Hlavní obsah

Malér Bubny - Zátory, aneb jak se nepoučit u souseda v „Mokřadu“

Foto: město Praha

Bubny Zátory a tepelné ostrovy v Praze

„Krásné řeči o architektuře doslova bolí“.tam kde kvalitu a obyvatelnost nové výstavby převálcoval podnikatelský požadavek na maximální výtěžnost, bez ohledu na maličkosti jako je klimatická pohoda.

Článek

PRAŽSKÁ DEKLARACE –pro dostupné a kvalitní bydlení pro všechny (bulletin ČKA 2025), postuluje, že kvalita návrhu – posiluje kvalitu života.

A co vidíme v lokalitě nejvíce ohroženého tepelného ostrova Prahy?

Tam kde kvalitu a obyvatelnost lokality převálcoval podnikatelský požadavek na maximální výtěžnost, bez ohledu na maličkosti jako je klimatická pohoda. Tady „Krásné řeči o architektuře doslova bolí“. Míč je na straně politiky. (Z etiky občana by architekt musel takovou zakázku odmítnout. Ale z čeho má žít ?)

Praha předala svoji budoucnost velkým developerským společnostem. A ty se chovají jako by jim město patřilo. Novým stavebním zákonem dokonce prosadili jako zájem veřejný, vlastní zájem, stavět stovky bytů, jednoduše a rychle.

To ukazuje na slabinu výstavby celých čtvrtí , velkých podnikatelských záměrů, jako je sídliště Bubny-Zátory. Zatímco postupnou přestavbou holešovických industriálních areálů se povedlo vytvořit moderní městkou strukturu, schéma sídliště z vysokých bloků v tepelném ostrově dolních Holešovic, ignoruje zásady udržitelnosti i obytné kvality. Bubny - Zátory udělají v  Praze trvalý „horký flastr“.

Uzavřené bloky a těsné ulice jsou tu místo širokých bulvárů se stromovým pásem, (ale Tuzarova ul.) Žádné náměstí, ani hierarchie struktury a orientace ulic na krajinné akcenty.

Plánované Filharmonii dýchá na záda bloková zástavba, asi podle nouzového urbanizmu Národního divadla. Kde jsou ty krátké vzdálenosti? Pokud v městském bloku nebudou v patrech a podkroví malé kanceláře, služby, právníci, architekti, v patrech ordinace, v přízemí obchody, fastfoody, café, restaurace , jesle, školky a školy, není to město, ale banální ubytovna. Taková komplexní struktura jen pomalu roste. To developerská zástavba neumí a pro účely jednorázového prodeje vůbec nepotřebuje.

Moderní města v Evropě ukazují jiné struktury a jiné objekty.

Ideální čtvrť urbanistů s  tzv. optimálním počtem 200 obyvatel /ha, ať se prosím neodvolá na hustotu původních Vinohrad, kde byly po komunistickém převratu 1948, velké byty rozděleny a tak se zdvojnásobil počet obyvatel. Město nestavíme abychom splnily stanovené počty bytů postavených pro maximální výtěžnost území, ale aby vzniklo krásné obytné prostředí, města v zeleni.

Dívejte se kolem sebe na tolik krásných míst Prahy. Není to snad inspirace pro novou výstavbu? Ostatně víme, že v Praze je bytů dostatek. Jen nejsou dostupné protože mnohé jsou bydlení odcizené, pro investiční spekulace a Airbnb. Lidé mají chuť se o své město „poprat“ , i tam, kde to není přímo „na jejich dvorku“.

Jiří Gebert, Architekt

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz

Doporučované

Načítám