Článek
Do hereckého nebe nyní odchází řada vynikajících herců a hereček. Občas hledám odpověď, proč právě tyto starší generace herců a zpěváků přinesly tolik talentů, které i mladí obdivují? Tím nechci říci, že dnešní umělci nejsou talentovaní, ale tak silné osobnosti z hereckých řad, a tak nezapomenutelné písničky jako jsou „tzv. oldies“ se nyní často nevidí.
V tyto dny nás opustila paní Jana Hlaváčová. Její umělecký projev mě vždy fascinoval. Nemám v oblibě válečné filmy a seriály, ale na seriál Byl jednou jeden dům jsem se dívala. Několikrát. Ten seriál je doslova symfonie hereckých talentů. Asi tam jsem si prvně uvědomila, jak je Jana Hlaváčová talentovaná. Mám ji ráda v různých filmech a seriálech. A to i v takových, které se už moc neuvádějí. Když jsem ji sledovala jako uličnickou středověkou čarodějnici v Ohnivých ženách, napadlo mě, jak si tu roli užívá. Zbožňovala jsem ji v této roli.
V seriálu Byl jednou jeden dům vynikl její talent střídat výrazy a nálady tak, že to prostě člověk musí obdivovat. V jedné chvíli myje schody a nadává, aby se nám záhy ukázala se slzičkami na krajíčku, když se v jejím bytě objeví otec jejího syna.
Vcelku se ví, že Jana Hlaváčová měla ráda náš Pardubický kraj. I na to mám vzpomínku. Ještě jako studentka gymnázia jsem odcházela z divadla. Fronta v šatně, tenkrát zde pracovala i paní šatnářka, kterou jsem znala, poté čekání na autobus. Prostě všechno toto zdržování zapříčinilo, že jsem ji viděla, jak vychází z divadla. Ta radost a optimismus, laskavost, a i moudrost z ní čišela. Usmála se na mě, já na ni.
Nebyla jsem sběratelkou podpisů, tehdy se nedělala selfíčka… byl to jen letmý úsměv, a přesto to ve mně zanechalo krásný pocit. Z té talentované umělkyně čišela příjemná skromnost.
V roce 2012 v našem kraji (Přelouči) dostala cenu za ženský výkon v dabingu francouzsko-belgického filmu Séraphine. A o tři roky později získala dokonce Cenu Františka Filipovského za celoživotní mistrovství v dabingu.
Na ČSFD lze najít spoustu materiálu o hercích a herečkách z naší země i zahraničních. O Janě Hlaváčové jsem například našla, že se uvažovalo o jejím obsazení do seriálu Žena za pultem či do filmu Božská Ema.
Paní Jana Hlaváčová si zaslouží dík za ty krásné role, ale myslím si, že i za laskavost a lidskost, kterou kolem sebe šířila. Moc jsem fandila i jejímu krásnému vztahu s panem Munzarem. A tak nějak mě napadlo: staré „garda“ herců a hereček odchází, a patří jim velké díky za jejich práci, která nám přinesla tolik skvělých chvil.
P.S. Nevím, jak je to s autorskými právy na fotografie filmů, seriálů a herců, a tak jsem požádala Binga, aby mi vytvořil kytičku, jak je v názvu pro paní Hlaváčovou.
