Článek
Vždycky jsem milovala vlky. Dětství jsem prožívala v době, z níž se ukazují fotky „zablácených dětí…. děti skákajících panáky… holky sedící na zídce s kusem vlny či provázku a hrající tzv. přebírání“. Prostě krásné dětství plné her venku, ale na druhou stranu se nesmělo vybočovat z norem.
Nelíbí se ti pohádka O červené karkulce a je ti líto toho vlka? Máš ráda vlky? To bylo učitelce absolutně fuk. Musela jsem tu stupidní pohádku číst a ještě k tomu namalovat obrázek. Zastánci tradičních pohádek a minulých způsobů výchovy v tom budou vidět „změkčilost malé holky“, mně to ale bylo opravdu líto. Prostě jsem vybočovala z toho, co někdo v té době nazýval normálem.
Jestli si ve škole mysleli, že mě to ovlivní, mýlili se. Naopak. Tu pohádku jsem nesnášela ještě víc a do sešitu jsem si nejvíc lepila obrázky vlků.
Vlky miluju dodnes. Vlci i zapříčinili, že jsem na Facebooku poznala takové báječné lidi jako je Jimmy Windwalker. Těch lidiček milující vlky je hodně. I když jsou „internetová přátelství“ často krátká, i tak mi dali (a dávají) hezký pocit, že nás ochránce zvířat je ve světě hodně. Nejde však jen o jednotlivce. Poznala jsem i organizace, které mě nadchly. Jednou z nich je i Wolfwatcher, kde jsou opravdu báječní lidé.
S nimi cítíte, že budoucnost tkví jedině v tom, kdy se spojí vše, co člověk dokázal a má rád (včetně aut, mobilů, internetu), a k tomu připojí respekt k přírodě a její ochranu. Wolfwatcher má silnou základnu pro děti a mládež. V té době se na Facebooku (což bylo před deseti lety) hodně angažovala Alyssa Grayson. Kolik jí v té době mohlo být? Dvanáct, třináct? A ona napsala nádherný status, jak je šťastná, že je součástí Wolfwatcher, protože… „když dostanete nějakou věc, je to hezký, ale v dospělosti si určitě budu pamatovat, co jsem tady prožila, než jakou věc jsem dostala.“
Organizace Wolfwatcher je moje „srdcovka“ i z osobního důvodu. Zhruba v roce 2012–2013 nastal velký zlom v podvědomí lidí, co se týče vlků. Bylo to asi tím, že Yellowstone National Park začal šířit pozitivní zprávy, jak se povedlo vypuštění a reintrodukce vlků do zdejší přírody. Potvrdilo se, že jejich vyhubení přineslo katastrofické následky. V roce 1995 byli vypuštěni do Yellowstone National Park první vlci. Jejich vliv na přírodu přinesl hodně plusů.
Konečně měli ochránci vlků vědecky potvrzený argument, že příroda potřebuje rovnováhu a predátoři nejsou zlo, ale jsou potřební a přínosem pro přírodu. Wolfwatcher se snaží být nejen aktivní v ochraně, ale také šířit osvětu. Například vydali dvě vlčí antologie. Jde o knížky, v němž jsou příběhy, básně, ilustrace, citáty o vlcích. Zúčastnila jsem se v obou případech a byla jsem vybrána do antologií. Museli trošku upravovat moji angličtinu, ale příběhy se líbily a dostala jsem milý komentář, jak je těší, že v knížce bude i někdo z České republiky, což je „cool“, protože je vidět, že ochránci vlků jsou opravdu v každém koutu Země.
A já jsem se (samozřejmě se smíchem řečeno) všude vytahovala, že jsem reprezentovala Českou republiku na charitativním vlčím projektu v zámoří.
Obálka knihy o vlcích
Umělci z USA i dalších zemí vytvořili charitativní knihu o vlcích
Oficiální název této organizace je „National Wolfwatcher Coalition“, tudíž tato organizace pracuje na národní úrovni. Proto často přinášejí zprávy ze všech koutů USA. A zde je jedna, o které se v poslední době hodně psalo:
Vlčice 907F je známá svou huňatou šedou srstí a chybějícím levým okem. Je to nejstarší známá šedá vlčice v Yellowstone National Parku. A ta v květnu porodila svůj DESETÝ VRH mláďat! Je opravdovou raritou a hrdinkou mezi vlky. Ti se dožívají v průměru méně let než tato vlčice, která je nejen stále alfa vlčicí své smečky, ale navíc ve svých jedenácti letech porodila desátý vrh vlčat. Tato vlčice je po celé desetiletí nebojácnou ochránkyní smečky Junction But a můžete si o ní přečíst zde.
Když se věnujete ochraně vlků, jste vděční za každou dobrou zprávu. A tato mě nadchla. Stejně jako tato nejnovější, kterou si můžete přečíst dole na webce Wolfwatcher.
Ačkoli se ochránci vlků a farmáři mohou zdát jako nepravděpodobní spojenci, společně začínáme představovat nové možnosti zrozené ze spolupráce, nikoli z konfliktu. Objevuje se slibná cesta vpřed, která odráží společné úsilí farmářů a organizací na ochranu vlků. Ta může přispět k úspěšné obnově a managementu šedých vlků v Coloradu. Co nás spojuje, je společná touha podporovat farmářské živobytí a zároveň chránit vlky. To, co nás spojuje, je vzájemný respekt a víra ve spolupráci. Tato jedinečná spolupráce mezi námi, kteří máme tak rozdílné zájmy, se může zdát jako mimořádná událost, ale laskavost a ohleduplnost by neměla být pro nikoho šokující.
Rančeři a ochránci vlků chtějí minimalizovat ztráty na hospodářských zvířatech. Budování tolerance je nyní naprosto nezbytné, aby vlci mohli dostat příležitost plnit svou ekologickou roli, zatímco budeme spolupracovat s farmáři na ochraně neustále se zmenšujících míst divoké přírody. Počet rančerů, kteří se zapojují do minimalizace konfliktů, roste. Tato spolupráce může znamenat začátek vzájemného respektu, tolerance a přijetí, které vlci a lidé zoufale potřebují.
Zde jsou dva zástupci, kteří se snaží o tuto novou cestu: Philip Anderson z Waldenu je bývalý prezident Colorado Cattlemen's Association a žije na ranči své rodiny. Courtney Vail z Rica je bioložka divoké zvěře a slouží ve správní radě projektu Rocky Mountain Wolf Project.
U nás se věnuje ochraně šelem v přírodě Hnutí duha, o nich napíši brzy článek, protože obdivuji jejich práci.
Moc si přeji, aby přibývalo dobrých zpráv o vlcích. A pokud chcete, můžete kliknout zde, kde je veselá pohádka o vlkovi, který chtěl ochutnat pizzu. Když už jsem jako malá žačka musela číst stupidní pohádku, kde byl vlk zlý, tak jsem si jako dospělá napsala pohádku, kde je vlk-kamarád.
https://medium.seznam.cz/clanek/jitka-saniova-jak-chtel-vlk-ochutnat-pizzu-69195
