Článek
Asijští turisté z Tchaj-wanu, Číny nebo Hong Kongu znají turistický cíl číslo dva v naší zemi pod kódem CK siao žhen (CK malé městečko, když velká písmena se hláskují jako v angličtině).
Velký cestovatelský zážitek už dlouhé roky slibují a opravdu poskytují Slavnosti pětilisté růže pořádané vždy o víkendu blízko slunovratu včetně pátku. Letos podnik připadl na právě uplynulý víkend.
Důchodce jako vždy vyrazil na cestu dlouhou asi dvacet kiláků. Nikoliv pařit, ale pracovat a hlavně poznávat svět způsobem jemu vlastním.
Pro mnohé pozemšťany je cílem putování do světa třeba obhlédnutí pyramid nebo pár temp v modrém moři na vyhlášené pláži. Důchodce má jiný úmysl, za všech okolností ho především zajímá, co jsou zač lidé, kteří s ním na Zemi bydlí.
V Českém Krumlově provozuje turistiku naruby. Jako pavouk čeká, koho osud přivěje, ale místo uchvácení do sítě s turistou hovor zapřede.
Jako past na cestovatele slouží stánek s doma vyrobeným zbožím, obrázky, záložky do knih, vlněná příze a ze stejného materiálu čepice. Na tuzemské cílí i pár osobně sepsaných publikací.
Návnadou je pak manželka, co spřádá na kolovrátku u stánku ovčí vlnu. Přitahuje pozornost dětí i dospělých.
Řemeslný trh je součástí pětilisté podívané. Stánky s povětšinou vlastnoručně vyrobeným zbožím lze vždy nalézt v parčíku vpravo dolů od příkopu s medvědy. Točená keramika, šperky, polodrahocenné šutříky, ale třeba i ze lnu tkané ubrusy, česnek co má sílu, protože je z Moravy, dřevěné hračky a tekutý karamel, princeznovské šatičky a k tomu všemu košíky z proutí.
Pro ročník 2025 kdosi objednal naprosto skvělé počasí, jen modré nebe a slunce svit i bezvětří. Zbývalo postavit stánek a prodávat.
Vzorně vystavené zboží ve stánku s karamelem
Důchodce pěstuje i obyčejné cestování. Na výlety, třeba do Dubaje, je právě na trhu příležitost něco vydělat.
Prodejní doba je na růžích rozmáchlá. Platí smluvní závazek prodávat od devíti do devíti. Letos v pátek byla přesilovka až do půl jedenácté dopoledne, kdy bylo na trhu víc stánkařů než návštěvníků.
Trhy tuzemce netáhnou jako dřív a Asiaté či jiní cizinci tržby nezachrání.
Japonci jsou milí a vděční za pozdrav v rodném jazyce. Ale vůbec neví, že požadavek na slevu poloviny deklarované ceny, je úplně vedle. Mají nás za zemi se zvyky severní Afriky.
S Korejci je tomu obdobně. Navíc se necítí v Evropě bezpečně a starší dámy i páni dělají, že oslovení neslyší a šupajdí rychle pryč.
Rakouské důchodkyně pochodují sice těsně okolo stánků, ale nabízet jim záložku do knížky je svízelné, protože doma na statku literatuře zjevně neholdují.
Zbývají čínsky hovořící. Odhadem tři čtvrtiny z nich přilétly z Tchaj-wanu, pětina z Číny a zbytek přibyl z Hong Kongu a něco z Malajsie.
A protože Číňanů je opravdu hodně, nejsou úplně vzácní ani ti ze Států a Kanady. Právě jedna slečna z Ameriky s kantonštinou jako rodnou řečí ochotně předvedla devět tónů svérázného jazyka, když standardní čínština má jen čtyři.
Byla milá a vstřícná, důchodcovu mandarínštinu pochválila, ale nic si nekoupila.
Páteční dopoledne tak naznačilo, co se bude dít. Vstupné na slavnosti se zvýšilo na pět stovek na osobu. V peněžence tak zůstalo méně korunek na nákupy. Narostl i poplatek za stánek a oběd pod čtyři stovky za osobu v krumlovské restauraci nenajdeš.
Příjmy a výdaje se k sobě sumou blíží. Trhovci nejsou stát, který dovede kouzly s dluhopisy jet v červených číslech celá desetiletí.
Jako přivýdělek ještě dobrý, ale nechtěl bych být v kůži těch, co mají prodej na tržištích jako hlavní zdroj obživy.
Něco se ale děje. Statistici stánky nepočítají, ale je jich každý rok míň a míň i v Krumlově. Rovněž atrakcí ubylo. I z tohoto důvodu si v příštích letech část návštěvníků slavnosti odpustí. Udělají radost městským funkcionářům, v Krumlově bude volněji, a sami ještě ušetří.
Významnou část návštěvníků tvoří milovnice dávné módy
Zpět k cestování na ruby.
Mezi letošní vzácné kousky důchodce zařadil dva mladé muže z Norska a osamoceného cestovatele z Peru. Zmizeli rusky hovořící Izraelci, které nahradili Rumuni. Výskyt Poláků a Slováků byl stabilní.
Němci se dělí na dvě party. Větší stádo tvoří motorkáři. Ti kupují jen pivo. Přívětiví jsou turisté z bývalé NDR. Jednoho ze Saska důchodce potěšil, když se v sobotu odpoledne pochlubil, že přesně před týdnem seděl na pivu v biergarten u modrého mostu přes Labe v Drážďanech. Řečený podnik Sasík také dobře znal.
Zajímavý pokec byl s trojicí mladých Tchaj-wanek. Téma školství. České děti na konci první třídy horko těžko dávají všechna písmena abecedy v počtu čtyřicet dva. Malí Číňánci z ostrova i z pevniny zvládnou nejméně desetkrát víc znaků. Musí.
Důchodce se domnívá, že je úplně jedno, jestli tam daleko na východě mají lidovládu nebo ne. Čínský živel zejména Evropu brzy přejede.
Na trhu byli i místní turisté. Jeden ze severu Moravy dříve jako důchodce pracoval na šachtě. A stejně jako on německy, se v podzemí naučil anglicky. Pracovní dobu je třeba řádně využít.
Do debaty o těžbě uhlí se připojil i muž z Ukrajiny z Donbasu. Začalo se sice o válce, kdy jeho dceři ruská raketa probila stropy devítipatrového paneláku, kde bydlela. Pak se hovor stočil k ukrajinské pánvi.
On vozil horníky autobusem na šichtu, jeho manželka ovládala vůbec nejdůležitější zařízení každého dolu, ventilátor výdušné jámy. Bez přísunu čerstvých větrů by muži v dole brzy zkapali.
Na konec si důchodce ponechal úvahu jedné Číňanky, která umí dobře česky a zná život ve středu Evropy. Společnost, kde směřování politiky určují ve volbách ti, co neumí pořádně číst a psát, nemůže nikdy dobře prosperovat. Aby šlo vše kupředu, musí rozhodovat vzdělaná elita a ne prostoduchá spodina.
Tržba byla skoro o pětinu nižší loňské. Možná by pomohlo méně žvanit a více dělat. Na druhé straně se důchodce přesvědčil, že v moderní společnosti se v celém světě především počítají peníze.
Kdo je nemá, hraje druhé nebo třetí housle. Tak to prostě je.
Součástí cestopisu je video (7:16 min) ze Slavností pětilisté růže 2025.
S úctou a poděkováním za pozornost bývalý, jak už víte, horník, pomocný učitel, vedoucí obchodu, trhovec, zlatokop, pekař, spisovatel a inverzní cestovatel Jiří Macoun.
Čtěte a dobře se bavte.
