Kosovo je Srbsko, nebo není? Bitva o to, co učí dějepis a co píše právo

Historický vývoj Kosova představuje jeden z nejsložitějších a nejvíce polarizujících konfliktů na evropském kontinentu, jehož kořeny sahají hluboko do spletitých etnických a politických změn. Území, které bylo ve středověku součástí srbského království, je srbskou historiografií dodnes označováno jako „Staré Srbsko“. Nejdůležitějším symbolickým bodem srbské národní identity je Bitva na Kosově poli (1389), která sice nevedla k okamžitému zániku srbského státu, ale znamenala počátek osmanské nadvlády. Bitva se tak stala silným symbolem nároku na území. Zásadní demografická změna nastala v průběhu staletí, kdy v důsledku odchodu srbských rodin a kontinuity albánského obyvatelstva, Albánci postupně získali většinu v regionu.

Kosovo zůstalo pod osmanskou správou až do balkánských válek v letech 1912–1913, kdy bylo Srbskem anektováno. Následně se stalo součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (pozn. později Království Jugoslávie), které vzniklo v roce 1918. V tomto meziválečném období bylo Kosovo pod silným centralistickým tlakem Bělehradu, který se snažil prosadit srbský charakter regionu, což ovšem vedlo k trvalému napětí s albánskou většinou.

Zásadní historický zlom nastal po druhé světové válce, kdy bylo Kosovo začleněno do Socialistické federativní republiky Jugoslávie (SFRJ). V rámci této federace získalo postavení autonomní oblasti v rámci Socialistické republiky Srbsko. Během éry Josipa Broze Tita bylo postavení Kosova postupně posilováno, což vyvrcholilo Ústavou z roku 1974. Tato ústava provincii udělila rozsáhlou autonomii, která jí fakticky dala téměř stejné pravomoci jako socialistickým republikám SFRJ. Tato vysoká míra autonomie posílila politické a kulturní postavení albánské většiny, avšak v Srbsku to vyvolávalo rostoucí nacionalistickou nespokojenost a pocit ohrožení.

Tato nespokojenost se po Titově smrti v roce 1980 stupňovala. K největší eskalaci konfliktu došlo ke konci 20. století, kdy v roce 1989 tehdejší srbský prezident Slobodan Milošević jednostranně zrušil ústavní autonomii provincie. Tento krok byl albánskou většinou vnímán jako hrubé porušení jejích práv a vedl k masivní reakci. Původně nenásilná politika protestů, vedená Ibrahimem Rugovou, začala ztrácet podporu ve prospěch radikálnějších frakcí. Rostoucí napětí vyústilo ve vznik Kosovské osvobozenecké armády (KLA), která zahájila útoky na srbskou policii a politiky v letech 1996–1998, což přerostlo do ozbrojeného povstání.

Reakce srbských a jugoslávských sil byla mimořádně tvrdá a vyústila v masivní protiofenzívu a program etnické čistky, což vedlo k útěku statisíců uprchlíků. Diplomatická jednání v Rambouilletu v roce 1999 se zhroutila, protože Milošević odmítl požadavky mezinárodního společenství. To vedlo k zahájení leteckých úderů NATO 24. března 1999. Tato 11týdenní bombardovací kampaň byla ukončena mírovou dohodou v červnu 1999, která nařídila stažení jugoslávských vojsk a nasazení mírových sil OSN (UNMIK). Kosovo následně spadalo pod správu OSN. I přes pokračující napětí, Kosovo vyhlásilo nezávislost v únoru 2008.

Pohledy na status a budoucí uspořádání Kosova zůstávají mezi Prištinou a Bělehradem radikálně odlišné, což brání jakémukoli smysluplnému pokroku v dialogu o normalizaci vztahů zprostředkovaném Evropskou unií. Jádrem sporu je již léta otázka zřízení Asociace srbských obcí v Kosovu (ASM).

Srbská pozice, zastávaná prezidentem Aleksandarem Vučićem, je nekompromisní. Srbsko trvá na tom, že ASM musí být implementována přesně tak, jak bylo dohodnuto v První dohodě o normalizaci vztahů (2013). Klíčovým bodem pro Bělehrad je, že ASM musí mít výkonné pravomoci, což znamená, že by fungovala jako samosprávný orgán s vlastním rozpočtem a možností ovlivňovat místní politiku v oblastech jako je zdravotnictví, vzdělávání a územní plánování. Vučić vnímá realizaci ASM jako nezbytnou záruku a ochranu pro srbské komunity v Kosovu. Srbsko zároveň nadále ostře kritizuje jakoukoli snahu Kosova o posílení státnosti, což označuje za porušení mezinárodního práva a hrozbu.

