Článek
Andrej Babiš hovoří rád o tom, že chce získat takový volební výsledek, aby mohl postavit jednobarevnou vládu. A teď byl nasazen opravdu těžký kalibr, jak toho docílit, když Karel Havlíček sdělil veřejnosti, že ANO by v případě volebního vítězství ukončilo českou muniční iniciativu, kterou pomáhá Ukrajině bránit se před ruským agresorem. A v Rusku si toho všimli a jistě pochopili, koho mají v letošních českých volbách podpořit.
ANO FAKTICKY POŽÁDALO NEPŘÍMO O RUSKOU POMOC VE VOLBÁCH
Havlíčkovo vysvětlení, že tím chce Ukrajině vlastně pomoci dospět k rozhodnutí usednout k jednacímu stolu v době, kdy Zelenský o potřebě jednání veřejně hovoří, je obdobou toho, jako by ANO nasypalo hrách pod nohy Jánošíkovi a vysvětlovalo by, že tím chtělo Jánošíkovi pomoci před zraněním před tím, než bude pověšen.
Pokud ANO skutečně chce pomoci Ukrajině, mělo by se se žádostí o ukončení války obrátit na Putina. To by ale v ANO museli být charakterní a odvážní politici a nesměli by sedět v Evropském parlamentu ve frakci Patrioti pro Evropu, která je plná prorusky smýšlejících europoslanců s Orbánem v čele.
Ve skutečnosti se jedná se značnou pravděpodobností o promyšlenou iniciativu ANO, která má pomoci nasměrovat ruskou podporu na sociálních sítích ve prospěch volebního vítězství ANO. Na sociálních sítích je totiž za tímto účelem třeba umisťovat různé pomluvy a lži, které by pro české šiřitele byly trestné, ale ruské šiřitele z trollích farem žádné tresty nepostihnou, protože ti konají ve prospěch své ruské vlasti v rámci hybridní války proti zemím Západu. Takče ve prospěch ANO odvede špinavou práci někdo jiný.
Před pokusy o ovlivnění voleb varoval nedávno šéfi BIS. Z poslední doby jsou známé pokusem o ovlivnění ze strany Ruska prezidentské volby v Rumunsku nebo v Moldavsku. V Chorvatsku s velkým náskokem vyhrál prorusky orientovaný prezident a co se děje na Slovensku, vidíme všichni. Ale v žádném z těchto případů nebyla žádost o ruskou pomoc ve volbách tak okatá.
CO S TÍM?
Zrušit volby, které dopadnou ve prospěch Ruska, tak jak to udělali v Rumunsku? A retrospektivně - zrušit volby, které dopadly ve prospěch Hitlera a předejít tak druhé světové válce? Je jisté, že autokratické režimy by to tak udělaly, kdyby se jim výsledek voleb nelíbil. Ale kdyby to udělal demokratický režim, bylo by to ještě demokratické? Jinými slovy - mají demokraté právo používat v odůvodněných případech nedemokratické metody, aby předešli pravděpodobné přeměně demokracie v autokracii?
Je to otázka za milión. Zrušením výsledků voleb, které evidentně velká část voličů absolvuje v „informačním transu“ po předchozí masírce prorusky orientovanou smrští dezinformací, přestává být demokracie demokracií, protože části voličů upírá právo rovného volebního práva. Co na tom, že se jedná především o občany, kteří nejsou schopni se v informacích a dezinformacích vyznat? Jejich volební hlas má podle Ústavy stejnou váhu.
Takže co s tím?
DEMOKRACIE SE MUSÍ ZMĚNIT
Parlamentní demokracie je tisíce let stará a vznikla a následně byla obnovena v době, kdy neexistovaly technologie sociálníh sítí, které se dostanou přímo k občanům s informacemi i dezinformacemi, aniž by bylo na první pohled zřejmé, zda se jedná o pravdu či lež. Člověk s kritickým myšlením to pozná, ale kritické myšlení není vlastní většině lidí. Takže přes kritické myšlení všech nebo většiny občanů cesta nevede.
Občas se objevují úvahy o tom, že váha hlasu voliče by měla být úměrná znalostem a schopnostem voliče ve prospěch osob s kritickým myšlením. Jenže to také není příliš demokratické, protože v limitě to vede k jedné skupině nebo dokonce osobě, jejíž myšlení je nejkritičtější - tedy k vládě elit a autokracii. A sebelépe míněná autokracie se dříve nebo později deformuje v despotické vládnutí.
Takže na to je třeba jít jinak - modetněji a demokratičtěji. Existuje jedno řešení, nazývané permanentní demokracií, které potlačuje význam parlamentních voleb a tudíž eliminuje nebezpečí jejich zneužití pomocí sociálních sítí. Parlamentní volby pak nahrazuje permanentní volbou, kdy občan může volit kdykoliv, přímo a na základě vlastních zkušeností. Ten systém se dost podobá demokracii švýcarského typu, o kterém Švýcaři dosud nic nevědí. Jen je referendum nahrazeno jiným způsobem přímé demokracie a je poněkud pozměněno kantonální uspořádání.
V tomto článku není dost prostoru pro popis tohoto typu demokracie, a proto bude brzy popsána v článku jiném.
