Článek
Ve volbách v květnu 2010 kandidoval jako nestraník za stranu Věci veřejné (VV) v Praze a současně dělal Věcem veřejným volebního manažera, jakožto předseda strany byl totiž považován bývalý novinář Radek John. Tyto volby vyhrála Česká strana sociálně demokratická (ČSSD). I přesto vládu sestavila koalice ODS, TOP 09 a VV. Premiérem se stal Petr Nečas (ODS), díky čemuž se Vít Bárta mohl stát ministrem dopravy. Po vstupu do vlády byl po politickém tlaku nucen se vzdát přímé kontroly nad agenturou ABL, té doby největší bezpečnostní agenturou v České republice.
První kauza na sebe nenechala dlouho čekat. Už v roce 2011 přišla Mladá Fronta DNES (MfD) s důkazy, že Vít Bárta nechal přes svou agenturu ABL sledovat bývalou starostku Prahy 11 Martu Šorfovou a další politiky z ODS. Bárta na toto reagoval s prohlášením, že dokumenty jsou falešné a dal premiérovi Nečasovi své čestné slovo. Rovněž chtěl od MfD jako odškodnění 35 miliónů korun. Po dalších zveřejněných důkazech se musel Vít Bárta omluvit a k soudnímu procesu s MfD nedošlo.
Druhá kauza, byla ve stejném roce, kdy opětovně MfD zveřejnila dokument, že stranu fakticky řídil Vít Bárta, který společně s bratrem (ten začal vlastnit ABL, po tom, co se jí Vít Bárta vzdal), již od roku 2008 plánovali ovládnout veřejný prostor pomocí strany VV a získat dominantní postavení na trhu. K tomu se objevilo tvrzení, že poslancům své strany platil za loajalitu. V důsledku toho, na něj byl vyvíjen politický tlak, aby post ministra opustil, což se stalo v dubnu 2011.
Třetí kauza, vyšla najevo v březnu 2012, kdy MfD zveřejnila nahrávky, ve kterých spolu komunikovali tehdejší pražský primátor Pavel Bém (ODS) a lobbista Roman Janoušek. Nahrávky naznačovaly Janouškův vliv na kroky hlavního města pod Bémovým vedením. Obžaloba tvrdila, že o obstarání odposlechů požádal Bárta zpravodajce Bezpečnostní informační služby (BIS) Petržílka, v roce 2009. Petržílek Bártovi podle státního zástupce následně předal 159 audiozáznamů, které byly v režimu „důvěrné“. Muži vinu odmítali.
Co následovalo?
V kauze, kdy měl Vít Bárta obviněn z korupce, za uplácení tehdejších členů strany a poslanců, Jaroslava Škárku (VV) a Kristýnu Kočí(VV) byl v březnu 2013 zproštěn viny, Bárta, který v souvislosti s kauzou rezignoval, požadoval od státu 20 miliónů za zásah do osobního a politického života, rovněž 3 milióny za nesprávný úřední postup. Osobní soud pro Prahu 2 jeho žalobu zamítl se zdůvodněním, že žádost překročila šestiměsíční promlčecí lhůtu.
Uspěl ale se žádostí o odškodnění za nezákonné stíhání v kauze úniku odposlechů z BIS. Stát mu zaplatí 950 tisíc korun, přesto požaduje dalších 2,6 miliónu korun. Stíhání trvalo osm a půl roku a bylo ukončeno v květnu roku 2021.
Po odchodu z vrcholné politiky se začal znovu prosazovat jako podnikatel. Založil firmu Rail clinic, která je součástí česko-rumunské skupiny a zajišťuje opravy a údržbu nákladních vagónů. Firma působí ve střední Evropě ale převážně na Balkáně. V roce 2019 dosáhly její tržby výše 172 miliónů korun. Objevily se informace, že spolupracuje s ČD Cargo, která spadá pod České dráhy (ČD).
Také se po skandálech související s agenturou ABL, snaží o její znovuzrození v podobě Mark2 Corporation Czech (M2C), které nadále vede jeho bratr.
Bárta zůstává v politice
Před volbami do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2013, kde kandidoval jako lídr za Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury, otevřel v Plzni politickou kavárnu s názvem Partie, která sloužila jako poslanecká kancelář a středisko plzeňské kandidátky hnutí.
Také se pravděpodobně uplatňoval v Bloku proti islamizaci (BPI), které se s Úsvitem v roce 2016 spojilo. Několik členů vystoupila z hnutí, kvůli vlivu, který Bárta měl. Toto komentoval Karel Fiedler (v té době poslanec za BPI), který řekl, že Bárta získává vliv přijímáním jemu loajálních osob. Toto popřel zakladatel BPI, Martin Konvička.
Je Přísaha nástupce Věcí veřejných?
Kolem strany a jeho zakladatele, Roberta Šlachty, se vyrojilo za dobu její existence mnoho spekulací o financování, tak i skutečného vedení. Mezi ty nejvážnější patří podezření, že za Přísahou stojí Vít Bárta. Robert Šlachta toto tvrzení vyvrátil ale potvrdil, že měl s Bártou schůzku, kterou domluvil Jiří Štětina (Bývalý poslanec za VV). Toto potvrdil i samotný Vít Bárta. „Je známý protikorupční bojovník, tak jsme se o pár kauzách bavili,“ popsal. Ale i on sám vyvrací, že by měl se stranou Přísaha něco společného.
Naopak, v rozhovoru, který vedl Vít Bárta v roce 2021 s časopisem Blesk. Uvedl, že se podle něj jedná o „béčko“ hnutí ANO. Tomuto tvrzení může i lehce napomáhat, že po nedávném zvolení Roberta Šlachty za senátora, se připojil v Senátu do klubu hnutí ANO. Toto zdůvodňuje tím, že jako nezařazený neměl moc možností a chtěl být ve výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Dodal, že členství v klubu neznamená závazné hlasování a že se bude rozhodovat podle svého přesvědčení.