Naproti tomu kosovská pozice, prosazovaná premiérem Albinem Kurti, zřízení ASM s výkonnými pravomocemi zásadně odmítá. Kosovské vedení se obává, že taková silná entita by se stala mechanismem výkonné moci jednoho národa a přirovnává ji k Republice srbské v Bosně a Hercegovině. Obávají se, že by to vedlo k vytvoření dysfunkčního státu v rámci Kosova. Kurti proto trvá na tom, že ASM by měla fungovat pouze jako „horizontální spolupráce obcí“, což by ji fakticky omezilo na roli nevládní organizace.

Tento rozpor se ukázal i v reakci na návrh Evropské unie na normalizaci vztahů. Kurti sice evropský plán přijal, ale stanovil šest podmínek, z nichž nejproblematičtější pro Bělehrad je pátá: ASM by měla být implementována až po dosažení „vzájemného uznání“ a měla by být součástí konečné dohody. Dále Kurti požaduje, aby před zřízením ASM byly „zrušeny nelegální struktury Srbska na severu“ (pozn. různé služby poskytované Srbskem na území Kosova) které jsou financovány Bělehradem. Tyto kosovské snahy o redefinici ASM jsou v přímém rozporu s výzvami EU a USA, které trvají na tom, že ASM musí být zřízena bez dalších podmínek.

V reakci na stagnaci implementace vznikly i alternativní návrhy. Například návrh Nadace Friedricha Eberta (FES) definuje ASM jako právnickou osobu zřízenou ústavním a právním systémem Kosova, s právem na vlastní majetek a rozpočtové účty. Mezinárodní aktéři sice odmítají model Republiky srbské, ale zdůrazňují, že závazek vytvořit ASM neporušuje kosovskou ústavu ani neohrožuje její suverenitu. Namísto dohody, Priština nedávno jednostranně uzavřela zmíněné srbské nelegální struktury, což EU kritizovala jako krok, který je v rozporu se závazky Kosova v rámci dialogu. Tyto události udržují situaci ve stavu „zamrzlého konfliktu“.

Otázka statusu Kosova představuje jednu z největších výzev pro mezinárodní právo a multilaterální diplomacii. Od vyhlášení nezávislosti v únoru 2008 získalo Kosovo uznání od většiny členských států OSN a většiny zemí Evropské unie. Nicméně, pět členských států EU (pozn. Španělsko, Řecko, Rumunsko, Slovensko a Kypr) uznání nadále odmítá. Tento nedostatek univerzálního uznání má dalekosáhlé důsledky, protože brání Kosovu v plnohodnotném členství v mnoha mezinárodních organizacích, a tím i v konsolidaci státnosti.

Tento rozpor se silně projevuje i v Radě bezpečnosti OSN (RBS OSN), kde panuje hluboká polarizace. Zatímco Francie, Spojené království a USA nezávislost Kosova uznávají a podporují, Čína a Rusko ji neuznávají a silně podporují srbský nárok na územní celistvost. Stanovisko Mezinárodního soudního dvora z roku 2010, podle kterého prohlášení nezávislosti Kosova neporušilo mezinárodní právo, sice mělo teoreticky otevřít cestu k novým uznáním. Prakticky to však vyvolalo pouze debatu o interpretování mezinárodního práva. Skutečnost, že Kosovo není uznáno alespoň dvěma třetinami členských států OSN, z nichž dvě jsou stálými členy Rady bezpečnosti, vede k tomu, že země nemá univerzální uznání.

Evropská unie v této situaci uplatňuje „politiku angažovanosti“, která je statusově neutrální. To znamená, že EU s Prištinou rozvíjí spolupráci, ale formálně neuznává její suverenitu. EU se tak pohybuje mezi podporou Kosova a respektováním postojů svých pěti členských států, které Kosovo neuznaly. Příkladem tohoto manévrování je Dohoda o stabilizaci a přidružení (SAA) z roku 2016. Aby se předešlo kontroverzím, nebyla SAA uzavřena jako běžná mezinárodní smlouva, ale jako dohoda „pouze pro EU“. Smlouva explicitně uvádí, že její podmínky „nepředstavují uznání Kosova ze strany EU jako nezávislého státu ani nepředstavují uznání jednotlivými členskými státy“.

Statusová neutralita EU byla dokonce předmětem přezkumu u Soudního dvora Evropské unie (SDEU) ve věci Španělsko v. Komise z ledna 2023. Podstata sporu byla, zda Kosovo spadá pod definici „třetí země“ pro účely účasti v Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC). Soudní dvůr EU nakonec rozhodl, že v tomto kontextu lze Kosovo považovat za „třetí zemi“ pro účely účasti v BEREC. Soudní dvůr nicméně zdůraznil, že toto funkční zacházení nemá vliv na postoj členských států k uznání Kosova v mezinárodním právu. S formální žádostí Kosova o členství v EU v roce 2022 se tato právní a politická otázka statusu stává opět klíčovou a naznačuje, že pro budoucí pokrok v přístupovém procesu bude nezbytné, aby se vyřešila přetrvávající otázka uznání Kosova jako státu.

