Hlavní obsah
Satira

SATIRA: Jak nedůležité jsou tanky, drony a granáty: Bajka o zbraních a lidech

Foto: AI Gemini

Ve skladu ruské zbrojovky leží tři. Tank, dron a granát. Každý má svou pravdu, každý věří, že zachrání vlast. Jen ten, kdo ve skladu uklízí, ví, jak to dopadne.

Článek

V hale hučí lisy a svářečky zpívají monotónní píseň války. Ve skladu odpočívají tři noví hrdinové.
Tank bručí, dron bzučí a granát tiše cinká o plech.

„Tak co, soudruzi,“ zafuní tank, „dneska se rozhodne, kdo táhne matičku Rus dopředu.“
Dron se uchechtne: „Ty? Ty jsi dinosaurus! Všichni mluví o dronové válce. Bez nás bys neviděl ani na konec vlastní hlavně.“
Granát si povzdechne: „Kluci, kluci… bez starýho dobrýho granátu se stejně nic nerozhodne. Když se neozvu já, nikdo si vás ani nevšimne.“

Tank se zvedne na pásech, až pancíř zadrnčí. „Já jsem symbol vítězství! Já jsem T-90, vnuk slavného T-34. Když se rozjedu, všichni utíkají.“
„A pak tě trefí Ukrajinec s iPhonem a powerbankou,“ pískne dron a škodolibě zabzučí.
„Klid,“ tiší je granát. „Každej máme své místo. Já letím, bouchám a padám. Vy jedete, lítáte a chválíte se. A dole? Dole leží ti, co nás vyrobili.“

„Nesmysl!“ zahřívá se tank. „Lid potřebuje sílu! Čím větší, tím lepší! Já jsem morálka na pásech!“
„Morálka?“ šklebí se dron. „Vždyť tě svářej z náhradních dílů. Já mám aspoň kameru z AliExpressu, ne z traktoru!“
Granát se zatváří smutně: „A já mám zpoždění. Každý den mě dělají o sto míň, než včera.“

Do ticha haly se ozve rachot dopravníku.
„Ticho tam nahoře!“ křikne dělník v montérkách. „Máme plán pětiletky a zpoždění už po třech měsících!“
Všichni tři ztichnou. I tank. I dron. I granát. Jen zvuk svářečky dál prská jak olej na pánvi.

Ze zaprášeného kouta skladu zahučí starý, zrezlý T-34.
„No vida, starý brachu,“ zasměje se dron. „Ty jsi ještě živej?“
Tank se před ním klaní. „To je legenda. On pomáhal porazit Hitlera.“
„Jo,“ zavrčí T-34, „a víš, kdo porazí vás? Čas.“

Dron ztuhne. Granát se odkutálí trochu dál. Tank se zamračí.
„My jsme silní,“ zaburácí.
„Byli jsme taky,“ řekne tiše T-34. „Dokud jsme měli továrny, dělníky a víru. Ale když dojdou ložiska, olej i trpělivost, nestačí ani pásy.“

Když se světla v hale ztlumí a dělníci odejdou, tank, dron a granát znovu začnou.
„Já pojedu první,“ říká tank.
„Já poletím výš,“ kontruje dron.
„A já dopadnu tvrdě,“ dodá granát.

Nakonec se dohodnou na kompromisu: tank vyjede, dron to natočí a granát přidá finální efekt.
Všichni spokojení, každý trochu jinak.

Pod stolem však leží zapomenuté součástky. Severokorejská matička, čínský šroubek a íránská podložka. Tiše si šeptají: „Prej větší sílu. Pche! Počkáme, až se rozpadnou a budeme vládnou my!

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz