Důchodce v Dubaji: Business class na pramici

Důchodcův vztah k vaření jemně naznačila úvodní kapitola. Právě nad frankfurtskou polévkou padlo u večeře rozhodnutí odcestovat do Dubaje na výzvědy.

Budiž obecně známo, že výletník jí všechno z běžných pokrmů. Prubnul jako mladík (30+) i arabskou kuchyni podle receptů. Pokud si pamatuje, připravil si někdy po roce 1986 špenátovou polévku s jogurtem a skopové s rajčaty neboli maraák.

Pak dlouho nic, nepočítá-li se ze sámošky hummus. V Dubaji přišel čas na místní kabáb, naprosto odlišný od tureckého jídla proniklého do Evropy z jihovýchodu.

Dubajský pokrm toho jména je jiná třída. Maso na dřevěné jehle bylo těžištěm celé porce. Přesně špízy byly dva. Kuřecí a hovězí propečené do měkka.

Klíčem kuchařského úspěchu je mnohahodinové naložení tenkých plátků masa v nálevu z oleje, pepře, drceného kmínu, třeného česneku, šťávy z citronu s rajským protlakem a trochy soli. Pak stačí na grilu deset minut za častého otáčení a může se podávat.

V restauraci v Deiře přiložili ještě připečené rajče a něco zeleného listí. Příkrmem pak byla placka z pšeničného těsta.

Přesně stejné pekl důchodce před časem dlouhé měsíce jedné spřátelené mamince, protože těsto na placky nekyne a tudíž nepůsobí kojeným miminům potíže.

Chleba na arabský způsob je snadný jako facka. Pšeničná hladká mouka a čistá voda. Nic víc. Těsto nesmí být příliš řídké ani tuhé, právě pro válení vhodné.

Pečení je peklo. Na litinové plotýnce uhelnatí z placek mouka a černý mour zaneřádí plynový sporák totálně.

Tepelná úprava jde velmi rychle, jedna strana odhaduji do půl minuty. Placka je propečená, když se nafoukne z těsta párou. Někdy víc, někdy méně.

Aby si pečivo zachovalo vláčnost, potíráme ještě horkou placku máslem, které se hned rozpustí.

I v Emirátech obecně doma vaří ženy manželky. Právní odlišnost tu ale je. Míří-li choť do práce musí obdržet manželovo úřední svolení, aby si později nestěžoval, že trpí bez oběda. Je jasné, kdo je hlavou rodiny dle zákona.

Útlak? Neřekl by důchodce, jenom jiná tradice. Povolení od manžela nejspíš bude potřebovat i major Mariam Al-Mansouri pilotka emirátské F-16, až se vdá.

A je třeba podotknout, že Emiráty nemají armádu pro ozdobu. Letectvo je například desetkrát silnější než naše české, a navíc operačně plně samostatné včetně letadel včasné výstrahy, vzdušných tankerů i transportních letadel s nosností až sedmdesát tun.

A když jsme nakousli, kdo je kdy a kde hlavou, je třeba připomenout, že právě zmíněná major Mariam Al-Mansouri velela taktickému svazu emirátských letadel při náletu na pozice ozbrojených band Islámského státu v Sýrii.

Emiráty se rychle mění.

Zpět k cestování. V popisu putování Dubaí dal důchodce přednost zlatu a jídlu. Ve skutečnosti před obědem byla na pořadu plavba po moři.

Atrakce nebyla původně vůbec v plánu. Důchodce jen dopředu věděl o přívozu z jednoho břehu zátoky na druhý.

Uchváceni modrou vodou a letitými čluny ze dřeva s červenými stříškami proti palčivému slunci, došli jsme až k přístavu vyhlídkových plavidel.

Důchodce se snažil u nábřežního manažera zjistit cenu. Usměvavý vousáč prohodil částku a v mžiku nás dva poslal do prázdného člunu u mola.

Nějaké nástupní můstky tady nevedou. Je třeba se nalodit dlouhým krokem. Sotva usedneme, vyplouváme.

Kapitán, strojník i kormidelník v jedné osobě trčí v kajutce na půl zapuštěné pod palubu. Motor hřmotí, slova sotva slyšíme.

