Článek
Ráda píši o zvířatech, přičemž se snažím šířit informace nejen o nich, ale také o jejich ochraně a organizacích chránící zvířata. Mám hodně zkušeností, z nichž je drtivá většina pozitivních. Jsou však organizace, které vás přímo nadchnou svou vřelostí. Před nedávnem jsem tu zmiňovala Four Paws, stejně tak ochotnou organizací je Dolphin Project.
Napsala jsem jim, zda mohu použít materiál o delfínech z jejich stránky, že jsem z České republiky a píši blog na Seznamu, během 48 hodin jsem dostala odpověď.
Hello Jitka. Thank you for your email. Yes, you can use material from our website Dolphin Project in your blog articles. Please direct people to our website so they can learn more or contact us if they have questions about our work. Thank you for your support and please let me know if you have any questions!
Thank you,
Rachel Carbary
Donor Relations & Events Coordinator
(Dobrý den Jitko, děkujeme za váš e-mail. Ano, můžete využít materiál ve svém blogu z našeho webu Dolphin Project. Nasměrujte, prosím, lidi na náš web, kde se mohou dozvědět více nebo nás kontaktovat, pokud mají dotazy ohledně naší práce. Děkujeme za vaši podporu a pokud máte nějaké dotazy, dejte nám vědět! Děkuju,)
Pak jsme si ještě asi 2× napsaly a vždy jsem cítila vřelost. Rachel mi nakonec napsala, že ji těší, když ví, že delfíni mají své zastánce všude.
Miluji delfíny. Mám to štěstí (a zároveň i čest), že jsem měla možnost blíže poznat nejen suchozemská zvířata, ale i ta mořská, a to v jejich přirozeném prostředí. Moře pro mě vždy znamená svobodu, klid a tajemství. Když jsem se poprvé setkala s delfíny, jejich přirozená elegance a inteligence mě okamžitě okouzlily. Ty jejich oči se na vás dívají neuvěřitelně moudře až jemně. Podle mě delfíni v sobě mají svět, který je plný jemnosti, spolupráce a přátelství. Mají rádi lidi, stejně jako psi a kočky, i když žijí ve zcela jiném prostředí.
Tehdy, před dvaceti lety, jsem byla členkou WWF a bylo možné jet s WWF na moře. Jak se zdá, WWF toto nyní nedělá, ale v Itálii lze i nadále plavat s delfíny anebo je pozorovat na moři.
Delfíni patří mezi ty živočichy, kteří lidem často projevují přátelství. Jejich radostné skoky nad hladinu moře, jejich zvědavé pohledy a hravost mě často přivádí k myšlenkám, jak jsou k nám blízko. Lidé si však mnohdy myslí, že si delfíni jen a jen užívají života a nejsou v ohrožení. To však bohužel není pravda.
Znečištění oceánů, nešetrné rybolovné praktiky a turistické atrakce představují pro ně stále nebezpečí. Když se mluví o plastových odpadcích v oceánu, často si neuvědomujeme, jaký vliv mají na delfíny.
I když se nyní situace lepší, pořád to není tak „růžové“, jak se často píše o moderním rybolovu. I tak se delfíni zamotávají do rybářských sítí, což je pro ně nejen fyzicky bolestivé, ale často i smrtelné.
Jedním z největších problémů, kterému delfíni čelí, je tzv. bycatch – neúmyslné ulovení delfínů a dalších mořských živočichů při lovu ryb. Lodě, které cílí na tuňáka, často nechtěně uloví i delfíny, kteří plavou blízko těchto ryb. Pro mnoho lidí jsou tyto oběti „neviditelné“, protože se o nich veřejně tolik nemluví. Rybářský „průmysl“ se často tváří, že už je vše v pořádku. Není. Je potřeba dál a dál vylepšovat lovení ryb, aby delfíni neumírali.
O tom se píše na stránce WWF.
Dolphin Project ale hlavně bojuje proti zábavnému průmyslu. Zatímco rybářský průmysl se přece jenom snaží pomoci a dělají se krůčky k lepší situaci, ten zábavný se nesnaží ani náhodou. Například výběr produktů s označením „dolphin safe“ (tuňák, který byl uloven bez ublížení delfínům) sice není bez poskvrnky, ale jde o projekt, který se velmi snaží, aby se rybolov tuňáků stal co nejméně závadným pro delfíny.
Bohužel ale existuje dost zábavných parků, kde tito nádherní tvorové předvádějí různé triky a baví diváky. Jenže za těmito „představeními“ se často skrývá obrovské utrpení. Delfíni jsou divoká zvířata, která ve volné přírodě proplují desítky kilometrů každý den. V zajetí jsou však omezeni a pořád dokola plavou v malých bazénech, které jim nedávají dostatek prostoru k přirozenému pohybu.
