Platy soudců, poslanců, učitelů

Společenská prestiž se dá vyjádřit několika různými způsoby které zahrnují jak kvantitativní, tak kvalitativní aspekty. Většina z nás o tom má nějaké ponětí. Vzdělání. Vyšší úroveň vzdělání často zvyšuje prestiž jedince. Například lidé s vysokoškolským vzděláním mají tendenci mít vyšší společenskou prestiž. Povolání. Některá povolání, jako jsou lékaři, právníci nebo profesoři, jsou obecně považována za prestižní. Sociální status. Rodinný původ, majetek a sociální pozice v komunitě mohou hrát roli v určení prestiže. Úspěchy a uznání. Ocenění, tituly a veřejné uznání za úspěchy mohou zvyšovat prestiž jednotlivce nebo organizace. Síť kontaktů. Kvalita a rozsah sociální sítě může přispět k prestiži. Lidé, kteří mají kontakty s vlivnými osobnostmi, bývají vnímáni jako prestižnější. Osobní charakteristiky. Vlastnosti jako charisma, důvěryhodnost a schopnost komunikace mohou ovlivnit, jak je jedinec vnímán v rámci společnosti. Kultura a tradice. Různé kultury mohou mít odlišné standardy pro to, co je považováno za prestižní. Například v některých kulturách může být prestiž spojen s rodinnými hodnotami nebo tradicemi. A v neposlední řaděm mediální prezentace. Jak je jedinec prezentován v médiích může mít významný dopad na její prestiž.

Zajímavé může být i porovnání platů v profesích. Takové srovnání poskytuje poměrně přesný obraz – víme, kolik zhruba bere průměrná prodavačka, řidič kamionu, učitel, policista, úředník nebo soudce. V jednotlivých případech se můžeme mýlit. Setkáváme se například s učiteli či prodavači, kteří nastoupí na místa, kde je plat úplně jiný než lze čekat. Obecně však rozumíme tomu, co je průměrná mzda nebo medián dané profesi.

Nejhůře odhadnutelný je podle mého názoru příjem podnikatelů a živnostníků. Povinná daňová přiznání nemají stejnou vypovídací hodnotu jako plat zaměstnance. Proto jsem podnikavé osoby a OSVČ vynechal a zaměřil se jen na závislá povolání. Důvodem je také to, že za reálného socialismu nebyla podnikatelská činnost povolena. Je mi dobře známé postupné rozvolňování odmítavého přístupu v průběhu této éry a udělované výjimky, ale opět bych zde nenašel dostatek relevantních dat.

(v Kčs měsíčně, hrubý plat, uvolnění poslanci a funkcionáři s uvedením přibližných hodnot)

Povolání Měsíční plat (Kčs) Poměr k dělníkovi (≈ 2 800 Kčs = 1,0) Poznámka

Poslanec – běžný 0  — Měl jen plat proplácený z mateřského zaměstnání

Prodavač 2 200 0,79

Učitel ZŠ 2 600 0,93

Dělník v průmyslu 2 800 1,00

Policista (VB) 3 200 1,14         Nižší hodnosti, bez příplatků

Soudce krajského soudu 4 000 1,43         Včetně příplatků a délky praxe

Poslanec – uvolněný 4 500 1,61         Plat na úrovni vyššího úředníka ministerstva

Horník (v hlubinném dole) 6 100 2,18          Včetně příplatků

Ministr 6 500 2,32

Prezident ČSSR (Husák) 13 500 4,82         Včetně základního platu, nepočítány naturální výhody

Srovnání platů v ČR – rok 2024 (včetně průměrných náhrad)

Povolání Měsíční příjem Poměr k dělníkovi Poznámka

Prodavač 27 000  0,56

Horník (v hlub. dole) 36 000 0,75                      Útlumový sektor, OKD

Dělník v průmyslu 48 000 1,00

Policista 56 300 1,17 

Učitel ZŠ 58 000 1,21               bez nadtarifních složek

Poslanec (včetně náhrad) 171 000 3,56              Plat 109 500 Kč + pr.náhrady

Krajský soudce (včetně n.) 584 500 12,18              Základní plat + náhrady

Prezident republiky 628 000  13,08             Oficiální plat 418 000 Kč

Průměrné statistické náhrady poslence: (ubytování 43 000, doprava 12 000, stravné 6 500). Průměrné náhrady krajského soudce: (cestovné, kancelář, odborné výdaje, funkce) Paušální náhrady prezidenta ČR cca 210 000 Kč.