Urazili jsme stěží dvě stovky metrů a už mě kapitán snědé pleti komanduje posuňky, abych si přesedl na pravobok k manželce. Nevím proč.

Přeje romantice nebo člun jen vyvažuje? Požadavek splním bez reptání, i když nejsem ani jeho plavčík.

Prosluněné popoledne je úchvatné. Na pravoboku, tedy na jižním břehu, míjíme stavení starobylého vzhledu. Nalepená jsou přímo k vodě.

Rovné střechy s římsami po obvodu. Strohé vlysy nad oblouky oken nebo kladí krátkých sloupořadí. Tu a tam balustrády. Nad tím vším ční do výše hranaté věže na odvod teplého vzduchu z místností domu komínovým efektem.

Fasády občas obývají racci. Plavíme se i docela blízko vyvázaných plavidel pradávného vzhledu. My suchozemci jsme jednoznačně nadšení záplavou neobvyklých vjemů. Točíme, fotíme nebo jen tak koukáme.

Náhle důchodcův navigační pud zachytil pomalou změnu kurzu na levobok. Když odchylka přesáhla čtyřicet pět stupňů, ohlédl se.

Hned bylo jasno, co se událo. Kapitán strnul v mikrospánku. K smůle probral se dřív, než jsem si ho zvěčnil na video.

Klika, že nejedeme autobusem.

Z části plavby nemáme statické ani video záběry, protože z břehu nám velké cedule zakázaly fotografování. Není radno v Emirátech brát nařízení na lehkou váhu. Údajně jeden Čech si nenápadně vyblejskl vojáka na stráži u brány a pobyl dva dny v einclíku.

Za mostem přišla změna. Historickou zástavbu nahradila pozoruhodná moderna. Až doma byla rozpoznána jako budova Nejvyššího soudu. Hned poté otáčíme zpět podél plovoucího mostu, který není nějaká pontonová nouzovka, ale dvakrát tříproudová vozovka.

Severní nábřeží víc než tři stovky metrů široké zátoky je pojaté futuristicky jako ostrovní budovy na pilotech.

Vzápětí pozornost přitáhnou ostré přídě lodí skořicové barvy nejspíše zvaných dhow s dvěma příznačnými pruhy modré barvy.

Pak defiluje sídlo Dubai Chambers, což je neziskovka pro pěstění a podporu podnikatelského prostředí v Dubaji. Do nevýdělečného podniku vrazila místní vláda nemalé prachy, protože trojboký hranol ze skla je stavební skvost.

A právě zmíněný úřad není vůbec díra na peníze. Úspěšně zavedené dubajské podniky lijí následně do rozpočtu emirátu nízké přesto daně.

Byznys je o penězích.

A business class taky i na pramici, která se jmenuje správně abra. Náš kapitán se probral a naznačil posuňky a jedním anglickým slovem, že se bude platit - hotově. Dám mu nějaké dirhamy, posledních sto, což je korun asi šest set padesát. Jasně dal najevo, to je málo. Máme ještě nějaká eura. Nemám zájem licitovat a podám mu dolarovku. Vybral, co tam bylo, s jednou výjimkou. O koruny neměl zájem, i když spona přidržovala čtyři tisíce.

Malý kormidelník nebyl podvodník. Důchodce s manželkou se plavil po zátoce v luxusním osazení. Každá jiná abra nalodí odhadem dvacet Číňanů. My byli jen dva.

Za přepych se platí i v Dubaji na moři.

Příště: Střípky z Dubaje

Doporučení autora: Před spuštěním dlouhého filmíku si uvařte třeba kávu a teprve pak se v klidném prostředí vydejte s důchodcem na plavbu zátokou. Video (7:55 min).

S úctou a poděkováním za pozornost bývalý, jak už víte, horník, pomocný učitel, vedoucí obchodu, trhovec, zlatokop a pekař arabského chleba Jiří Macoun.

PS: Klopotnému hledání statí Důchodce v Dubaji se lze vyhnout nastavením „sledovat“ v záhlaví stránky.