Článek
Nakladatelství Pragma se na knižním trhu stalo jedničkou ve vydávání knih se spirituální tématikou, ezoterikou a rozvojem naší osobnosti. Všechna tato témata mám moc ráda a věnuji se jim přes dvacet let, a tak vidím, jak se literatura vyvíjí. Dnešní knihy s těmito tématy jsou psány odlehčeně, i když přinášejí i hluboké moudrosti. Jsou to knihy, které nabízejí pohled autora, a přitom umějí vtáhnout čtenáře do zamyšlení o své životní filozofii.
Moje cesta poznávání výše uvedených témat začala s Doreen Virtue, jejíž knihy vycházely v Pragmě. Její styl byl revoluční. Příjemnou formou uměla přinést čtenářům poznatky, aniž by působila příliš pohádkově anebo příliš nudně poučně. Od té doby tento druh literatury zažil „boom“, který oslovil mnoho lidí.
A tak jsem se rozhodla požádat šéfredaktora nakladatelství Pragma pana Filipa Hladíka, zda by mi nezodpověděl pár otázek.
Otázka pro pana Filipa: Dobrý den, pane šéfredaktore, v materiálech jsem našla, že Pragma byla založena roku 1992. V roce 2016 se stala členem Euromédia společnosti. V kterém roce jste se stal šéfredaktorem nakladatelství Pragma?
Dobrý den, předně musím vysvětlit, že Pragma je u nás součástí oddělení non-fiction literatury, kterou mám na starost. Dalšími značkami v non-fiction (což je přesnější než „naučná literatura“, děláme i kuchařky, cestopisy nebo životopisy) jsou Universum, Esence, Brána či Granit. Šéfredaktorem non-fiction jsem od roku 2021.
Otázka pro pana Filipa: Kolik členů má váš tým?
Pět na plný úvazek, další tři pak na částečný. Na Pragmu, která je jasně vyprofilovaná, jsou dva vyčlenění lidé.
Vydáváte knihy od zahraničních spisovatelů, ale také dost knih českých autorů. Předtím, než vám položím otázku, ráda bych popsala jednu kuriózní zkušenost. V anglicky mluvících zemích je spousta materiálů, jak prezentovat svůj rukopis, ať už u literární agentury anebo u nakladatelů. Dost mě pobavilo, když jsem četla rady typu: buďte profesionální a prezentujte svůj rukopis se skromností. Rozhodně nepište něco jako „nic lepšího jste nečetli… pokud můj rukopis nepřijmete, pošlu ho jinam a vy budete litovat… tady je rukopis a hned upozorňuji, že na něm nic nebudu měnit, je dokonalý.“
Otázka pro pana Filipa: Víte, smála jsem se tomu, ale pak jsem přes různé weby zjistila, že je hodně autorů v zahraničí, kteří takto prezentují svůj rukopis. Jak je to u nás? Jsou na tom čeští autoři lépe?
Znáte to, lidé jsou různí. Nabídek nám chodí opravdu hodně a rozmanité jsou i způsoby a projevy chování těch, co nám je posílají. Většina potenciálních autorů Pragmy je určitě spíše slušná a pokorná, ale všude se najdou výjimky, ty většinou nevydáváme.
Otázka pro pana Filipa: Jak vůbec probíhá výběr rukopisů? Vím, že v konečné fázi musí vydání schválit rada společnosti Euromédia. Co ale předchází předtím? Například, přijde za vámi redaktor a řekne, že se mu líbí tento rukopis?
Ano, chodí nám spoustu nabídek. V první fázi je posuzuje redaktor. Pokud se mu rukopis nelíbí, už on jej může odmítnout. Když si není jistý, radí se se mnou nebo s kolegy. Až když to projde přes redakci, schvaluje to ediční rada složená z kolegů z obchodu a marketingu. Ve finální fázi se pak také samozřejmě musíme domluvit s autorem.
