Praha je nejdražší město v Evropě na bydlení. Napsal to IPR

Šest let, čtyři sta milionů korun a dvacet dva bytů, které ještě nestojí. To je celá bytová politika téhle koalice. Zbytek jsou vizualizace.

Čtyřiadvacátého července vydal Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy aktualizaci analýzy Praha v evropském kontextu. Není to studie opozice. Není to pamflet aktivistů. Je to oficiální dokument městské organizace, kterou platí Pražané a kterou před lety vedl současný náměstek primátora pro územní rozvoj Petr Hlaváček.

A stojí v něm tohle: „Praha v nedostupnosti vlastnického bydlení předběhla všechna srovnávaná města.“

Ne dohnala. Předběhla. Ze dvanácti evropských metropolí — Amsterdamu, Barcelony, Kodaně, Mnichova, Stockholmu, Vídně, Varšavy a dalších — je Praha ta nejhorší. Na vlastní byt tu člověk vydělává víc než třináct hrubých ročních platů.

Druhé číslo je ale horší, protože se netýká snu o vlastním bytě, ale toho, co lidi platí každý měsíc: za nájem šedesátimetrového bytu dá Pražan 40 procent průměrného platu. V Mnichově 28 procent. Ve Vídni 14.

A do třetice — ta samá analýza dodává, že Pražan vydělává jedenapůlkrát méně než Mnichovan. Praha tedy má mnichovské ceny bytů za pražský plat. To není trh. To je výsledek.

Ve stejné tiskové zprávě, hned pod tím číslem, se vyjadřuje Petr Hlaváček. Cituji doslova:

„S tématem nedostupnosti bydlení pracujeme dlouhodobě, zajistili jsme několik významných změn územního plánu, které umožnily nastartování bytové výstavby. A především máme schválený Metropolitní plán, který otevírá cestu k výstavbě až 350 000 nových bytů. Zároveň věřím, že ke zlepšení situace přispěje i Pražská developerská společnost, která nedávno získala první stavební povolení pro výstavbu bytů.“

Přečtěte si to ještě jednou. Je to mistrovské dílo. Tři věty, ve kterých není ani jeden postavený byt.

Ta „cesta k výstavbě až 350 000 bytů“ je územní kapacita. Znamená to, kolik bytů by v Praze teoreticky smělo stát, kdyby je někdo postavil. Nikoho nezavazuje k ničemu. Že je to rozdíl, říká i autor původní koncepce Metropolitního plánu architekt Roman Koucký a Česká komora architektů. Sám Hlaváček počítá s tempem deset tisíc bytů ročně — při něm by se ta kapacita naplňovala pětatřicet let.

Územní plán říká, kde se smí stavět. Neříká, kdo v tom bude bydlet a za kolik. A přesně to je otázka, na kterou ta analýza odpovídá čtyřiceti procenty platu.

A teď k té Pražské developerské společnosti, která podle náměstka „přispěje ke zlepšení situace“.

PDS je městská příspěvková organizace, kterou Hlaváček inicioval v roce 2020 za pirátského primátora Zdeňka Hřiba. Její provoz stál Prahu za šest let existence zhruba 400 milionů korun.

V červenci 2026 získala své vůbec první pravomocné stavební povolení. Na dvaadvacet bytů v domě Nový Zlíchov na Praze 5. Ne dvaadvacet tisíc, ale jen dvaadvacet.

Stavět se ještě nezačalo — projekt teď přebírá odbor investic, který musí vysoutěžit zhotovitele. Realizace se odhaduje na osmnáct až čtyřiadvacet měsíců.

Autor projektu Pražské bydlení pod lupou Jakub Kuneš to spočítal způsobem, který se těžko zapomíná: Praha potřebuje zhruba deset tisíc bytů ročně. Dvaadvacet bytů je 0,22 procenta roční potřeby. Při tempu, které Praha potřebuje, by se takové množství mělo postavit za necelých devatenáct hodin. PDS na jejich povolení pracovala šest let.

Devatenáct hodin proti šesti rokům. Kdo si to přepočítá, dostane rozdíl blížící se třem tisícům.

