Enneagram

Ennegram je staré učení. O jeho původu se vedou diskuse, ale i tak se nejčastěji uvádí, že jde o  mystické súfijské učení ovlivněné dalšími směry jako je například kabala.

Hlavním rysem Enneagramu je učení o devěti základních typech osobnosti. To dokazuje samotné slovo, jež má kořeny v řečtině: Ennea značí devět, grammos jsou body. Symbol samotného Enneagramu připomíná tak trochu něco magického – jde o jakousi devíticípou hvězdu.

Enneagram nám ukazuje, že každý z nás sice zapadá do jednoho z typů, které předkládá. Jeho cílem však není škatulkování. Naopak, při opravdu hlubokém studiu si uvědomíme, že v sobě nacházíme i rysy z jiné skupiny, než je ta naše hlavní.

O to však jde. Odhalení základního typu naší osobnosti vede k tomu, že si uvědomíme, jak se naše osobnost vyvíjela a tudíž, jak nyní reagujeme - a jak se vyvíjíme se dál.

Tak jako jsou body Enneagramu spojeny do devíticípé hvězdy, i naše osobnost může spojovat různé skupiny. Prvotním úkolem je však určit náš základní typ.

A jaké typy to jsou? (I když jsem zhustila charakteristiky, jak jsem mohla, jde o dlouhou část, a tak nechcete-li číst všechno, klidně přeskočte ty části, které vás vůbec nelákají).

1) PERFEKCIONISTA

Tento typ je kritický nejen k sobě, ale i k druhým. Jednička ví, že existuje „dokonalost“, ale ta se musí neustále hledat. Pozitivem tohoto typu je pracovitost, zodpovědnost a upřímnost. Tito lidé jdou hned k věci bez vytáček a vymlouvání.

Perfekcionisté ale v sobě musí zvládnout puntičkářství a strach z nedokonalého výsledku. Tak jako to ukazuje tento příklad mladé ženy, která se chtěla přihlásit na Univerzitu:

Učila jsem se od rána do večera, abych zvládla zkoušky. Když však přišel den, kdy jsem měla vyplnit přihlášku, zpanikařila jsem. Věděla jsem, že nejsem dokonale připravená. To mě děsilo, a tak jsem odložila podání přihlášky na další rok. Rok poté následovalo to samé…Bylo to frustrující, až mě moje kamarádka doslova ke zkouškám dokopala. A já je udělala na výbornou.

Mnohé „jedničky“ byly v dětství kritizovány (ne-li trestány) za chyby. A to dokonce i v případech, kdy si to nezasloužily (staraly se o sourozence a přece jim byly vyčítány nedostatky). Tím se u nich vyvinula někdy až nezdravá sebekritika (nehrbím se, nemám vlas na saku…). „Jedničky“ v sobě mají hodně energie a bývají velmi šikovné. S pomocí přátel a dobrých známých mohou leckteré své obavy překonat a být úspěšnými.

2) DÁRCE

„Dvojky“ jsou lidé, kteří touží být milováni. Už od dětství uměli vycítit, co koho potěší, za což dostali pochvalu, a podle toho se měnili. To jim zůstalo do dospělosti. „Dvojka“ se tak mění a mění, až se může stát, že sama neví, co by chtěla. Odmalička se v těchto lidech vyvinul rys, že láska = pochvala. A pochvalu člověk dostane, když udělá něco, co toho druhého potěší. A tak v sobě někteří tito lidé potlačili svá přání, aby se zcela zaměřili na potřeby druhých. Tak jako to popisuje tento příklad:

Na koleji jsem žila s kamarádkou a zcela se přizpůsobila jejímu režimu a pořádku. V prvním manželství jsem na přání manžela žila ve městě a chodila na party. Pak jsem se vdala poprvé a zahradničila jsem, naučila jsem se péct a žít podle manžela. Trvalo mi více než dvacet let, abych si uvědomila, po čem toužím. Nyní podnikám, jsem svou šéfkou a mám partnera, který hodně cestuje, což mi vyhovuje.

