Článek
Tu písničku poslouchám pořád. Mám ráda starší písničky. No, pravdou je, že ty nové (od roku 2000) ani moc neznám. Kdykoliv poslouchám hudbu, tak jedině „oldies“. Mám dlouhý playlist na YouTube - od českých i zahraničních interpretů - a z něho si vybírám, co si poslechnu. Tyto tři písničky ale poslouchám pořád.
1 - Return to Innocence - Enigma
2 - Ever Lasting Love - Sandra (Myslím, že se ale povedla i verze od Worlds Apart)
3 - Living on a Prayer
YouTube mi před pár dny poslal „shorts“, kde je vidět zpěváka písně Return to Innocence, a tak jsem konečně po těch mnoha letech poslouchání viděla, kdo ji zpívá.
Nebyla jsem sama, jak jsem si pročítala komentáře. Někteří dokonce uváděli, že si původně mysleli, že to zpívá žena s hlubším hlasem. Souhlasím s těmi, kdo psali, že zatímco byl propagován videoklip ukazující život pozpátku - od smrti k zrození a pokřtění - zpěvákovi Angel X (Andreas Harde) nebyla dělána reklama. Jako by měl hlas zpívající tuto píseň zůstat opředený záhadami.
Zatímco písničku miluju, ten klip se mi až tam moc nelíbí, do Playlistu jsem si uložila píseň s videem, kde se střídají krásy země, mystické bytosti jako jsou víly, andělé a zvířata…
S Wikipédií jsem si oprášila informace o této písničce:
Interpret: Enigma
Hlavní tvůrce: Michael Cretu (německo-rumunský hudebník, producent a zakladatel projektu Enigma)
Rok vydání: 1993 (singl vyšel v lednu 1994)
Album: The Cross of Changes (druhé studiové album Enigmy)
Zpěv: Píseň obsahuje vokály zpěváka Angel X (Andreas Harde) a autentický zpěv domorodého tchajwanského dua Difang a Igay Duana.
A právě domorodý zpěv byl ze začátku pro Enigmu problém
Etnický zpěv (který nebyl nazpíván domorodými americkými Indiány, jak mnozí věřili) ve skladbě je totiž autentický zpěv tchajwanských domorodců.
Nahrávka byla použita bez svolení. V roce 1998 začal soudní proces o práva. Michael Cretu v něm připustil, že nahrávku použil, protože si myslel, že jde o veřejnou nahrávku bez autorských práv. Spor byl brzy ukončen dohodou, kdy tchajwanské duo dostalo zpětné vyrovnání z prodejů a bylo oficiálně uznáno součástí této písně, čímž dostávají podíl z příjmů.
Return to Innocence je pro mě písničkou, která se dotýká mé duše. Jedna z mála písní, kterou poslouchám stále dokola – protože se mnou „mluví jinak“. Hlouběji, jako by ta písnička znala to, co nosím v duši.
O tom psali i jiní. Např. Jonathan Riggs z Idolatoru poznamenal: „Kdyby veškerá lidská existence napříč časem byla filmem, pak by píseň ‚Return to Innocence‘ měla hrát během závěrečných titulků.“ Dodal: „‚Return to Innocence‘ byla tehdy a zůstává univerzálně epická, okamžitě rozpoznatelná, do značné míry nepochopitelná a nekonečně dojemná. Jako my. Jako život.“
Moje vize
V komentářích na YouTube si lidé vyměňovali zkušenosti, co jim dal poslech této skladby. Michael Cretu může být hrdý na tento počin. Hodně lidí popisovala, jak v nich píseň rozžehla „nějakou jiskru“. Jedna žena psala, že se při ní rozhodla začít učit malovat, což byla její velká touha. Někomu pomohla v těžkém období. Byli ti, které opravdu inspirovala podívat se na život jinak.
Když jsem slyšela Return to Innocence, v hlavě se mi začal odvíjet můj „videoklip“. Jako by ke mně přišel z nějaké hlubší vrstvy duše. Napsala jsem fantasy příběh založený na „tomto příběhu-vizi“. Samozřejmě jsem nemohla uvádět slova z této písně. Ta píseň mě ale inspirovala. Kamarád z Kalifornie mi pomohl příběh přeložit. Načež vyšel v několika fantasy e-zinech.
Jak jsem uvedla, neharmonizovalo se mnou video, já jsem si „vytvořila vlastní klip“:
V něm je malý hrdina – kluk nebo dívka, nezáleželo mi na pohlaví. Šlo spíš o tu esenci: čistota, zranitelnost a otevřenost. A tento hrdina se setká s vlčí královnou. Nádhernou, klidnou, silnou. Po jejím boku kráčí vlk. Ona se nakloní k dítěti a s hlasem jako z jiného světa mu řekla první slova písně.
Pak se hrdina dostal na místo, kde stojí na skleněné podlaze a kolem je nekonečný vesmír. Uprostřed prostoru sedí leopardí královna – hrdá, nádherná, tichá. Po jejím boku sedí dva černí panteři. I ona promluvila – klidně, hluboce. Tato scéna harmonizovala s druhou částí písně.
A nakonec… se obě královny objeví spolu na obloze. Jejich hlasy šeptají poslední slova – jemně, ale nezapomenutelně. A v tom okamžiku dítě padá dolů. Ne s hrůzou, ale s důvěrou. Dopadá na zem, kde na něj čekají dvě černé kočky a velký německý ovčák. Přitulí se k němu. Dítě je obejme a řekne: „Když už jsem tady, tak tady určitě prožiju nějaké dobrodružství.“
A pak začíná putovat (a stárnout). Krajina za krajinou, lidé různých tváří, kultur, jazyků a filozofií. Všichni jiní – a přesto spojení. A po celou dobu kráčí vedle něho/ní tři zvířecí průvodci – tiché, věrné duše.
A na nebi, vysoko nad vším, se rozprostírají obrovská andělská křídla. Jako směr. Světlo, ke kterému se pomalu, s prožitky a poznáváním, přibližujeme. Protože každý krok s láskou k životu a s aktem laskavosti je návrat k nevinnosti.
Ráda poslouchám rock, pop, jazz, mystical rock, meditační hudbu… mám ráda hodně písniček, žádná jiná skladba se ale nedotkla mé duše tak jako Return to Innocence.
Někdy si totiž myslím, že Return to Innocence není jen název písně. Je to výzva. Návrat k něčemu, co jsme nikdy úplně neztratili – jen jsme zapomněli, kde to hledat. Ve světě plném hluku a sporů je tahle skladba jako jemný hlas, který šeptá: „Zastav se. Jsi tu správně. Dívej se ale víc ke světlu.“
