Článek
Satirická sci-fi Karla Čapka vyšla přesně před devadesáti lety, v únoru 1936. O tom, že její význam je dnes možná ještě aktuálnější než v době svého vzniku, svědčí fakt, že se už řadu let snaží fimové tvůrci převést ji na filmové plátno. Snažil se o to už v roce 2011 režisér Tomáš Krejčí, ale tato plánovaná nákladná mezinárodní koprodukce, kterou tvůrci připravovali dlouhých deset let, skončila dřív, než výsledek mohli diváci spatřit na plátně.
O této kauze prvního pokusu o zfilmování Války s mloky se dnes jaksi mlčí. Původně měla film režírovat světoznámá Agnieszka Holland, která však od projektu nakonec ustoupila, zůstala jen jako poradkyně, a režii převzal sám Krejčí, což projektu na mezinárodní prestiži nepřidalo.
Jeho jméno bylo totiž silně spojeno s fantasy snímkem Poslední z Aporveru, který se stal jedním z největších skandálů české kinematografie. Film za více než 100 milionů korun nebyl nikdy dokončen, provázely ho soudní spory se Státním fondem kinematografie a obvinění z dotačního podvodu. To zcela zničilo důvěru investorů v jakékoli další Krejčího velkolepé vize.
Válka s mloky měla být ještě ambicióznější než Aporver. Odhady rozpočtu se pohybovaly kolem 180 až 200 milionů korun, což je na české poměry astronomická částka, kterou se nepodařilo zajistit ani přes proklamovanou mezinárodní koprodukci, kde se jednalo o účasti USA, Polska či Německa. Projekt navíc prošel rukama mnoha scenáristů, uvádělo se jich až osm. Tvůrci se dlouho nemohli shodnout na tom, jak pojmout Čapkův nelineární román jako celistvý filmový příběh. Tím vším Krejčího projekt ztroskotal.
Úspěšnější zřejmě bude režisér Aurel Klimt, který se k Čapkovu tématu o tom, jak to dopadne, když lidstvo upřednostní honbu za ještě větším blahobytem na úkor dopadu na společnou budoucnost, přistoupil jako k částečně animovanému, také ovšem koprodukčnímu filmu, který bude mít premiéru letos 5. listopadu. Tvůrci chtějí rozsáhlý Čapkův román, který je, mimochodem, stále ještě povinnou četbou k maturitám, přiblížit co nejatraktivnější formou. Z té vyplývá nejen filmařské zpracování, ale také herecké obsazení.

Petr Čtvrtníček ve filmu Válka s mloky - postprodukční fáze
Předobrazem filmového mloka Andyho je Petr Čtvrtníček, který kromě hlasu vtiskl postavě své herectví včetně mimiky a gest, byť v postprodukované masce nebude k poznání. Známou postavu kapitána Vantocha ztvárnil Jaroslav Dušek. Třetí stěžejní postavu téměř osm let vznikajícího filmového díla, vlivného mezinárodního obchodníka a továrníka G. H. Bondyho, hraje Robert Nebřenský, známý především jako leader rockové skupiny Vltava.

Petr Čtvrtníček ve filmu Válka s mloky - hotový záběr mloka
Ve filmu natočeném v česko-slovensko-chorvatské koprodukci si dále zahrají na tři desítky herců, mezi nimiž jsou i v epizodních rolích velké české filmové či divadelní hvězdy. Mimo jiné Miroslav Hanuš, Jakub Žáček, David Vávra, Jan Révai, Jaroslav Plesl, Jan Vodráček, Karel Dobrý, Ondřej Havelka nebo Filip Kaňkovský. Mezi slovenskými představiteli jsou mimo jiné Marko Igonda, Csongor Kassai, Ivo Gogál nebo Marián Labuda ml. A komu by chyběl Petr Čtvrtníček ve své skutečné podobě, užije si ho v roli německého velvyslance.

Jaroslav Dušek ve filmu Válka s mloky
Tvůrci zdůrazňují, že film Válka s mloky bude volnou adaptací Čapkova slavného románu, jenž byl přeložen do více než třiceti světových jazyků. V ději celovečerního snímku dominuje postava kapitána Vantocha. Stěžejním dějištěm filmu, místem, kde se Vantoch poprvé setká tváří v tvář s mloky, v knize pojmenovaném jako zátoka Devil Bay kdesi v Tichomoří, se stal malý chorvatský ostrov Susak.
Dalšími filmovými lokacemi byly například lázně Trenčianské Teplice a tamní Termální bazén MUDr. Antonína Čapka, který nese shodou okolností jméno otce Karla Čapka, dále například na bratislavské hlavní poště, v pražské Vile Pod Kaštany se secesními prvky nebo v aule Anatomického ústavu 1. lékařské fakulty UK v Praze.
Válka s mloky je natočena jako tzv. kombinovaný film, v němž se reálné prostředí a živé herectví prolíná s animací, a to vše spojuje jednotná výtvarná stylizace. Část filmu bude vytvořena takzvanou ploškovou animací, kdy postavy budou poskládané z fotek herců a počítačem generovaných obrázků mloků. Prostředí a dekorace pak budou vytvořeny z dobových fotek reálií výtvarně dotvořených a dokreslených renomovaným výtvarníkem a scénografem Františkem Liptákem.
Zdroje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%A1lka_s_mloky_(film)
https://www.idnes.cz/kultura/film-televize/valka-s-mloky-v-anglictine-a-polstine-i-to-je-mozne-rika-reziser-krejci.A100614_173521_filmvideo_tt
https://www.idnes.cz/kultura/film-televize/kina-pristi-rok-ovladne-valka-s-mloky-nejdrazsi-adaptace-capka-v-historii.A090513_131744_filmvideo_tt
https://www.idnes.cz/kultura/film-televize/valka-s-mloky-ma-slibny-zacatek-podivejte-se-na-vytvarne-navrhy.A091126_235420_filmvideo_jaz
https://www.idnes.cz/kultura/film-televize/film-o-kruanovi.A150127_175846_filmvideo_spm
https://www.novinky.cz/clanek/kultura-filmy-serialy-petr-ctvrtnicek-se-meni-v-mloka-slavna-kniha-valka-s-mloky-dostala-filmovou-podobu-40566953
https://www.irozhlas.cz/kultura/film/ctvrtnicek-se-v-novem-filmu-promeni-v-mloka-volna-adaptace-capkova-romanu_2603110820_kvr
https://cs.wikipedia.org/wiki/Petr_%C4%8Ctvrtn%C3%AD%C4%8Dek