Mám z vašeho nakladatelství hodně knih. Jsou to knihy, ke kterým se ráda vracím. Tři z nich však leží na mém nočním stolku jako by byly posvátné, zbožňuju je a čtu si v nich tak často. Jsou to výtisky: Chlapec, krtek, liška a kůň – Charlie Mackesy, Panda a dráček – James Norbury a moje úplně nejoblíbenější Kocour, který učil zen – James Norbury.
Mám moc ráda knížky o spiritualitě, tyto tři patří k mým nejoblíbenějším
I moje kočky mají rádi Kocoura, který učil zen
To jsou knihy s úžasnými životními moudry, a přitom i zábavné. Uvedu moje dvě nejoblíbenější moudra. (S vaším svolením)
„Každý se trochu bojí,“ řekl kůň. „Ale společně se bojíme méně.“ (Chlapec, krtek, liška a kůň).
Knihu Kocour, který učil zen jsem přečetla již několikrát a opravdu nevím, co vybrat. Přesto jsem si uvědomila, jak mě učarovala jedna část: malé kotě (které bylo osamělé a poté narazilo na kocoura) se bálo, že ho kocour opustí, protože kocour musí jít dál, nastal čas na další životní objevování. Následuje něžná kresba s kocourem a kotětem, kde kocour kotěti říká: „Ale jedno vím jistě, příteli: ať už mě čeká cokoliv, s tebou po boku to bude lepší.“
Tahle část je moje srdcovka.
Otázka pro pana Filipa: Máte vy nějakou oblíbenou knihu anebo moudro, o které byste se chtěl podělit se čtenáři?
Vidíte, zrovna knihy Jamese Norburyho mám taky rád. Mohu vám prozradit zákulisní novinku, že už na konci května vyjde v češtině jeho nová kniha Za svitem luny. Už jsem si ji přečetl v korekturách, věřím, že se bude líbit.
Tak to se moc těším.
Opět navodím atmosféru a krátce popíšu svou zkušenost. Prodeje mých pohádkových knih byly pro nakladatele vcelku úspěšné. Můj nejkrásnější dárek anebo Pohádky kocoura Šikuly mají již 2. a 3. dotisk, a tak jsme se s paní redaktorkou domluvily, že uděláme knihu vánočních pohádek Jak se peče vánoční láska. Vymyslela jsem pohádky, kde každé vánoční cukroví pečené v pekárničce dědy Matyáška má svou pohádku a patrona. Dokonce mě i paní ilustrátorka volala, jak moc se jí pohádky líbí a s jakou radostí je ilustruje. Redakce byla nadšená. Prodeje ale nebyly tak početné, jako v případě jiných mých knih. Všichni jsme si mysleli, že budou lepší.
Otázka pro pana Filipa: Vydali jste v Pragmě nějakou knihu, které byste přál vy osobně lepší prodej?
Samozřejmě je to vždy boj mezi nějakým tlakem trhu a tím, co se třeba nám v redakci líbí. Velmi úspěšné jsou obecně knihy o zvládání stresu, vysokých nároků, které na nás dnešní doba klade, veleúspěšný byl např. Uprdelismus Jana Menděla. Hůře se ale zavádějí noví čeští autoři, kteří kladou důraz na své nitro. Byl bych rád, kdyby se například lépe prodávala kniha O podstatě života Jiřího Kubrichta. Je to velmi přemýšlivý neokoukaný autor, mohu jen doporučit.
Vloni jsem ve vašem nakladatelství vydala knihu pro ženy, která přináší příběhy, texty o životě, obrázky květin a hlavně se snaží každé čtenářce přinášet otázky a myšlenky k zamyšlení o kráse jejího života. Pracovala jsem na ni s redaktorkou Kateřinou Rudčenkovou a s panem grafikem Janem Dobešem. Kniha vyžadovala doslova mravenčí práci při vytváření grafiky, aby vše vypadalo elegantně, přehledně a tak trochu étericky. A já jsem si uvědomila, jaké nadšení jsem cítila v případě paní Kateřiny i pana grafika.
Práce na knize s redaktorkou a grafikem bylo úžasné
Otázka pro pana Filipa: Vaši redaktoři se specializují na určitá témata, nebo jsou tzv. univerzální? Okamžitě víte, kterému členu redakce přidělíte přijatý rukopis?