Ano, to je dobré řešení pro „dvojky-dárce“, protože tito lidé na jednu stranu touží po svobodě, aby mohli volně dýchat, a přesto se neustále snaží s někým sžít, protože touží po pozornosti. Dvojky patří mezi oblíbené lidi, neboť s nimi každý snadno vychází. V jádru jsou to spokojení lidé, protože vždycky umějí vykoumat řešení, jak se na chvíli uvolnit a být sami sebou.

3) SOUTĚŽIVEC (VYKONAVATEL)

Práce, úspěch. Práce, úspěch. A zase práce a úspěch. Tak by se dal nejlépe charakterizovat život vykonavatelů. Nejde však pouze o kariéru. Může jít o to, jak si zařídit byt, aby jej ostatní obdivovali. Anebo třeba o pěstování bonsajů, které pak všichni obdivují. Jde prostě o vše, co trojkám zaručí uznání. Důvodem může být i to, že odmalička ve svém životě slyšeli: „Naše Evička měla samé jedničky. My jsme na ni tak pyšní.“ „Trojky“ patrně necítily, že jsou chváleny za to, jaké jsou, ale za to čeho dosáhly. A to se odrazilo na jejich životě.

Na schůzce jsem hned vyjmenovala, co dělám, čemu se věnuji, v čem jsem dobrá a čeho jsem dosáhla. Bylo to, jako kdyby seděla na nějakém přijímacím pohovoru. Mojí novou známost jsem chtěla oslnit svými úspěchy. Myslím, že byl prvním, kdo se mě zeptal, zda mě to nevyčerpává. Byla jsem překvapená, že se někdo zajímá o mé pocity. Tato věta zapříčinila, že jsem se začala měnit a že… letos oslavíme patnácté výročí svatby.“

Pozitivem Trojek je jejich energičnost a šarm – umějí okouzlit každého. Bývají lidmi, kteří se nezastaví a stihnou toho dvakrát tolik než ostatní. Často dělají i několik činností najednou.

4) UMĚLEC (HLEDAJÍCÍ SNÍLEK)

Jak už napovídá název, jde o citlivého a snílkovského člověka, velmi nadaného na tvorbu (od malování, přes módu až po unikátní dorty či bytovou architekturu). Jsou to individualisté, kteří leckdy touží po tom, co je pro ně nedosažitelné. A i když se jim sen naplní, pak najednou zjistí, že to stejně není tak, jak si představovali a opět začnou toužit po něčem nedosažitelném. V některých materiálech jsem četla, že mnoho „čtyřek“ se cítilo osamoceně v dětství.

V dětství byla moje matka často pryč a mě nechávala u sousedky. Když se vrátila, povětšinou si s sebou přivedla nějakého chlapa. Živě si vzpomínám, že jsem ji občas pozorovala, jak ho hladí po vlasech a strašně jsem si přála, aby mě taky pohladila.

To je typický příklad, kdy se dětská dušička uzavřela do svého světa, v němž touží po citech. Velikým plusem těchto lidí je, že jsou umělecky založení. Jsou ale i velmi citliví. Stačí jeden opožděný telefonát a už se obávají, že se oné osobě něco stalo. Nemají až tak rádi oslavy, party a třeba i zájezdy s početnou skupinou lidí. Čtyřky jsou individualisté a razí heslo: raději jeden přítel, než tucet povrchních známých.

5) POZOROVATEL

Jde o typ lidí, kteří se neradi vzdávají svého soukromí. „Pětkám“ nevadí samota, ani skromné podmínky k živobytí. Naopak, tito lidé mohou mít sebevíc peněz, mnozí z nich to nechtějí nijak zviditelňovat. Nanejvýš si koupí krásný dům, protože ten je pro ně velmi důležitý. V něm totiž odkládají svou masku „pozorovatele“ a baví se, meditují, přemýšlí, jsou uvolnění. Mnohdy ani jejich blízcí nevědí, jak moc těmto lidem záleží na svých milovaných. Jenomže „pětka“ má potíž otevřít své srdce a vypovědět o svých citech. Tak jako žena z následujícího příběhu:

Krůček za krůčkem jsem si uvědomila, že ho miluji. Jenomže já mu to neuměla říct. O samotě při svíčce jsem o něm snila. Když jsem byla v jeho blízkosti, najednou jako by mě něco svíralo a já se chovala jako přítelkyně ochotná pomoci.

I zde můžeme vystopovat příčinu v dětství – takový člověk neměl doma žádné soukromí, po kterém toužil. Když ho v dospělosti získal, bojí se, že ho opět ztratí. Nedostatek soukromí mohou představovat dvě varianty: 1) Žít s mnoha lidmi v malém bytě; 2) někdo dusil takového člověka příliš velkým zájmem a on nemohl jednat sám ze sebe. „Pětky“ se nevyhýbají společnosti ani vztahům. Jenom prostě musí mít pocit, že jim nikdo nebere soukromí a svobodu. Kladem těchto lidí je nezávislost, která z nich nedělá loutky v rukou druhých. Negativem může být dojem, že jsou citově odtažití.

6) LOAJÁLNÍ SKEPTIK

Jak už název vypovídá, jde o lidi, kteří bojují s negativním myšlením. V angličtině jsem četla spoustu materiálů, v případě „šestek“ se někdy různí. Vypovídají o dvou typech „šestek“. Tím prvním typem jsou lidé, kteří umějí z každé situace udělat hororový scénář. Třeba si přečtou článek, že havaroval vlak a mysl už pracuje na plné obrátky: co když tohle prožiju… co když havaruje, když se budu procházet podél tratě… co když uvidím někoho, kdo pod něj skočí… Tyto strachy, že se jim může přihodit něco hrozného (anebo i světu) je hodně tíží.

V některých materiálech se ale mluví hlavně o jiném rysu: o nesnášenlivosti k autoritám. Autorita pro ně značí představu moci. A moc je pro mě synonymem pro dominantní postavení (tyranii), z kterého mají strach. Takže dělají všechno pro to, aby šli proti autoritám: organizují pouliční demonstrace, zastávají se těch nejslabších, jako právníci si berou „téměř prohrané“ kauzy, pracují v sociálním odvětví… „Šestky“ se bojí, že nemohou mít takové štěstí, aby narazily na hodného partnera. Tak jak to vypravuje tento muž:

Matka mě snad každý den bila. V dospělosti jsem začal nenávidět všechny ty žvásty o tom, jak ženy trpí po nátlakem mužů. Věděl jsem, že se nikdy neožením. A přece jsem navázal vztah se ženou, kterou jsem si vzal. Teď po patnácti letech manželství musím uznat, že to byla ta nejtrpělivější duše. Vždyť já ji podezíral i z toho, že mě začíná nenávidět, když se jí nepovedla omáčka.

Kladem „šestek“ je jejich zápal pro každou věc a tendence nekrčit se před mocí. Nepodléhají přísloví: kam vítr, tam plášť. Nebojí se jít ani proti mocným lidem. Jsou to lidé, kteří se vás zastanou, když se k vám někdo nezachoval hezky.

7) POŽITKÁŘ

„Sedmička“ patří lidem, kteří v sobě neustále nosí kus dítěte. Optimismus, barvitá fantazie, chuť do života jsou hlavními rysy „požitkářů“. Ti stihnou za svůj život žít několik životů. Ať už zůstanou u představivosti nebo se vrhnou do naplňování svých snů. Jejich zájem však může rychle opadnout, a tak je potřeba vymyslet novou představu, začít novou činnost, najít si nový vztah. „Sedmičky“ jsou oblíbení a okouzlující lidé, kteří si chtějí užívat života. Kladem těchto lidí je nefalšovaná radost z nových projektů, setkání. Přinášejí do našeho světa úsměv, radost a nadšení. Negativem je však to, že se jejich přelétavá mysl a osobnost může stát povrchní.