Status Kosova zůstává v Evropě zamrzlým konfliktem, ukotveným hluboko ve dvou protichůdných narativech: srbském historickém právu a albánské demokraticky vyjádřené realitě. Dokud Bělehrad a Priština nebudou ochotny ke skutečnému kompromisu, zejména v klíčové otázce zřízení Asociace srbských obcí, která je kosovským vedením vnímána jako hrozba Republiky srbské 2.0, přetrvá region v politickém a bezpečnostním vakuu. Evropská unie se svou statusovou neutralitou sice umožňuje spolupráci, ale nepředstavuje řešení, které by mohlo překonat tvrdou opozici v Radě bezpečnosti OSN.

[1] A Country, but not a State? The Apparent Paradox of International Statehood in Case C-632/20 P, Spain v Commission (Kosovo). 28. 08. 2023. Dostupné z: https://www.europeanpapers.eu/europeanforum/country-not-state-apparent-paradox-international-statehood-case-spain-commission-kosovo

[2] An Analysis of the ICJ Advisory Opinion on Kosovo's Unilateral Declaration of Independence. 23. 09. 2014. Dostupné z: https://papers.ssrn.com/sol3/papers.cfm?abstract_id=2499511

[3] Association of Serb Municipalities remains the main obstacle in Serbia-Kosovo dialogue. 17. 02. 2023. Dostupné z: https://europeanwesternbalkans.com/2023/02/17/association-of-serb-municipalities-remains-the-main-obstacle-in-serbia-kosovo-dialogue/

[4] Breaking the Stalemate: How Kosovo’s Constitution Holds the Key to the Association of Serb Majority Municipalities. 03. 10. 2024. Dostupné z: https://prishtinainsight.com/breaking-the-stalemate-how-kosovos-constitution-holds-the-key-to-the-association-of-serb-majority-municipalities-mag/

[5] Brussels Agreements: Is Serbia recognizing Kosovo step by step?.  Duben 2022. Dostupné z: https://www.europeanperspectives.org/storage/183/06-EPS-Apr22-Brussels-Agreements.pdf

[6] History of Kosovo up to 1918. Dostupné z: http://www.cotf.edu/earthinfo/balkans/kosovo/KVtopic3.html

[7] Kosovo conflict. 21. 10. 2025. Dostupné z: https://www.britannica.com/event/Kosovo-conflict

[8] April 2025 Monthly Forecast, Europe, Kosovo. 31. 05. 2025. Dostupné z: https://www.securitycouncilreport.org/monthly-forecast/2025-04/kosovo-14.php

[9] Political status of Kosovo. 07. 10. 2025. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Political_status_of_Kosovo

[10] KOSOVO: Between universal non-recognition and ‚derecognitions‘. Září 2020. Dostupné z: https://www.kas.de/documents/286052/0/Policy+brief+20-09-13+Kosovo+Between+universal+non-recognition+and+derecognitions+(Eng).pdf

[11] Kosovo’s economic potential remains untapped amid regional tensions. 29. 04. 2025.  Dostupné z: https://emerging-europe.com/analysis/kosovos-economic-potential-remains-untapped-amid-regional-tensions/

[12] Kosovo’s path to independence. 02. 02. 2018. Dostupné z: https://ecfr.eu/article/commentary_kosovos_path_to_independence/

[13] Self-determination in Flux: Kosovo’s Independence in International Law. 13. 09. 2023. Dostupné z: https://www.culawreview.org/journal/self-determination-in-flux-kosovos-independence-in-international-law

[14] Serbia vs. UCK. 21. 10. 2025. Dostupné z: https://www.prcprague.cz/fcdataset/serbia-uck

[15] The Battle of Kosovo 1389 in Modern Discourse. 21. 10. 2025. Dostupné z: https://www.eminak.net.ua/index.php/eminak/article/view/777

[16] Toward Normal Relations between Kosovo and Serbia. 30. 01. 2024. Dostupné z: https://www.crisisgroup.org/europe-central-asia/kosovo-serbia/toward-normal-relations-between-kosovo-and-serbia

[17] Why Kosovo’s Independence is Necessary. 14. 05. 2007. Dostupné z: https://www.crisisgroup.org/europe-central-asia/kosovo/why-kosovos-independence-necessary

[18] Kosovo Myth. 05. 10. 2025 Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Kosovo_Myth

[1] Google Gemini - Korektura textu - https://en.wikipedia.org/wiki/Gemini_(chatbot)

[2] Perplexity - Hledání zdrojů - https://en.wikipedia.org/wiki/Perplexity_AI

------------------------------------------------------------

Nový článek publikuji každé úterý. Můžete mě sledovat na Medium.cz pro pravidelný přísun exkluzivního obsahu.

Pokud oceňujete čas a úsilí vložené do těchto článků, zvažte prosím finanční podporu – pomáhá mi to psát dál. Děkuji!