Článek
Petr Pavel v rozhovoru pro iDNES.cz označil účast české delegace na summitu NATO v Ankaře za „diplomatický výprask“. Jako důkaz uvedl konkrétní detail: Donald Trump prý v úvodu svého vystoupení řekl, že všichni spojenci až na jednu specifickou výjimku pochopili význam zvyšování obranných výdajů. Touto výjimkou byla podle prezidenta Česká republika – „o níž to podle něj všichni spojenci věděli“, i když nebyla jmenována.
Zní to jako přesvědčivý detail z první ruky. Problém je, že se nezakládá na ničem, co lze dohledat.
Co skutečně zaznělo v Ankaře
Prošel jsem zahraniční zpravodajství ze summitu – Reuters, AP, Al Jazeeru, CNBC, ABC News, The Hill, Defense News, Foreign Policy, NPR, PBS. Ve všech se opakuje jedno a totéž jméno v souvislosti s obrannými výdaji: Španělsko.
Trump na tiskové konferenci s generálním tajemníkem Ruttem řekl doslova:
„Spain is a terrible partner in NATO. They don't participate. They don't pay. I don't want anything to do with Spain. Cut off all trade with Spain, please, including visits.“
Nezůstalo u slov – nařídil ministru financí Besentovi obchod se Španělskem skutečně zastavit. A není to náhodná narážka: Španělsko je podle dat samotného NATO jediný z 32 členů, který se nezavázal k cíli 5 % HDP na obranu do roku 2035. Má na to výjimku z loňského summitu v Haagu. Rutte se ho dokonce před Trumpem částečně zastával.
Jinými slovy – pokud Trump v Ankaře mluvil o „jedné výjimce“ v souvislosti s obrannými výdaji, byla to věta, kterou opakovaně, jmenovitě a veřejně adresoval Madridu. Ne Praze.
Kde se vzalo Česko
V žádném zahraničním zdroji, který jsem prošel, se ČR v této konkrétní souvislosti nejmenuje. To neznamená, že Pavel nutně lže nebo si to vymyslel – teoreticky mohl slyšet jinou pasáž na uzavřeném jednání Severoatlantické rady, kam novináři nemají přístup, a ta se do přepisů nedostala. To nelze úplně vyloučit.
Co ale lze konstatovat: konkrétní tvrzení, které Pavel předložil jako fakt – že tou „jednou výjimkou“ byla Česká republika – nemá oporu v dostupném mezinárodním zpravodajství. Kdo tam skutečně byl a co přesně Trump řekl, je jedna věc. Co se dá ověřit z veřejných zdrojů, je věc druhá. A ty ukazují jinam.
Ministr zahraničí Petr Macinka na to zareagoval slovy, že prezident je „buď značně dezorientovaný, anebo vědomě lže“. Ani tohle tvrzení není ničím podložené – je to stejně nedoložená politická palba, jen namířená opačným směrem. Fér odpověď na Pavlův výrok nebyla urážka, ale jednoduchá žádost o zdroj.
Co z toho plyne
Prezident republiky dal do éteru jako fakt detail, který si buď špatně vyložil, nebo který si přizpůsobil k obrazu svému. Ať byl motiv jakýkoli, výsledek je stejný: veřejnosti se předložila konkrétní, přesvědčivě znějící informace, která se v dostupných zahraničních zdrojích nepotvrzuje – a ukazuje jinam.
To by u hlavy státu, která si zakládá na serióznosti a odbornosti, nemělo procházet jen proto, že je adresátem kritiky vláda, kterou člověk rád mít nemusí. Fakta se neohýbají podle toho, komu se to zrovna hodí – ani na Hradě, ani ve Strakovce. Kdo dnes potlesk sklidí za nepodložené tvrzení, protože míří na správný cíl, zítra nemá právo se ohrazovat, až totéž udělá někdo jiný jemu.
