Hlavní obsah
Umění a zábava

Dietrich Fischer-Dieskau, legenda mezi barytonisty

Foto: Sonja Ebner-Kohn / Wikimedia Commons / CC BY-SA 4.0

Fotografie byla převzata ze serveru www.wikipedia.org, obrázek byl rozšířen o neutrální pozadí.

Legenda mezi barytonisty. Jeho hlas byl jako med i když dispozice byla mírně omezená.

Článek

Dietrich Fischer-Dieskau (28. 5. 1925 – 18. 5. 2012)

Abych se stal velkým pěvcem, musím dostat velký hlas od přírody, musím na sobě roky pracovat a určitě to vyjde. A co když od přírody dostanu o něco menší objem hlasu? Tento umělec je důkaz, že presto udělám díru do světa. Musím být velký muzikant a musím na sobě pracovat, pracovat a nikdy nepřipustit, že jsem ten o něco menší objem hlasu dostal. Řada lidí nemá Dietricha kvůli omezené dispozici ráda. Jeho baryton je ale jako med a nelze si ho s nikým splést. Zpívat uměl, jeho projev je velmi kultivovaný a skvělý. Bohužel ale dostal ten o něco menší objem hlasu a občas mi to vadí. Dikce je skvostná a je mu opravdu rozumět každé slovo. Výrazová stránka zpěvu je excelentní a dechberoucí.

Dietrich Fischer-Dieskau byl jedním z nejvýznamnějších barytonistů 20. století. Přestože jeho hlas neměl monumentální objem, jaký by si možná role žádaly, jeho precizní technika, dikce a výrazová hloubka z něj učinily legendu. Fischer-Dieskau dokázal, že i s omezenými dispozicemi lze díky inteligenci a tvrdé práci dosáhnout světové slávy.

Začátky v těžkých časech
Dietrich se narodil v Berlíně do rodiny učitele klasických jazyků. Zpěv studoval od 16 let, ale jeho život brzy ovlivnila druhá světová válka. Jako příslušník Wehrmachtu byl zajat a část války strávil v italském zajetí, kde pokračoval ve studiu zpěvu, jak jen mu podmínky dovolily.

Debutoval v Brahmsově Německém requiem v roce 1947, kdy zaskočil za nemocného kolegu. O rok později získal angažmá v Berlínském městském divadle, kde exceloval v rolích, jako byl Wolfram v Tannhäuserovi Richarda Wagnera nebo Rodrigo Posa ve Verdiho Donu Carlovi.

Mistr písňového repertoáru
Dietrich Fischer-Dieskau je synonymem pro interpretaci písní, zejména Schubertových cyklů Zimní cesta (Winterreise) a Krásná mlynářka (Die schöne Müllerin), které nahrál opakovaně, nejčastěji s pianistou Geraldem Moorem. Jeho schopnost spojit slova, hudbu a emoce do jednoho celku z něj učinila nepřekonatelného mistra v tomto žánru.

V roce 1952 provedl legendární cyklus Brahmsových písní, který zůstal zapsán zlatým písmem v historii vokální hudby. Fischer-Dieskau byl také propagátorem moderních autorů, jako byl Benjamin Britten, a pravidelně obohacoval repertoár o méně známá díla.

Pedagog a osobní život
Od roku 1983 působil jako profesor zpěvu na Berlínské univerzitě, kde vychovával další generaci pěvců.

Zpíval do vysokého věku a jeho vystoupení, stejně jako jeho pedagogická činnost, se staly legendou.

Nutno podotknout, že významné úspěchy zaznamenal též jako dirigent.

Byl čtyřikrát ženatý, jeho poslední ženou byla sopranistka Julia Varady, s níž sdílel lásku k hudbě.

Nezapomenutelné nahrávky
Fischer-Dieskau zanechal nespočet nahrávek, mezi nimiž jsou některé považovány za etalony:

  1. Schubert – Die schöne Müllerin
    • První verze z roku 1962 s Geraldem Moorem je klasika, ale pozdější nahrávka z roku 1972 přináší zralejší pohled na dílo. Mně se líbí ta starší verze s Moorem. Ale ani to druhé není zlé. Musíte se ale vyrovnat, že je to německy, a to je pro některé lidi problém. Je to ale z části předsudek a dá se se na to zvyknout.

