Článek
Rok se sešel s rokem a všechno je jinak. O cestě do Dubaje můžeme bohužel jen snít nebo si pouze číst.
Ale popořádku.
Nápad sepsat knihu o nejprofláklejší turistické destinaci se může zrodit jen v hlavě abnormální osoby. Nu, stalo se, prostě jsem už takový.
Tvůrčí záměr byl jasný. Od první věty jsem usiloval o mnohem vyšší úroveň čtenářského zážitku, než poskytují obvyklá slohová cvičení na cestovatelské téma. Naprosto vážně se řídím provoláním: „Čtěte a dobře se bavte!“
A podařilo se?
No, řekl bych…, že i jo.
Nejistota? - Zajisté značná. Je ošidné měřit a posuzovat vlastní dílo. Naštěstí tu jsou náznaky a indicie od čtenářů.
Knížka je téměř úplné autorské dílo. Sepsal jsem text, což je zatím běžný postup, přestože AI už číhá za rohem. Sazbu jsem si také plně odpracoval, včetně volby písma poněkud většího, než je běžné.
Odchylka od „normy“ se projevila příznivě. Spisovatelovi vrstevníci, co pamatují zlatou dobu knih, si libují, protože nemusí s námahou luštit titěrná písmenka.
Obsah jsem proti původnímu znění pečlivě přepracoval a stylisticky vybrousil. Také doplnil o postřehy, které se na Médium.cz nevešly.
Času bylo dost, nikam jsem nechvátal a s typografií si trochu pohrál. Text na každé liché, tedy pravé, stránce končí tečkou za větou.
Nepodstatná drobnost? Pro mě důležitá. Tak má papírová knížka vypadat.
I obálku jsem spáchal. Nejvyšší dům na světě zapíchlý do nebe, zřetelně naznačuje, o čem cestopis je.
Přes to všechno se jedná o týmové dílo. Fotografie dodala manželka Magda. Také jsem uhradil pravopisnou korekturu s výsledkem asi jedné chyby (překlepy a znaménka) na každé druhá stránce před opravou.
Upřímně nesnáším hrubky v novinových článcích žurnalistů lajdáků. Jeden překlep do knihy bohužel pronikl a čtenáři nechť přijmou omluvu.
Publikace Důchodce v Dubaji je příkladem proměny knižního trhu, kdy má autor vše, zvolí-li si tuto cestu, pod kontrolou. Malonákladový tisk pak i v případě nevalných prodejů důchodce na mizinu nepřivede.
A teď to důležité. Co říkají čtenářky a čtenáři?
Ohlasy jsou nad očekávání příznivé, knížka líbí se nejen generaci zlaté knižní éry. I jeden mladík od ou tů si početl.
Petr Machová napsala:
Kniha Důchodce v Dubaji mě opravdu pohltila a na mé čtenářské poměry jsem ji přečetla velmi rychle. Zaujal mě velice její hravý a svižný styl. Těšila jsem se na každou další kapitolu. Velmi zajímavé byly historické souvislosti a také srovnání s naší kulturou. Přestože mě Dubaj dříve moc nepřitahovala, kniha mě dokázala vtáhnout do místního prostředí natolik, že bych se tam někdy ráda podívala.
Spisovatelka Jitka Pöchmannová:
Útlá knížka příjemného formátu na obálce s fotografií dosud nejvyššího mrakodrapu světa Burdž Chalífa vybízí k zapřemýšlení: „O čem to asi tak může být?“ Humoristická novelka? To by mohlo odpovídat názvu knihy. Cestopis? Také možná, i když proč je v nadpisu ten důchodce? Každého alespoň trochu zvídavého čtenáře vybídne přední obálka knihy k nahlédnutí a prolistování. A dobře mu tak! Už se z toho jen tak nevymaní. V den, když jsem se stala majitelkou této knížky, uložila jsem ji do batůžku s tím, že se do ní začtu večer před spaním, což na zadní straně desek doporučuje i sám autor. Cestou domů autobusem mi to ale nedalo a knížka mi dělala milého společníka. Poutavé a vtipné vyprávění plné zajímavých postřehů o přípravách na cestu, cestě do Dubaje a roztomilé sebeironie hned ze začátku knihy způsobilo, že jsem málem nevystoupila na mé cílové zastávce. Důchodce se svou chotí se právě ocitli v Dubaji, když jsem otevřela knížku podruhé, tentokrát ve večerním příšeří pokoje. Kniha je sice útlá (111 stran), ale je tak nabitá encyklopedickými znalostmi, postřehy, osobními zkušenostmi a úvahami, že jsem ji po přečtení druhé třetiny musela odložit, abych si mohla trochu utřídit to, co jsem právě přečetla. Po dočtení celé knihy zůstává v člověku takový usměvavý pocit. Jistě, jsou zde občas pasáže, které nezaujmou každého (politika, vojenská technika, ekonomické úvahy), ale těch zde je jen stopové množství a myslím, že rozhodně nejsou od věci. Díky této knize můžete nahlédnout do Dubaje nejen jako do “ zajímavé destinace“, ale pokud zapojíte svoji obrazotvornost a fantazii, můžete poznat vzdálený kout světa z takové blízkosti, kterou Vám i v dnešním digitálním světě může zprostředkovat pouze kniha.