„Miluji ten pocit, když nastupuji do nové práce, kde jsou noví lidé, kde budu dělat na nových úkolech. Za deset let své pracovní éry jsem však vystřídala šest zaměstnání. Nikde jsem nevydržela, abych si budovala kariéru. Jakmile můj zájem ochabne, vím, že musím jít…“

Jaké bylo jejich dětství? To nelze jednoznačně říci. „Sedmičky“ si totiž rády pamatují (a vidí) jen to hezké. Jde o jakousi obranu, která jim nedovolí, aby se zabývaly bolestí. To se přenáší i do jejich života. Ošklivá věc musí být přebita něčím vzrušujícím a hezkým. Což s sebou nese jedno nebezpečí – tito lidé nejsou objektivní, hodně toho zkreslí.

8) OCHRÁNCE (ŠÉF)

„Osmička“ má ráda kontrolu nad vším, na čem jí záleží. „Osmičky“ v dětství trpěly a musely bojovat o své postavení. Tyto děti začaly brzy cítit, že silnější přežívá. To si s sebou přinesly i do života. Proto baží po vůdčí roli. Často jsou tak vytrénování k boji, že i když nic nehrozí, sami vyhledávají konflikty.

„Když jsem nastoupil do nového zaměstnání, zjistil jsem, že jde o rodinný podnik, kde kupodivu panuje harmonická atmosféra. I já jsem to cítil, ale za nějaký čas jsem si začal říkat: To není možné, v tom musí být nějaký trik, skryté intriky. Začal jsem každého podezřívat. Jednou mi kolegyně vylila na nějaké papíry kafe a já jsem na ni ječel, že to udělala schválně, aby mě znemožnila.“

„Osmičky“ mohou působit chladně. Přitom mnozí z nich v sobě nosí hluboké city a emoce. Jejich pozitivní stránkou je férovost, smysl pro spravedlnost a vitalita. Nesnaží se poklonkovat, ale stojí si za svým. Pravda je pro ně nade vše. Snaží se odkrýt každou skrytou intriku a přetvářku. Osmičky bojují za slabší. Negativem lidí „osmiček“ je jejich vztah k pomstě. Vyrůstali s touhou odvety (jednou jim to ukážu), a tak mohou brát pomstu jako spravedlivou věc.

9. ZPROSTŘEDKOVATEL

Těmto lidem dělá potíže říci „ne“. Raději sebe zavalí spoustou věcí, než aby otevřeně řekli, že tohle nyní nemohou udělat. Neradi se hádají, i když s něčím nesouhlasí. Když je někdo rozčiluje, nedávají to až tak moc najevo. Raději to drží uvnitř sebe. „Devítky“ jsou lidé, kteří jsou stvoření pro lásku „vyšších ideálů“. Skupinová spokojenost je důležitější než jejich osobní přání. Mnozí z nich si to přinesli z dětství:

„Když se narodila sestra, že pozornost o mě ochabla. Bylo to ale správné, protože sestra nechtěla jíst, a tak se jí muselo dostat velké pozornosti. Když bylo sestře osm, objevil se u ní taneční talent. Všichni ji obdivovali, rodiče ji vozili na tréninky, kupovali jí šaty a jezdili na její představení. Myslím, že ji měli radši. Všichni byli tak šťastní, že je úspěšná. Já jsem nebyla nijak výjimečná.“

V těchto lidech jako by usnul hněv. Ale on tam může být a může dojít k nečekanému výbuchu či zhroucení, když pohár trpělivosti přeteče. Kladem „Devítek“ je jejich touha pomoci druhým. Mají velmi rozvinou intuici. Touží po velké lásce a jakémsi „splynutí“ se svým partnerem. „Devítky“ si idealizují lidi, jsou nesmírně oblíbené, ale měly si dát pozor, aby je lidi nevyužívali.