A tady je věta, kterou jsem si nevymyslel. Řekl ji sám Petr Hlaváček letos v květnu deníku Echo24:

„Je to předvolební boj. Pravda je, že my nic nestavíme.“

Pravda je, že my nic nestavíme. Náměstek primátora pro územní rozvoj, ve funkci dvě volební období, v městě, které má na účtech přes 180 miliard korun.

Aby bylo jasno, že nejde o neschopnost, ale o priority: ta samá Pražská developerská společnost, která za šest let a čtyři sta milionů povolila dvaadvacet bytů, vypsala tendr na mediální propagaci Vltavské filharmonie. Objem až 104 milionů korun bez DPH na čtyři roky. Na stavbu, která zatím nemá ani všechna povolení, ani zajištěný rozpočet.

Sto čtyři milionů na reklamu jedné budovy. Dvaadvacet bytů pro lidi.

Hlaváček k tomu tendru řekl: „Jediný důvod, proč se to teď řeší, je že máme pět měsíců před volbami. Ale je pravda, že zvažuji, zda ten tendr neodložit.“

Odložit. Ne zrušit. Odložit — do doby, kdy už se nebude nikdo dívat.

Nejčastější obhajoba zní, že město je svázané, že za to můžou povolovací procesy, památkáři a sousedské spolky. Něco na tom je. Jenže pak je tu srovnání, které tu obhajobu rozebere na součástky.

Vídeň má od března 2019 pravidlo. Jmenuje se Geförderter Wohnbau a zní takto: u každé změny územního plánu, kde vzniká bytová plocha nad pět tisíc metrů, musí být dvě třetiny té plochy dotované bydlení s nájmem kolem pěti eur za metr. Platí to na každého investora stejně a nedá se z toho vyjednat výjimka.

Praha má metodiku. Usnesení zastupitelstva číslo 33/8 z ledna 2022. Je výslovně dobrovolná, plní se v rámci soukromoprávního vztahu, sazba je 700 korun za metr — a byty neřeší vůbec. Ani slovem.

Jak to dopadá v praxi? Podívejte se na Nákladové nádraží Žižkov, největší změnu územního plánu v dějinách Prahy. Město vyjednalo od developerů 1,4 miliardy korun. Za ty peníze bude pět mateřských škol, dvě základní, park s vodní plochou, sportoviště, sedm set metrů pro zdravotnická zařízení, pozemek pro tramvaj. To všechno je dobře a nikdo to nezpochybňuje.

Kolik z toho je obecních nájemních bytů? Nula.

Ve čtvrti pro dvacet tisíc lidí si město nevyjednalo ani jeden byt, který by mu patřil.

A Smíchov City? Přes patnáct set bytů. Když šéf Sekyra Group Leoš Anderle v roce 2022 vyjmenovával, kolik firma přispívá městu, uvedl Žižkov a Rohanský ostrov. Smíchov v tom výčtu chybí — protože se tam územní plán neměnil. Metodika se totiž váže na změnu plánu, ne na velikost stavby. Kdo změnu nepotřebuje, nepřispěje ničím, i kdyby stavěl čtvrť za desítky miliard.

Umíme vyjednat školku. Byty neumíme. To není smůla ani NIMBY. To je vada pravidla, kterou tahle koalice čtyři roky nespravila.

Aby se nikdo neschoval za předchůdce: podle analýzy IPR z července 2025 nepostavil pražský magistrát vlastní výstavbou od roku 2021 ani jeden byt. Doslova nula. Celopražsky, magistrát i všech sedmapadesát městských částí dohromady, se od roku 2019 dokončuje padesát až šedesát obecních bytů ročně. Jeden vchod na sídlišti.

Praha vlastní 29 836 obecních bytů, tedy 4,1 procenta bytového fondu. V roce 1991 jich měla téměř 194 tisíc. Vídeňský Wiener Wohnen jich spravuje 220 tisíc a obecní s družstevními tvoří kolem čtyřiceti procent fondu.

Ta cesta z 194 tisíc na 30 tisíc má jména. Radnice vedené ODS — Koukal, Kasl, Bém — rozprodávaly obecní byty pod cenou tři dekády. V roce 2008 Praha přestala stavět. Od 2018 do 2022 vedla město koalice s Piráty a Zdeňkem Hřibem, od února 2023 ODS s primátorem Bohuslavem Svobodou, znovu s Piráty a se STAN. Hlaváček seděl na územním rozvoji celou tu dobu, napříč oběma vedeními.

