Článek
„Nový stavební zákon“, ruší zábrany nekontrolovaného využití území České republiky, když pozemky vhodné pro stavby jsou dnes již na pokraji vyčerpání. Domy nejsou ale housky na krámě, které strávíme a zbytky odejdou do čističky. Stavební konstrukce paneláků je tu na 800 a více let. Development pro rychlý tržní obrat, jde na konto kvality a obyvatelnosti obcí a měst.
1) Záměrem nového stavebního zákona je zásadně urychlit výstavbu a to především pro velké firmy a velké projekty. Široká veřejnost přijala fikci, že rychlost rozhodování vyřeší ceny bydlení i dopravní zácpy.
Je etablovanou pravdolží , že za pomalé schvalování staveb nemohou úředníci ani korupce, ale ten dosud platný stavební zákon. Při dodržení pravidel stavebního zákona, lze dosáhnout stavebního povolení dostatečně rychle. Cesta je ale delší, když investor pravidla obchází, aby dosáhl vyššího zisku.
Zrychlení je služba rychlému profitu a jde proti kvalitě a kontrole rozhodováni. Chybí proces posouzení účelu a potřebnosti stavebních záměrů. Vyloučením památkové ochrany je otevřená cesta k výstavbě v „prime lokalitách“, místech zvláště atraktivních, často památkově nebo ekologicky chráněných. Ne všude bude dobře, když zákon uvolní regulaci hustoty a výšky zástavby.
Dlouholetou mediální kampaní, se daří přesvědčovat veřejnost a politiky o neslýchané délce stavebních řízení s údajným odkazem na World Bank. Sekce „Ease of doing business“ World Bank, však k dotazu na 156 místo ČR odpověděla, že její řebříček je neplatný, protože byl státy svévolně upraven. (viz tisková zpráva ČTK 2023). Český Statistický úřad nikdy žádná taková data World Bank nepředal. Šiřitelé dezinformace, media, některé profesními spolky, Institut plánování a rozvoje Prahy a zástupci developerů, o takovou statistiku dál opírají potřebu Nového stavebního zákona.
2) Rozvoji prý brání občanské spolky a dokonce i obce -akcemi NIMBY. (Ne na mém dvorku).
Nový stavební zákon vyučuje z územního řízení občanské spolky a organizace, které dosud mohly ve veřejném zájmu, často úspěšně, oponovat rozhodnutím, které jsou v rozporu se zákony nebo vyhláškami. Zákon nepočítá, jako jinde ve světě s participací na tvorbě prostředí. Degradace občanů na diváky vede k tomu, že požadavky veřejnosti nejsou právně relevantní, výhrady jsou jen etické a bez žalobce není soudce. Nový stavební zákon tak ztíží právní a správní postih za chybné rozhodování.
Centrální stavební úřad bude nejvyšší instancí podřízenou ministerstvu, vládě a tak i min. předsedovi. Nový stavební zákon byl v první verzi zpracován za premiéra Babiše ministryní MMR Dostálovou. Ta přípravu zadala Obchodní komoře ČR, (Dr Korbel), tedy organizací, která nezná pojem veřejný zájem. Úpravy z doby min. Bartoše byly odstraněny směrem k původní verzi.
Smyslem zákona je podřízení nezávislé státní správy vládě a premiérovi. Nový stavební zákon je tak nástroj uchvácení státu. Při vzniku nového stavebního zákona sami úředníci vystupovali proti způsobu jak ministryně deleguje svoji kompetenci na Obchodní komoru, která ze své podstaty nezná pojem veřejný zájem, jehož ochrana je smyslem každého zákona.
Proč by měla být rychlá stavební výroba s 12% DPH, být tak zásadním přínosem pro stát a obce? Fakta a statistiky vyvrací primitivní tržní představu, že s množstvím bytů bude jejich cena klesat. Poroste jen soukromý zisk. Když bude v případě tzv. Plánovací smlouvy, za překročení daného stavebního objemu, místo sankce, smyslem vyšší odvod developera je příjemce, obvykle obec, komplicem v protiprávním jednání.
Nový Zákon, ale místo možnosti rozkrývat korupční kauzy, nastoluje státní „střechu“ pro korupční bezpečí tam, kde právo již nechrání veřejný zájmem. Udržitelný rozvoj vypadá jinak.
Extraktivní model hospodaření nepřispívá obecnému prospěchu, jen těží z krásy a kvality krajiny, měst a obcí. Schválit nový stavební zákon znamená vydat na pospas zemi, o které si myslíme, že má patřit nám-občanům. Když nebudeme chránit naše města, obce a krajinu, poškozujeme sami sebe.
Jiří Gebert