Není nás zase tolik, aby zcela každé téma mělo jasně daného redaktora, ale zase nás je dost na to, abychom si to maximálně rozdělili z hlediska svých zájmů i třeba vystudovaných oborů. Někdy tedy musí každý udělat i titul, který třeba není jeho srdci nejbližší, ale většinou se to kryje i se zájmy dotyčného redaktora, což je vždy výhoda. Nicméně každá kniha vyžaduje profesionální přístup, to je základ.
S tím souvisí další otázka pro pana Filipa: Myslím, že spirituálních témat si užijete v práci habaděj. Co rád čtete mimo tento druh literatury?
Je pravda, že když člověk čte osm hodin denně nejrůznější rukopisy z oboru non-fiction, často i z Pragmy, samozřejmě, rád si pak vyčistí hlavu něčím jiným. Já mám rád thrillery, když jsem odpočatější a mám více času, sáhnu po klasické literatuře.
Na začátku března jsem byla v Luxoru a vybírala jsem si knihy. K mému překvapení jsem byla v oddíle detektivky/krimi/thrillery sama, což určitě byla náhoda, ale… poté jsem přešla k oddělení s duchovní, spirituální a ezoterickou literaturou. Bylo nás tam pět a začali jsme si vyměňovat názory na knihy.
Otázka pro pana Filipa: Znamená to, že tento druh literatury je stále populárnější?
Jako každý segment se nějak vyvíjí. Před deseti patnácti lety byly na vrcholu taková ta andělská či mystická témata, knihy Louise Hayové například. Nyní se více prodávají právě ty „návody na zvládání stresu“. Bedlivě sledujeme i zahraniční trhy, kde se dá leccos včas zachytit. Celkově ale segment ezoteriky tolik neklesá, počet čtenářů je stabilní. Jiné žánry jsou na tom bohužel hůř.
Kolik výtisků knih se prodalo v roce 2024 z nakladatelství Pragma?
To asi takhle nedokážu říct, obecně mohu říci, že prodej jednotlivých kusů na trhu klesá. Kompenzuje to vyšší prodejní cena. K té bohužel všichni nakladatelé musí přistoupit, neboť od covidových dob se neskutečně zvedla cena papíru i základního materiálu a vyrobit tu samou knihu bylo z roku na rok i dvakrát dražší.
Mají čeští autoři naději, že nějaké zahraniční nakladatelství požádá o autorská práva, a následný překlad a vydání?
Ano, mají. Samozřejmě tomu musí jít nakladatel naproti. My zrovna začínáme ve větší míře připravovat informační listy, katalog v angličtině. Jsme připraveni připravit i ukázku překladu. Vše se musí připravit v angličtině, protože konkurence na trhu je obrovská a dělají to tak všichni, třeba i němečtí nakladatelé.
Myslíte, že ovlivňují vás a vaše redaktory knihy, na kterých pracujete a vydáváte je? Například tak, že žijete zdravěji?
Určitě ano, pamatuji si, když jsem dělal průvodce otužováním, jak jsem se otužoval. Redaktor dostává cenné informace od odborníků, se kterými je navíc v kontaktu. Roli ale jistě hraje i to, že se snažíme nakombinovat na daná témata vhodné redaktory z hlediska jejich zaměření (jak bylo řečeno výše), takže pak jsou asi ovlivnitelnější.
Otázka pro pana Filipa: Co byste přál čtenářům?
Hlavně ať dál čtou a vedou ke knihám i své děti. V dnešním světě je pro ně tolik různých lákadel, klasická knížka je jedno z mála, co rozvíjí jejich mysl jiným směrem.
Na závěr bych ráda poděkovala panu šéfredaktorovi za rozhovor, za skvělý tým, s nimiž jsem pracovala na knize a za to, že to „jeho“ nakladatelství dělá svět hezčím. Kdykoliv sáhnu po nějaké knize z Pragmy a začtu se do ní, mám dobrou náladu.
Milá paní Jitko, děkuji za pozvání k tomuto rozhovoru!
