ODS a ANO se na bydlení shodly – Praha stavět nebude

Dva favorité na primátora, jeden televizní duel a jedna společná odpověď. Tomáš Portlík a Jan Hušbauer se přeli o parkování i o software. Když ale přišla řeč na bydlení, oba ve výsledku řekli totéž: město byty stavět nebude. Připraví pozemky, zavede k nim sítě a zbytek přenechá trhu. Pražané platí, developer prodává.

Třiadvacátého září se v duelu TV Nova potkali lídr SPOLU a starosta Prahy 9 Tomáš Portlík (ODS) a lídr pražského ANO Jan Hušbauer. Byla to jedna z mála chvil kampaně, kdy dva lidé, kteří můžou Prahu příští čtyři roky řídit, dostali stejnou otázku a měli na ni odpovědět vlastními slovy. Odpověděli. A stojí za to je přečíst pomalu.

Portlík nejdřív zopakoval číslo, které pražská koalice nosí jako vyznamenání: nový územní plán prý umožní „konzumovat“ až 350 tisíc bytů. Pak řekl, co s Pražskou developerskou společností (PDS):

„Je potřeba do PDS vrátit to, proč byla založena. To znamená, město má přivést na patu svých pozemků elektřinu, plyn, infrastrukturu, silnice, ale pak má spolupracovat se soukromým trhem na tom, aby ty pozemky začala naplňovat.“

A aby nikdo nepochyboval, přidal:

„Ten systém, kdy město si dělá tu ambici, že bude něco stavět nebo zachraňovat, tak to nikomu z daňových poplatníků nepřeju, protože projekty jsou buďto dražší, anebo trvají podstatně déle.“

Přeloženo do češtiny: město zaplatí z našich daní elektřinu, plyn, vodu a silnice na svém vlastním pozemku. Pak na ten připravený pozemek pustí soukromníka. Ten postaví byty a prodá je za tržní cenu, tedy za tu, kvůli které je Praha podle vlastního Institutu plánování a rozvoje nejdražším městem na bydlení ze všech srovnávaných evropských metropolí.

Náklady nese město, zisk si vezme developer. Tomu se nedá říkat bytová politika, je to obsluha realitního trhu, jen s lepším PR.

Kdo si myslí, že jde o nový nápad, ať si přečte, co v květnu 2006 řekl náměstek primátora pro územní rozvoj Jan Bürgermeister (ODS), když Praha odmítla koupit pozemky kolem nádraží Bubny:

„Hlavní město není developer a nikdy nebude suplovat úlohu developerů.“

Bubny pak dvacet let měnily majitele, prošly krachem Orca i soudní kauzou a letos v srpnu skončily u Penty, J&T a zbrojaře Strnada. Nová čtvrť za devadesát miliard. Praha o ní dnes jen vyjednává.

Portlík po dvaceti letech opakuje tutéž větu, jen jinými slovy. ODS se za tu dobu nepoučila ani o milimetr.

Jan Hušbauer to vzal jinak, ale dorazil do stejného cíle:

„Praha disponuje spousta svými městskými pozemky, na kterých je potřeba stavět. K tomu bych využil soukromou sféru, kdy bych vyhlásil soutěž, kdo na těch našich městských pozemcích postaví nejvíce bytů a dá je do užívání Prahy, nebo respektive dá je Praze, tak ten tu soutěž vyhraje.“

Ta věta se sama opravuje uprostřed. Dá je do užívání, nebo je dá Praze? To není slovíčkaření, jde o celou podstatu.

Možnosti jsou dvě. Buď developer postaví byty na vlastní náklady a daruje je městu. Takovou charitu v Praze nikdo nepamatuje a nikdo s ní vážně nepočítá. Nebo za ně něco dostane: pozemek do vlastnictví, část bytů na volný prodej, peníze z rozpočtu. Pak je potřeba se ptát, kolik. Kolik bytů zůstane Praze a kolik půjde na trh? Komu bude patřit pozemek za padesát let? A za jaký nájem se v „bytech pro Prahu“ bude bydlet?

Na nic z toho Hušbauer neodpověděl. A soutěž postavená na tom, kdo „postaví nejvíce bytů“, má jednoho jistého vítěze: toho, kdo na městský pozemek natlačí nejvíc garsonek.

Hušbauer k tomu dodal, že developerům se nemají „házet klacky pod nohy, jako to dělají Zelení a Piráti“, jen je potřeba s nimi „tvrdě vyjednávat“ a „získat nějaké bytové jednotky“. Nějaké. Tak zní celý plán.

V téže debatě zazněla ještě jedna věta, kterou je dobré položit vedle té o bytech. Hušbauer o parkování řekl:

„Já říkám, že Praha má na účtech dost peněz na to, aby na ta místa postavila například i parkovací domy.“

Na parkovací domy tedy peníze jsou a může je stavět město. Na byty pro lidi, kteří se do těch aut po práci vracejí, už ne. Tam musí nastoupit „soukromá sféra“.

Portlík říká, že když stavělo město, bylo to dražší a pomalejší. Bohužel má podklad. Magistrát podle IPR od roku 2021 nepostavil jediný obecní byt. Pražská developerská společnost za šest let nedokončila ani jeden byt, provoz ji stál kolem 400 milionů a advokátům bez soutěže zaplatila 39 milionů, za což dostala pravomocnou pokutu od ÚOHS. Petr Hlaváček, který ji založil, letos v květnu řekl Echu24: „Pravda je, že my nic nestavíme.“

Jenže na tom se musí trvat: tohle je selhání této koalice, ne důkaz, že město stavět neumí. PDS je tři roky pod primátorem Bohuslavem Svobodou z ODS, tedy ze strany, za kterou dnes kandiduje Portlík. Když říká, že je potřeba PDS „vrátit k tomu, proč byla založena“, nemluví o cizí firmě. Mluví o firmě, kterou jeho koalice nechala zdegenerovat na kancelář pro vizualizace a advokátní faktury. Z vlastního nezdaru pak dělá argument, proč to nezkoušet vůbec.

Vídeň to umí, a to ne proto, že by tam žili jiní lidé. Umí to proto, že tam sto let nikdo nevyhrál volby větou „město není developer“.

Ty neexistují. Metropolitní plán říká, kolik bytů v Praze smí stát, ne kolik jich někdo postaví, kdy a za kolik se v nich bude bydlet. Při tempu deset tisíc bytů ročně, se kterým sama koalice počítá, by se ta kapacita naplňovala pětatřicet let. Nikoho k ničemu nezavazuje, ale na billboard se vejde.

My tu větu říkáme obráceně: město být developerem musí, a musí to umět.

Pokud chcete dostupné bydlení, tak nemůžete volit ODS ani ANO. Tento rozhovor vám dal jasnou odpověď.