Článek
Při každodenní péči o seniory v domácím prostředí i v pobytových zařízeních narážíme na dvě spojené nádoby: bezpečí imobilního klienta a zdraví zad samotného pečovatele. Mnoho seniorů v důsledku ztuhlosti kloubů, slabých zádových svalů nebo pokročilé demence ztrácí schopnost sedět ve správné, vzpřímené poloze. Přidává se přirozený strach z pádu, který vyvolává tělesnou křeč a tenzi. Senior se podvědomě brání jakékoliv manipulaci.
V tu chvíli přicházejí na řadu bezpečnostní a fixační prvky – takzvané pásové kalhotky přes rozkrok na přezky či suchý zip, nebo komplexní stabilizační kšíry, které jistí rozkrok i ramena seniora na invalidním vozíku nebo křesle.
Tyto moderní pomůcky jsou dnes navrženy geniálně a jednoduše. Výrobci je dokonce barevně odlišují, aby bylo na první pohled jasné, která přezka patří do kterého protikusu. Přesto se v každodenní péči občas ukazuje, jak silným faktorem je čas. V nahuštěném denním harmonogramu a pod neustálým tlakem povinností se může stát, že se tyto prvky v rychlosti nezapnou zcela přesně, nebo se v danou vteřinu přehlédne detail v manuálu u lůžka. Lidská chyba nebo přehlédnutí zkrátka k náročné práci v sociálních službách patří, obzvláště když v provozu chybí více klidu.
Špatně nasazený popruh přitom seniorovi neposkytne oporu. Člověk se na sedadle začne sesouvat, popruhy ho začnou nepříjemně táhnout a fixace místo uklidnění vyvolá ještě větší úzkost a křeč. Když pak seniorovi pomůcku správně a pevně dotáhnete, hned si úlevou povzdechne: „Děkuji, teď je to hezky pevné a cítím se bezpečně.“
Tahání silou versus chytrá technika
S nesprávnou fixací úzce souvisí věčné stížnosti na bolesti zad pečujících osob. Otázka „Kdo se má s tím či oním těžkým klientem pořád dokola tahat?“ visí ve vzduchu v mnoha domácnostech i zařízeních. Přitom to v sociální péči v naprosté většině případů není o hrubé fyzické síle, ale o správné technice a využití doplňujících manipulačních pomůcek.
Existují speciální úpony a manipulační pásy pro pečující, které fungují v podstatě jako bezpečné pupeční šňůry mezi vámi a opečovávaným člověkem.
- Pečovatel si pevný pás s madly připne kolem svých beder, druhý pás upevní kolem pasu seniora.
- Při přesunu na vozík nebo koupací křeslo se senior bezpečně zachytí madel na vašem těle, vy fixujete jeho pás a zvedáte ho narovnáváním vlastních nohou a přenesením společného těžiště.
- Celý proces tak kontrolujete vlastním pohybem, záda zůstávají rovná a vy se mechanicky vůbec nesterháte.
Zdravotní personál i pohyboví pracovníci tyto banální a logické principy dokážou lidem trpělivě ukazovat a vysvětlovat donekonečna. Pokrok v praxi je však pomalý, protože unavený člověk pod tlakem času často sklouzává k rychlému, ale pro tělo devastujícímu tahání klienta silou paží a ohnutých zad.
Verbální bariéra a síla lidského napojení
Při manipulaci s využitím pásů platí jedno nekompromisní pravidlo: být na klienta stoprocentně napojen a komunikovat s ním. A to i v případě, že senior trpí pokročilým stádiem demence či Alzheimerovy choroby a není schopen slovní odpovědi.
Nezapomínejme, že tito lidé velmi citlivě vnímají, slyší a cítí naše doteky. Pokud jste nuceni komunikovat beze slov, nastupuje neverbální projev – klidný tón hlasu, pomalý, čitelný pohyb a pevný, ale laskavý stisk. Lidský mozek navíc přirozeně využívá mechanismus zrcadlení. Když se k seniorovi postavíte klidně, dýcháte v jeho rytmu a ukážete mu pohyb na svém vlastním těle, jeho nervová soustava se zklidní, napětí ve svalech povolí a manipulace se z vyčerpávající dřiny změní v koordinovaný společný pohyb.
Péče o imobilního člověka by neměla být bojem proti jeho váze, ale vědou o pákách, rovnováze a respektu k vteřinám, které staré tělo potřebuje na zpracování podnětu. Používejme pomůcky tak, jak byly vymyšleny – pro bezpečí našich blízkých a ochranu našeho vlastního zdraví.
