Článek
Střední školy Heřmánek jsou známé svou pečující atmosférou a aktivní podporou vztahů mezi žáky. Toto se odráží nejen v informacích na webových stránkách školy, ale i v osobních zkušenostech studentů a jejich rodičů, například mé dcery.
Přesto se může vyskytnout situace, kdy standardy podpory nejsou dodrženy. V konkrétním případě byla učitelka školy obviněna, že neposkytla řádnou podporu plačící žákyni 1. ročníku střední školy. To bylo základem napadání učitelky školy panem Robertem Čapkem, kde se přidali všichni ostatní. Ráda bych se jí zastal a zvážil situace, které mohou na střední škole nastat. A pečlivě se nad těmito situacemi, na rozdíl od pana Čapka, zamyslel.
Střední školy Heřmánek jsou známé svou pečující atmosférou a aktivní podporou vztahů mezi žáky. Toto se odráží nejen v informacích na webových stránkách školy, ale i v osobních zkušenostech studentů a jejich rodičů, například mé dcery.
V konkrétním případě byla učitelka obviněna, že neposkytla adekvátní podporu plačící žákyni 1. ročníku střední školy. Tento incident ukazuje, že i v prostředí, které klade důraz na empatii a péči je překvapující. Nicméně, mě to ukazuje, že prostředí školy je skutečně rozumné a učitelka postupovala velmi opatrně a snažila se rozeznat autenitcké emoce od manipulace a skutečně reagovala klidně, ale důsledně.
Pokud bychom se nacházeli v 1. třídě základní školy, lze předpokládat, že potřeby žáka vyjádřené pláčem jsou autentické a skutečné – dítě si pláčem říká o pomoc, podporu a pocit bezpečí.
Ve 1. ročníku střední školy se však ocitáme v odlišné situaci. Studenti jsou vývojově vyspělejší, dokážou své emoce lépe pojmenovat a vědomě s nimi pracovat. Pláč zde proto nemusí vždy znamenat skutečnou potřebu pomoci, ale může být i reakcí na frustraci, tlak či prostředkem, jak ovlivnit situaci ve svůj prospěch.
Ve středních školách Heřmánek jde totiž skutečně o vytvoření bezpečného prostředí a to pro všechny žáky. Dá se předpokládat, že v aklimatizačním období, kdy si žáci ze základních škol zvykají na jinou práci na neobvyklé střední školy, že se učitelka mohla cítit ohrožení spravedlivého klimatu ve třídě a ohrožení pravidel pro všechny žáky a nechtěla posílít manipulativní chování žáků, kteří by mohli získat cesty pro ovlivňování učitelů.
Studenti školy Heřmánek na webových stránkách opakovaně popisují zásadní rozdíly mezi základními školami a střední školou. Zdůrazňují, že přechod na střední školu znamená větší míru samostatnosti, odpovědnosti a aktivního zapojení do výuky.A dá se předpokládat, že tato samostatnost znamená pro některé žáky základních škol velkou změnu, kdy se musí pustil do neprobádané situaci, ve které musí začít pečovat sami o sebe.
Mám velké pochybnosti o tom, že situace, které proběhla se dala řešit snadno. Některé matky ze třídy se snažily nás ostatní rodiče ovlivnit a začít ovlivňovat školu a to, jak učitelé vedou studenty. Nabídku spolupráce s ostatními rodiči a nabídku ovlivnění školy rodičovskou skupinou, jsme s manželou odmítli. Nechceme dávat svojí dceří příklad, jak může komunikovat s učiteli. Rád bych dal učitelům svobodu a možnosti, aby se mohli samostatně a zodovědně vytvářet dobré a neobvyklé učební prostředí pro moji dceru. Jako potvrzení složité situaci vidím také to, že se některé z matek pak obrátila na pana Roberta Čapka a ten vytvořil mediální tlak. Vidím v tom něco nepříjemného a jsem rád, že škola se ubránila tlaku zachovat se podle Roberta Čapka a stěžujících matek. Je to pro mne jasný důkaz, že škola víc, co dělá.
Netuším, jak vytvořit dobré středoškolské prostředí, ale ve středních školách Heřmánek i v našem pedagogickém lyceu, takové prostředí existuje. Určitě dělají učitelé Heřmánku nějaké chyby, ale celkově o jejich výsledcích mluví studenti.
