Článek
Dne 29. 4. 2026 oslavil maestro Zubin Mehta své 90. narozeniny.
Tato dirigentská legenda se narodila v indické Bombaji do bohaté rodiny jako starší syn Mehliho Mehty (1908–2002) a Tehminy Mehtové. Rodina Mehtových patří k etnické skupině tzv. Pársů. Jeho otec byl houslista samouk, který, maje úžasný kulturní rozhled, založil Bombajský symfonický orchestr.
Rodina se přestěhovala do Los Angeles, kde mladý Zubin pokračoval ve studiu hudby u svého otce. Otec ho zprvu neučil dirigování, ale hře na housle. V 18 letech nastoupil na Vídeňskou státní konzervatoř, kterou po třech letech absolvoval s titulem dirigent.
Záhy potom vyhrál mezinárodní dirigentskou soutěž v Liverpoolu. Hned po tomto vítězství spolupracoval relativně krátkou s Liverpoolskou filharmonií, se kterou odehrál 14 koncertů. V jedné z dirigentských soutěží, kterých se Mehta účastnil, upoutal jeho dirigentský talent legendárního francouzského dirigenta Charlese Muncha. Munch pomohl mladému dirigentovi nastartovat kariéru.
Myslím si, že asi není úplně cílem tohoto článku vyjmenovat všechny pozice, ve kterých tento významný umělec působil. Vybereme tedy jen ty nejvýznamnější.
Mehta byl v letech 1961–1967 uměleckým vedoucím Montrealského symfonického orchestru, potom také v letech 1962–1978 vedl Losangeleskou filharmonii. Od roku 1967 působil jako hudební konzultant Izraelského filharmonického orchestru, který posléze v letech 1978–1991 vedl. Jeho vztah k Izraelské filharmonii je naprosto unikátní. V roce 1981 byl jmenován jejím doživotním hudebním ředitelem (Music Director for Life). To není jen tak nějaký titul; Mehta s orchestrem prožíval ty nejtěžší chvíle země včetně válečných konfliktů, kdy odmítal odjet a raději s hráči cvičil v krytech. To vybudovalo pouto, které přesahuje hudbu. V současné době má maestro v tomto hudebním tělese emeritní pozici.
Mehta též působil v řadě operních domů, ale ta angažmá vypisovat nebudeme.
Jeho zřejmě nejslavnějším angažmá bylo dirigování slavného vystoupení Tří tenorů(Pavarotti, Domingo, Carreras) v Terme di Caracalla v roce 1990 nebo pod Eiffelovkou v roce 1994.
Nutno podotknout, že tento úspěšný propagační projekt byl mnohými uměleckými kruhy kritizován pro svou „pokleslou úroveň“. Maestro Mehta se nakonec s tímto projektem umělecky rozešel.
Zde bych podotkl, že já jako mladistvý jinoch jsem u koncertu Tří tenorů slzel nadšením a dojetím. Nutno si ale připustit, že to byla vlastně příšerná estráda. Také bych ale dodal, že člověk, který tu estrádu vymyslel, udělal pro propagaci opery strašně moc. Projekt byl navržen a organizován vlastně vkusně a s důstojností. A já bych ty odsudky raději nechal být.
Ještě než přejdeme k osobním dojmům: maestro Mehta byl dvakrát ženat a je otcem čtyř dětí. Co se týká drbů, proslul též relativně bouřlivým románkem s kanadskou sopranistkou Teresou Stratas. A myslím, že to nebyl jediný románek v jeho životě. Jeho výrazný cizokrajný fyzický vzhled přitahoval ženy jako magnet. Vysloužil si na tomto dobyvatelském poli legrační přezdívku „Zubie Baby“. Nutno říct, že tato přezdívka prostoupila celou jeho kariéru. Jeho styl je, řekněme, malinko neobvyklý a poměrně bezprostředně rozevlátý. Tam, kde se jiní dirigenti vztekají, Mehtovi stačí k vyřešení situace asi tak tři úsměvy.
Nyní osobní dojmy. Maestro Mehta proslul svým přátelským přístupem k sólistům, své dirigentské záměry vždy realizoval s vtipem a nadsázkou. Spolupracoval s těmi největšími umělci 60.–90. let XX. století. Proslul například svou spoluprací s Vladimirem Horowitzem, Isaacem Sternem a dalšími. Zde bychom mohli zmínit jeho přátelství s Leontyne Price, jehož produktem je legendární nahrávka Verdiho Il Trovatore z roku 1970.
Zde bych si dovolil osobní poznámku nebo spíše osobní komentář. Když ho sólista moc nebaví a unavuje, maestro diriguje podle metronomních značek s neobyčejně otráveným výrazem ve tváři. Když ze sebe ale sólista vydá alespoň nějakou energii, maestro jí vydá násobek a je zcela úchvatný. Maestro je jeden z posledních dirigentů staré školy, jeho orchestr má vlastní zvuk. A to je v dnešní době vzácné.
A my si na závěr můžeme pustit klip, kde Zubin Mehta spolupracuje se sopranistkou Jessye Norman, Richard Wagner, Tristan und Isolde, Liebestod.
Nemyslím si, že by to potřebovalo nějaký komentář, je to zcela úchvatné.
„Vážený maestro, přeji vám, i když poněkud opožděně, všechno nejlepší k narozeninám!“
Zdroje:
Stránky České filharmonie – stránky doporučuji pozornosti. Jsou zde osobní komentáře ke spolupráci s Mehtou.
