Článek
2. díl - přílohy
Vystoupení Roberta Plagy na Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu lze číst ve třech rovinách: politické, systémové a komunikační. Každá z nich ukazuje jiný problém českého vzdělávacího systému.
1. Politická rovina: odmítnutí plošného testování
Plagovo vyjádření: „není mojí ambicí plošné testování připravit“ je z hlediska politiky srozumitelné – opírá se o vládní prohlášení, v němž je ohledně testování stojí pouze jedna věta: „Změníme systém přijímacího řízení na střední školy tak, aby si rodiče a žáci vybírali konkrétní školu až se znalostí výsledků státní části přijímací zkoušky.“
Problém je ale hlubší. Plaga tím neřeší klíčový systémový rozpor, pouze se mu vyhýbá. Současný stav je totiž kombinací silně selektivního testování (CERMAT), kdy neexistuje plošné ani diagnostické testování, a zároveň chybí jasné kurikulum.
Výsledek je, že stát rozhoduje o osudu žáků (přijímačky), i když konečné rozhodnutí přenechává řediteli škol, ale nemá data o systému jako celku. Odmítnutí plošného testování tak neznamená stabilizaci systému, ale spíše jeho udržení v asymetrii, kdy systém říká implicitně ano selekci, ale nedává žádnou zpětnou vazbu, protože základní datové soubory založené na strukturované výuce a standardech, které by byly nutné pro analýzu, se dávno rozpadly.
2. Systémová rovina: kapacity vs. kurikulum
Plaga správně identifikuje problém: „nedostatek kapacit v Praze a velkých městech“
To je reálný a zásadní faktor: vysoká poptávka po gymnáziích, omezená nabídka, což způsobuje tlak na výkon, což je pravý opak toho, kam obecně směřuje základní vzdělávání.
Kritické je ale to, co neříká ministr školství. Problém není jen kapacitní, ale především strukturální: školy nejsou srovnatelné, výuka není jednotně definovaná, testy suplují standard.
Nízké kapacity pouze zesilují tlak, ale nejsou jeho příčinou. Skutečná příčina je v neexistenci jasného, závazného kurikula a jeho vazby na hodnocení. Bez těchto dvou prvků roste nejistota rodičů k „prasknutí“, vzniká „boj o jistotu“, tj. místo na gymnáziu, a na základních školách se dětí učí „strategie“ vyplňování testů Cermatu místo, aby opakovaly, co umí, protože to budou potřebovat nejen v testech Cermatu, ale po celé středoškolské studium.
3. Návrh snížení váhy CERMATu
Záměr pana ministra je snížit váhu centrálního testu a dát prostor školám. Na první pohled je to posílení autonomie a snížení stresu. Ve skutečnosti je to opět cesta z bláta do louže. Bez jasného standardu to znamená ještě větší roztříštěnost, ještě větší nepředvídatelnost, posílení známostí, lokálních pravidel, subjektivity.
Problém spočívá v tom, že testy nejsou plně legitimní, protože nejsou opřené o strukturovanou výuky a standardy ověřitelných ročníkových vědomostí. Další nesystémové, náhradní řešení je: oslabit jediný relativně jednotný prvek systému. To není řešení, ale další destabilizace.
4. Komunikační rovina: konflikt s výborem
Výrok „Celý tento výbor je zbytečný“ je zásadní selhání v institucionální rovině. Co to ukazuje?
Napětí mezi exekutivou a zákonodárci, frustraci z dlouhodobě neřešených problémů, ale i nedostatek systémové koncepce. Ministr, který má jasný koncept vysvětluje, obhajuje, strukturuje debatu. Ministr bez konceptu reaguje podrážděně, brání se, eskaluje komunikaci.
Plaga neřeší jádro problému: testování není problém – problém je, že není na čem stát. Snížení váhy CERMATu bez jasného kurikula nevede ke spravedlnosti, ale k ještě větší nepředvídatelnosti a nerovnosti systému.
Zdroj:
https://archiv.hn.cz/c1-67872210-rozcileny-plaga-prekvapil-poslance-vaha-testu-od-cermatu-se-ma-snizit-skoly-dostanou-prostor-pro-vlastni-prijimacky