Také si třeba uvědomit, že trénink delfínů pro tyto zábavné účely často zahrnuje stresující metody, které narušují jejich psychickou pohodu. Mnoho delfínů trpí stresem a depresemi, což může vést až k tomu, že se v zajetí dožívají podstatně kratšího věku než v divočině.
Na FB jsem si dělala anketu „proč jsou delfinária stále tak oblíbená“. Drtivá většina lidí mně odpověděla, že je NELÁKÁ návštěva delfinária, ABY VIDĚLI VYSKAKUJÍCÍHO DELFÍNA A DALŠÍ AKROBATICKÉ PRVKY, ty jim leckdy připadají až stupidní a pro delfína ponižující. Drtivá většina lidí přiznala, že by prostě chtěli delfína vidět zblízka nebo si ho pohladit.
Chápu to, ale je potřeba si uvědomit, že delfíni opravdu trpí. A to vůbec nemohu psát o tom, jak se delfíni loví pro zábavné parky. To je hrůza. Sítě, bránící se a zmítající se delfín, a pak už… vězení. Nyní například probíhá velká akce proti zábavnému parku Walta Disneye. Zde je výňatek z webové stránky Dolphin Project:
„Living Seas Pavilion“ (nyní přejmenovaný na „Seas with Nemo & Friends“) je zařízení pro delfíny v zajetí v parku Walt Disney World’s Epcot v Orlandu na Floridě. Otevřeno bylo v roce 1986. Když se zařízení poprvé otevřelo, mluvčí Disney prohlásil: „Nebudeme komercializovat mořský život.“ Ten sentiment evidentně netrval dlouho. Během prvních pěti let zemřeli čtyři z jejich šesti původních delfínů. V současné době jsou zde v zajetí drženi tři zbývající delfíni. Jmenují se Ranier, Calvin a Malabar.
Co je také důležité vědět o Dolphin Project? Kdo ho založil a proč.
Byl založen Ricem O´Barrym. Ten v 60. letech byl zaměstnán v Miami Seaquarium, kde chytal a trénoval delfíny, včetně pěti delfínů, kteří hráli roli Flippera v populárním americkém televizním seriálu. Vycvičil také Huga, první kosatku drženou v zajetí východně od Mississippi. Když mu Kathy, delfín, který většinu času hrál Flippera, zemřel v náručí, O’Barry si uvědomil, že chytat delfíny a trénovat je k provádění hloupých triků je prostě špatné. Od té chvíle O’Barry věděl, co musí udělat se svým životem.
Na v roce 1970 zahájil obrovskou kampaň proti průmyslu zajetí delfínů, a zrodil se Project Dolphin.
Za posledních 54 let Ric O’Barry zachraňoval a osvobodil delfíny v mnoha zemích po celém světě, včetně Haiti, Kolumbie, Guatemaly, Indonésie, Nikaraguy, Brazílie, Jižní Koreje, Bahamských ostrovů a Spojených států. Je vůdčím hlasem v boji za ukončení brutálních lovů delfínů v Japonsku, na Šalamounových ostrovech, na Faerských ostrovech, v Indonésii a kdekoli jinde.
Často píše: Chcete-li opravdu pomoci delfínům, vyhýbejte se zábavným parkům, které nabízejí show s delfíny. Namísto toho bychom měli podporovat aktivity, které jsou pro delfíny přirozenější, jako jsou ekologické výlety za pozorováním delfínů v jejich přirozeném prostředí. Delfíni jsou neuvěřitelně společenská a zvědavá stvoření, a právě v přírodě mohou naplno projevit svůj hravý charakter. Pokud jim to umožníme, můžeme získat o nich mnohem více než pouhým sledováním jejich vystoupení v malých bazénech.
Navzdory mnoha problémům existují i příběhy, které dávají naději. V mnoha částech světa se delfíni stávají symbolem ochrany mořských živočichů a lidé se snaží vrátit jim jejich přirozené prostředí. V některých oblastech byly zavedeny chráněné mořské zóny, kde je zakázáno lovit a znečišťovat vodu, což umožňuje delfínům žít v bezpečí.
Některé z těchto zón se staly útočištěm pro populace delfínů, které se dříve ocitly na pokraji vyhynutí. A právě tyto úspěchy nám připomínají, že i když je situace někdy velmi těžká, stále máme možnost něco změnit. Každý malý krok, každé rozhodnutí, které učiníme ve prospěch přírody, může mít obrovský dopad na životy těchto úžasných tvorů.
Delfíni jsou jedním z nejinteligentnějších a nejkrásnějších tvorů. Zbožňuju je. To setkání bylo nezapomenutelné. Delfíni si prostě zaslouží žít v bezpečném světě, kde jsou takto svobodní a šťastní.
