Článek
Tisíce Ukrajinců protestují v ulicích, zatímco evropské instituce žádají vysvětlení. Mnoho analytiků tvrdí, že Ukrajina je na cestě do EU a NATO. Ale je to realistická cesta? A hlavně – je to cesta udržitelná z širšího geopolitického pohledu?
Ukrajina jako geopolitické „šedé pole“
Ukrajina je nárazníkové pásmo mezi euroatlantickým blokem a ruskou sférou vlivu. Historie ukazuje, že státy v takových pozicích nejsou předurčeny k plné integraci, ale k vyvažování. Jejich stabilita vychází z neutrality, nikoli z exkluzivního členství v jednom mocenském bloku.
️ NATO: Riziko globálního střetu
Členství Ukrajiny v NATO by znamenalo zavázání aliance k vojenské obraně státu, který je de facto ve válce s Ruskem. To představuje existenční dilema pro alianci. Mnohé státy NATO (Francie, Německo, Maďarsko) nemají zájem riskovat globální konflikt. Samotný princip kolektivní obrany (článek 5) je v kontextu Ukrajiny strategicky neudržitelný.
EU: Institucionální neslučitelnost
Zákon přijatý Zelenským, který dává generálnímu prokurátorovi moc nad protikorupčními orgány, je v rozporu s hodnotami EU. Narušuje nezávislost justice, právní stát i demokratický dohled. Tyto faktory jsou základními pilíři pro vstup. Navíc vnitřní politická polarizace, zatýkání aktivistů a centralizace moci ukazují na odklon od pluralitní politiky.
Euroatlantický rámec: Morálně vyčerpaný?
Během naší diskuze padla otázka, zda je dnešní euroatlantický hodnotový rámec stále relevantní. Ve světě, kde roste vliv Číny, Indie, Turecka či Brazílie, se objevuje multipolární realita, v níž západní normy nejsou univerzálním jazykem. Západ sám často uplatňuje své hodnoty selektivně, což snižuje jeho důvěryhodnost.
Krize EU–NATO: Otřesené pilíře Západu
V roce 2025 čelí spolupráce mezi EU a NATO nejhlubší krizi v historii:
- USA pod vedením prezidenta Trumpa podmiňují kolektivní obranu finančními závazky.
- EU buduje strategickou autonomii, zatímco NATO ztrácí jednotu.
- Vznikají nové obranné aliance mimo NATO, což znamená fragmentaci bezpečnostního systému.
- Globální partneři ztrácí důvěru v transatlantické vedení.
Tento stav ukazuje, že Západ sám nefunguje jako kompaktní rámec, do kterého by se dala Ukrajina „vložit“.
Perspektiva mimo Západ: Svět pragmatismu
Země globálního Jihu vidí Ukrajinu jako lokální mocenský uzel, nikoli jako ideálního partnera pro univerzální hodnoty. Jsou ochotné spolupracovat na základě suroviny, technologií a pragmatických zájmů – ale bez přijetí narativu „hodnotové rodiny“.
Závěr: Ukrajina zůstává geopolitickým paradoxem
Z hlediska globální rovnováhy, strategického rizika, institucionální připravenosti a kulturního zakotvení je Ukrajina neslučitelná s plným členstvím v EU či NATO. Ne proto, že by si to „nezasloužila“, ale protože svět není připraven na její začlenění bez zhroucení stabilizačních struktur.
Je třeba ji chápat ne jako členského kandidáta, ale jako geopolitickou entitu mezi světy, kterou nelze jednoznačně přivlastnit ani odmítnout – alespoň ne v této historické chvíli.
