Článek
ANO škrtlo, ODS tleskala. Teď chtějí vládnout radnicím a developeři vítězí.
V lednu ODS ve Sněmovně řekla, co ze stavebního zákona musí pryč. V dubnu to tam ANO škrtlo. Obce měly dostat podíl z toho, co developer vydělá na změně územního plánu. Nedostanou nic, a k tomu je teď může k podpisu smlouvy s developerem dotlačit soud. Tohle není vládní výstřelek. Tohle je shoda. A 9. a 10. října chtějí obě strany vaše hlasy do zastupitelstev.
Recept z ledna
Koaliční novela stavebního zákona měla v původním znění paragraf 136a. Obec by v něm obecně závaznou vyhláškou mohla chtít náhradu, když pozemek zdraží díky změně územního plánu. Ministryně Zuzana Mrázová (ANO) to v únoru hájila: „Pokud hodnota pozemku vzroste vlivem přijaté změny územního plánu, vlastník bude muset uhradit obci příslušný podíl.“
Poslanci ODS měli jasno už v prvním čtení 30. ledna. Karel Haas varoval, že se otevírá „Pandořina skříňka v kupčení s územním plánem“ a že po účinnosti vyhlášky bude před obecním úřadem stát „fronta zájemců, kteří takhle ponesou peněženky“. Petr Bendl řekl: „Byl bych rád, kdyby tyhle paragrafy z toho vypadly.“
Bendl k tomu přidal i recept, jak to dělat jinak. Developer se podle něj „zpravidla domluví s obcí na nějakém spolufinancování“ a „je to legitimní“. Žádná povinnost, jen domluva.
Kuchař z ANO
Přesně podle toho receptu se pak vařilo. Hospodářský výbor 30. dubna schválil komplexní pozměňovací návrh, který přepsal celou novelu. Zpravodajkou byla Zuzana Ožanová (ANO). Paragraf o podílu obcí z textu zmizel.
Místo povinné náhrady zůstala plánovací smlouva, tedy Bendlova „domluva“. Developer může obci dát dobrovolně „podíl na ekonomické aktivitě“ svého projektu. A nově platí, že když obec smlouvu „v přiměřené době“ neuzavře, může developer jít k soudu a ten souhlas obce nahradí. Domluva je to tedy jen z jedné strany.
Sto dvacet sedm
Ve třetím čtení 10. července se o komplexním návrhu hlasovalo jako o celku. Pro bylo 127 poslanců. Koalice ANO, SPD a Motoristů jich má 108. Nejméně devatenáct hlasů tedy přišlo z opozičních lavic.
Kdo to byl, je veřejné, jmenovité hlasování číslo 5 si může dohledat každý. Ptám se jen, jestli se někdo z těch, kdo v lednu volali po škrtu, nakonec nepřidal k těm, kdo škrtali.
ODS pak hlasovala proti zákonu jako celku. Je to pohodlná pozice. Jeden z jejích hlavních požadavků zákon splnil a za zbytek může vládní koalice.
Města bez vlastních pravidel
Haas (ODS) ve třetím čtení zkusil ještě jednu věc. Navrhl vzít městům pravomoc vydávat vlastní stavební předpisy, a to ve třech variantách. Dvě z nich měly výjimku pro tři, respektive čtyři města. Ani jedna neprošla, pro bylo vždy jen sedm až devět poslanců. Směr je ale jasný: o tom, jak se ve městě staví, má rozhodovat co nejméně radnice.
Kdo za to zaplatí
Pole se přeměnou na stavební pozemek zhodnotí na násobek. Podle vlády i podle pravice si ten rozdíl má nechat ten, kdo pole vlastní. Školku, silnici, kanalizaci a tramvajovou trať k novým domům pak zaplatí obecní rozpočet, tedy my.
Spojená levice pro Prahu to vidí obráceně. Kdo vydělá na rozhodnutí města, má se městu podílet na nákladech, a to povinně a podle pravidel, ne podle toho, jak dobře mu jde vyjednávat za zavřenými dveřmi. Praha má zákonodárnou iniciativu a podíl obcí na zhodnocení pozemků jí může Sněmovně vrátit na stůl. Pak uvidíme, kdo tleská tentokrát.
Než 9. a 10. října dáte hlas pražským kandidátům ANO nebo ODS, zeptejte se jich jednu věc: kdo zaplatí tu školku a tramvaj k novým domům, když developer nemusí?
Podpis
podpis