Bilance je společná a je stejná. Ani jedna z těch koalic si nemá co vyčítat, a proto se ani jedna nemůže na tu druhou vymluvit.

A ne, opozice z toho nevychází líp. Hnutí ANO má pravdu, když říká „za osm let nula bytů“ — jenže jeho pražský lídr Ondřej Prokop letos skončil kvůli majetkovému přiznání, ve kterém chyběly tři byty. Pro jednoho politika je byt navíc administrativní detail, který se dá přehlédnout. Pro učitelku, která hledá nájem, je jeden jediný byt existenční otázka.

Náš program pro Prahu na tohle odpovídá bez vytáček.

Město staví, ne jen povoluje. Pražská developerská společnost dostane akční plán s termíny a konkrétními projekty, ne prezentaci o zhodnocených pozemcích. Masivní výstavba obecních nájemních a družstevních bytů za nájemné bez zisku — tedy bez tržní marže, ale s tvorbou fondu obnovy, aby se domy měly z čeho opravovat.

Byty dostanou ti, bez kterých město nefunguje. Učitelé, lékaři, hasiči, policisté, mladé rodiny, senioři. Podle jasných a veřejně kontrolovatelných kritérií, ne obálkovou metodou.

Pozemková banka. Stop výprodeji městského majetku a strategický výkup pozemků pro dostupné bydlení. Kdo nemá pozemky, nemá u jednacího stolu co nabídnout — a přesně proto Praha na Žižkově vyjednala školky a na Smíchově nic.

Byt je domov, ne investice. Poplatek za dlouhodobě prázdné byty. Přísná evidence a omezení krátkodobých pronájmů typu Airbnb v bytech, které jsou územním plánem určené k bydlení. Byt v bytovém domě není hotel.

Developeři dostavějí, co k bytům patří. Školy, školky, zdravotnická a sociální zařízení — jako podmínka, ne jako výsledek vyjednávání, ve kterém město nemá čím tlačit.

Nic z toho nespraví čtyřicet procent platu za nájem během jednoho mandátu. Ale je to rozdíl mezi městem, které čeká, až situaci vyřeší trh, a městem, které si o vlastním bydlení rozhoduje samo.

Devátého a desátého října jsou komunální volby. Tahle koalice po sobě nechává jeden údaj, který se dá ověřit u jejího vlastního institutu: nejdražší bydlení ze všech srovnávaných evropských měst. A jeden vlastní výrok, který se dá ověřit v novinách: pravda je, že my nic nestavíme.

Kdo je s tím spokojený, ať volí stejně jako minule. Kdo ne, má poprvé po dlouhé době koho volit jinak.

Jiří Bodenlos

Spojená levice pro Prahu

• IPR Praha — Praha v evropském kontextu, aktualizace 24. 7. 2026 (tisková zpráva a plná analýza: apps.iprpraha.cz/praha-v-evropskem-kontextu)

• IPR Praha — Stav a vývoj obecního bytového fondu v Praze, Aktualizace 2025(07/2025, data k 31. 12. 2024)

• Echo24, Ondřej Leinert, 30. 5. 2026 — Výstavba bytů v Praze? Za 400 milionů ani jedno stavební povolení

• Echo24, Viktor Horák, 2. 8. 2026 — „Naprosto nefunkční systém.“ Pražský developer se „pochlubil“ stavebním povolením na 22 bytů po 6 letech

• Jakub Kuneš (Pražské bydlení pod lupou), příspěvek na síti X, 7/2026

• e15 — rozhovor s Leošem Anderlem (Sekyra Group), 23. 2. 2022 — výčet kontribucí Žižkov a Rohan

• Praha.eu — Největší změna územního plánu v historii Prahy (25. 4. 2025), plánovací smlouvy k NNŽ

• Metodika spoluúčasti investorů, usnesení ZHMP č. 33/8 z 27. 1. 2022

• Stadt Wien / ORF Wien — Widmungskategorie Geförderter Wohnbau, od 3/2019

• Wiener Wohnen / Stadt Wien

• IPR Praha — Metropolitní plán schválili zastupitelé (29. 5. 2026); Pražský deník k rozdílu mezi kapacitou a výstavbou

• Program Spojené levice pro Prahu 2026, kapitola 1 — BYDLENÍ