Schubert – Winterreise

    • Verze z roku 1963 s Geraldem Moorem a nahrávka z roku 1966 s Jörgem Demusem jsou považovány za referenční. Tady se rozhodnout, která zimní cesta je lepší, může být problém. Obě jsou úžasné. Opět platí výrok o němčině jako v přechozím bodě.

Součástí přednesu tohoto písňového cyklu je zčásti i herecký projev. Toto zvláštně znějící tvrzení zde snadno prokážeme:

Mozart – Don Giovanni (Karl Böhm, 1967)

    • S Birgit Nilsson, Peterem Schreierem a dalšími. Podceňovaná a polozapomenutá nahrávka. Přitom bych si ji troufl zařadit do čela jako jednu z nejlepších.

Verdi – Rigoletto (Rafael Kubelik, 1964)

    • S Carlem Bergonzim a Renatou Scotto. Zřejmě jedna z nejlepších nahrávek tohoto titulu. Dietrich možná nemá výkon Ettore Bastianiniho, Alda Prottiho nebo jiných, ani nás nedrtí hlasovým herectvím jako Tito Gobbi. Je zde ale jedna zásadní přednost, a to je pěvecká inteligence všech zúčastněných. Výkony jsou vyrovnané a přesto strhující.

On je Rigoletto a to bez diskuze

  1. Puccini – Tosca (Lorin Maazel, 1962)
    • Vedle Corelliho a Nilsson se zde Fischer-Dieskau představil jako dramatický Scarpia. Fischer-Dieskaův výkon zde nebyl bez chyb. Jeho Scarpia v Tosce rozděluje publikum – jedni jej považují za ztělesnění zla, druzí za nedostatečně přesvědčivého. Já se řadím k tomu druhému názoru. A prostě se mi to nelíbí. Je to velká škoda. Ale Dietrich tu není jedinou slabinou hvězdně obsazené nahrávky. Postavit někoho s omezenou hlasovou dispozicí jako měl Dietrich vedle Nilsson a Corelliho, to je divný nápad.

6. G. Verdi – Macbeth (Lamberto Gardelli, 1971)

    • Kontroverze a nezdary tím ale nekončí. Jeho Macbeth ve Verdiho opeře z roku 1971 nebyl přijat s nadšením. Tady je navíc další a mnohem vážnější slabinou Elena Souliotis, která byla v této fázi své kariéry již unavená.

Problematických rolí bychom určitě nalezli více. Ale kdo my jsme, abychom soudili někoho tak výjimečného jako byl Dietrich Fischer-Dieskau.

Ale končit se má pozitivně a my si na konec necháme lahůdku.

7. W. A. Mozart - Le nozze di Figaro (Jean-Pierre Ponelle, 1976),

Tato filmová adaptace Mozartovy opery je doslova snem. Obsazení je hvězdné: Hermann Prey jako Figaro, Dietrich Fischer-Dieskau jako hrabě Almaviva, Mirella Freni jako Zuzanka a Kiri Te Kanawa jako Komtesa. Celé dílo pod taktovkou Karla Böhma je nádherně hravé a hudebně dokonalé.

I když je tento článek věnován Dietrichu Fischer-Dieskauovi, rozhodl jsem se na závěr z úcty k oběma barytonistům prezentovat jednu ukázku z tohoto filmu, ve které zazní hlas Hermanna Preye. Tato volba není kritikou vůči Fischer-Dieskauovi, ale spíše uznáním pro oba mistry a jejich výjimečné umění. Následující árii snad všichni znáte nebo se pletu?

Závěr
Dietrich Fischer-Dieskau zůstane zapsán jako mistr písňového repertoáru a interpret, jehož hlas, ač menšího objemu, dokázal oslovit generace posluchačů svou kultivovaností a hloubkou. Jeho příklad dokazuje, že tvrdá práce, inteligence a odhodlání mohou překonat fyzická omezení.

Zdroje:

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz