ZV; a na konci v slovníčku pojmů, str. 141: Standardy pro základní vzdělávání příloha →Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Standardy jsou tvořeny indikátory, které konkretizují očekávané výstupy. Příloha 1 ale chybí.
Příloha Opatření ministra, 2013: Protože Standardy konkretizují závazné očekávané výstupy, jsou i indikátory závazné. Neznamená to však, že indikátory uvedené ve Standardech musí být v ŠVP přímo citovány.
CERMAT 2012-2015
Centrum pro reformu maturitní zkoušky (CERMAT), později Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (CZVV), zkrátka CERMAT začíná standardy používat jako referenční rámec pro testové úlohy zejména v pilotních šetřeních a v přípravě úloh.
NKÚ 2016
Kontrolní závěr z kontrolní akce 16/13 Peněžní prostředky vynakládané na rozvoj vzdělávání v České republice)
Výsledky kontroly NKÚ ukázaly, že nástroje hodnocení v období 2011–2015 nepřispěly k efektivnímu naplňování strategického cíle vzdělávací soustavy, kterým bylo zvýšení kvality vzdělávání. Jedním z klíčových nástrojů hodnocení na úrovni základního vzdělávání mělo být pravidelné celoplošné ověřování 5. a 9. tříd ZŠ, které však MŠMT za dobu pětileté platnosti DZ 2011–2015 nezavedlo.
V českém školství tak přetrvává absence pravidelné zpětné vazby o kvalitě dosahovaného vzdělání, a to jak pro subjekty odpovědné za zajištění vzdělávání, tak pro další zainteresované skupiny zapojené do systému vzdělávání, tj. takové vazby, pomocí které by bylo možné lépe vyhodnocovat efektivnost prostředků vynakládaných každoročně na systém vzdělávání. Tato absence zpětné vazby může mít negativní vliv na motivaci jednotlivých škol zvyšovat kvalitu poskytovaného vzdělávání.
Kontrolované osoby: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání, Česká školní inspekce). Kontrolováno bylo období od ledna 2011 do listopadu 2016, v případě věcných souvislostí i období předcházející.
CERMAT 2016-2026
Cermat ve specifikaci testů opakovaně uvádí, že „nezbytným předpokladem je osvojení vědomostí a dovedností definovaných ve standardech.“ Standardy jsou explicitně používány jako referenční základ, CERMAT však vždy kombinoval RVP ZV, standardy a (někdy) doporučené osnovy (2011). Aktuální specifikace JPZ na webu Cermatu jsou pro školní rok 2022/2023 pro český jazyk a literaturu odkazují na stránky již neexistujícího Národního ústavu pro vzdělávání, kde jsou skutečně původní standardy z roku 2011. Po kliknutí na ČJL, se objeví Not Found.
V Specifikaci požadavků pro matematiku se např. také objevují již v úvodu zmíněné Vzorové osnovy MŠMT 2011. Odkaz vede na www.rvp.cz a hlášení Not Found.
ČŠI 2017
K 1. 2. 2017 ČŠI zahájila realizaci individuálního projektu systémového Komplexní systém hodnocení, který je spolufinancován z prostředků EU prostřednictvím OP Výzkum, vývoj a vzdělávání a ze státního rozpočtu ČR. Projekt bude realizován po dobu pěti let, jeho rozpočet je 246,7 mil Kč.
MŠMT 2018 září
Se standardy úzce souvisí otázka nepodkročitelné hranice u přijímacích zkoušek.
Plaga (25. září 2018): „Otevřeli jsme téma nepodkročitelného bodového minima, které by bylo na vstupu u přijímacích zkoušek. Vydefinujeme přesně, které kroky je potřeba udělat (pro zavedení).“ Ministr řekl, že jeho úřad na zavedení takzvaného cut-off score, tedy bodové hranice pro úspěšné složení zkoušky, začne pracovat. Sestaví plán kroků, které je potřeba připravit a podniknout.
Plaga přitom před několika týdny (4. září 2018) Radiožurnálu řekl, že si umí představit úplné zrušení jednotných přijímacích zkoušek na střední školy.
MŠMT 2018 listopad
Plaga se nedohodl s kraji na řešení minima pro přijetí na střední školy. Zástupci krajů naopak trvají na tom, že by se hranice bodů měla centrálně zavést. Plaga před jednáním řekl, že si nechal zpracovat data, aby zjistil, k čemu by zavedení bodové hranice ve vzdělávací soustavě vedlo.
Zdá se, ani jedna strana o existenci standardů nevěděla.
MŠMT 2022
Zadání hlavních směrů revize RVP (verze pro připomínková i verze schválená)
Jako podpora školám pro konkretizaci očekávaných výstupů slouží příloha RVP ZV Standardy pro základní vzdělávání (NÚV, 2015). Z rozhovorů s konkrétními řediteli však vnímáme, že ani tento nástroj nevede k většímu pochopení smyslu kompetenčního kurikula, a někteří dokonce uvádějí, že o jeho existenci učitelé ani nevědí.
Dalším důvodem pro vytvoření modelového ŠVP je přílišná obecnost formulovaného vzdělávacího obsahu v RVP ZV. V uplynulých letech z důvodu pomoci školám vznikly Standardy ZV, které zpřesňovaly formulace očekávaných výstupů z RVP ZV a doplňovaly je indikátorovými úlohami (NÚV, 2015). Daný dokument byl posléze ještě doplněn Metodickými komentáři a úlohami ke Standardům pro základní vzdělávání, obsahujícími trojice úrovnostně rozdělených úloh minimálně ke každé vzdělávací oblasti jednotlivých vzdělávacích oborů (NÚV, 2016). Jejich pozdní vydání oproti textu RVP ZV ovšem vedlo k tomu, že jejich využití bylo podle informací z praxe spíše zřídkavé.
Dokument má 75 stran.
MŠMT 2022 - Zadání pro NPI I.
Uzlový bod ve 3. ročníku je definován očekávanými výstupy pro čtenářskou a matematickou gramotnost. NPI vytvoří pro tento uzlový bod standardizovaný diagnostický nástroj pro ověřování úrovně dosahování těchto OV.
Jinak žádná zmínka o standardech. Dokument má bez obsahu a vysvětlivek 4 strany.
NPI 2023
Odevzdává MŠMT první draft RVP.
MŠMT 2023
Zadání pro NPI II. v posledním bodě obsahuje tento text: Vyjasnění vztahu RVP k externímu monitorování škol ze strany státu – CERMAT, ČŠI, přijímací zkoušky. Problematika závaznosti indikátorů, standardů vázaných na OV.
Dokument má bez obsahu a vysvětlivek 3 strany; někdo z MŠMT tam zmínku o standardech vložil.
NPI 2024
RVP ZV o standardech neobsahuje ani jednu zmínku.
Pouze jedna tisková zpráva NPI s názvem MŠMT a NPI připravily největší změnu ve vzdělávání za posledních 20 let obsahuje jedinou zmínku: Díky revidovanému RVP mohou základní školy lépe přizpůsobit vzdělávací obsah svým podmínkám, aniž by se vytratil jednotný rámec a minimální standardy vzdělávání.
Jde o (vědomou?) dezinformaci. Nové RVP ZV se standardy vůbec nepracují vůbec. Jestliže standardy ve starších verzích RVP ZV formálně přežívaly, nejsou v revidovaného RVP ukotveny, nejsou ani zmíněy. RVP ZV je postavený na očekávaných výsledcích učení a kompetenčně-gramotnostním rámci.
To lze interpretovat třemi způsoby:
1/ nebylo splněno zadání v klíčové bodě,
2/ fakticky se tímto potvrdilo, že standardy v systému nefungují, NPI zadání v tomto bodě nesplnilo a nové RVP ZV 2024 o jejich existenci již neobsahuje žádnou informaci,
3/ MŠMT to ví (tedy alespoň jeden pracovník) a toleruje to.
Základní školy 2026 - testy CERMATu
Plošné testování 5. a 9. tříd se neprovádí; jsou prováděna jen výběrová šetření ČŠI. Standardy formálně existují, CERMAT je používá jako podklad pro tvorbu testů, ale nebyly nikdy implementovány do výuky.
MŠMT 2026
„Stížnost bývá často až výsledkem delšího komunikačního selhání nebo nenaplněných očekávání. Chceme proto otevřít debatu o tom, jak napětí zachytit včas, jak předcházet zbytečnému vyhrocení situace a jak posilovat spolupráci mezi školou, rodiči i zřizovatelem,“ říká Jindřich Fryč, vrchní ředitel sekce mezinárodní spolupráce a podpory ve vzdělávání MŠMT.
Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR, Výbor pro vědu
Ministr školství Plaga: „Rovnou říkám, že není mojí ambicí v tomto volebním období plošné testování připravit, ani jsme to neměli ve vládním prohlášení,“ uvedl ministr.
Úvodní přestřelka mezi ministrem a poslanci se táhla celým jednáním poslaneckého výboru. Poslanci ministrovi vysvětlovali, že si mohou pozvat, koho chtějí. „Nelíbil se mi ten ostrý tón, který jste v komunikaci s námi zvolil, a prosil bych o trochu pokory,“ uvedl například poslanec za STAN Jan Berki s tím, že volit takovou rétoriku je zbytečné. „Celý tento výbor je zbytečný,“ oponoval Plaga.
Souhrn 2004 - 2026
Stát v roce 2004 zrušil osnovy a vydal RVP. Absenci osnov se snažil od roku 2011 napravit zavedením standardů výuky. Téměř 15 let se stát snaží zavést standardy výuky; v roce 2024 na tuto snahu rezignoval. Jak je to vůbec možné?
MŠMT předalo odpovědnost za RVP Národnímu pedagogickému institutu v roce 2004 (tehdy se jmenoval jinak, ale to je nepodstatné).
RVP ZV obsahoval do roku 2024 pouze rámec s minimem učiva. Školy si učivo měly samy doplnit v rámci svých ŠVP. Dodatečně si MŠMT uvědomilo, že nemá nástroj ke zjišťování výsledků vzdělávání; nechalo si expertními skupinami vytvořit Standardy v roce 2011.
Formálně byly Standardy k RVP připojeny jako Příloha v roce 2012 pomocí Opatření ministra. MŠMT ovšem nemělo žádný nástroj, jak řídit komunikaci změn v RVP pro školy, proto si drtivá většina škol zavedení minimálních standardů vůbec nevšimla. RVP ZV ani Standardy nemají status řízeného dokumentu (viz Archivní řád).
Po ČŠI bylo požadováno připravit testování. ČŠI připravila jedno pilotní ověření v roce 2012. Ani ze strany ČŠI nepřišel podnět k prosazení standardů; ČŠI školy kontroluje, neřídí.
Ve stejné pomocí Standardů začal CERMAT pilotovat první verze testů na přijímací zkoušky bez ohledu na to, že výuka na školách se ani minimální nastavené úrovni Standardů (a typových úloh) neblížila. Dnešní testování z původních Standardů sice vychází, ale protože má ověřit dosažení dané úrovně (resp. slouží selekčně) nastavilo laťku vzhledem ke krátkému času, vysoko. Zvládnout časový stres a ve škole neprobíraný typ příkladů učí placené přípravné kurzy - je to důsledek, nikoliv příčina nerovnosti v přístupu ke vzdělání.
MŠMT stále nemá v ruce nástroje řízení a uděluje v roce 2023 dotaci samo sobě za účelem vytvořit pomocí projektu opět financovaného EU Střední článek podpory (tzv. IPs), jehož cílem je: Nastavení systému komunikace a metodické podpory pro vedení škol v oblasti řízení organizace a vedení lidí a pro zřizovatele při plnění zřizovatelské role vůči školám. Alokace 882 182 145,23 Kč. Hotovo (vyčerpáno) má být v roce 30. 06. 2029. Vedlejší efekt má být koordinace činností MŠTM, NPI a ČŠI.
Udržitelnost projektu? V Chartě projektu se píše: Žadatel po ukončení projektu zajistí kontinuální provoz emailové poradny a metodické linky.
Národní pedagogický institut důležitost standardů ignoruje. Veškerá mediální masáž okolo revize RVP ZV 2024 je opět pouze průtokový kanál, skrze který NPI čerpá dotaci 819 228 508,12 Kč v rámci projektu IPs Kurikulum.
Zdroje:
