Článek
Toto moje dnešní povídání o penězích začalo, když jsem četla citát Jim Carreyho. Ten řekl: „Myslím, že by každý měl zbohatnout a stát se slavným, aby viděl, že tohle není odpověď.“
Citát J. Carreyho v originále
S částí o slávě souhlasím. Nemyslím si, že být slavný je až takový med. Uvedu malý příklad: včera jsem se vracela domů, koupila jsem si kávu do kelímku, kráčela jsem městem a poté podél řeky. Vychutnávala jsem si klid a anonymitu. Slavní lidé tohle asi neznají, pořád na ně někdo kouká, fotí si je, z jejich výrazu tváře odhadují, co se děje v jejich životě… To bych tedy nechtěla.
Co se týče bohatství, tam je situace mnohem složitější – alespoň podle mého. Peníze jsem nikdy nepovažovala za zlo. S penězi se dá udělat spoustu dobrého. Záleží jen na lidech, jaký vztah si k penězům vytvoří.
Vezměme švédského miliardáře Johana Eliasche, jeho jmění se odhaduje na 2,4 miliardy liber. A právě on využil skvěle své bohatství a obchodní schopnosti k ochraně rozsáhlých oblastí ohrožené půdy.
V roce 2005 se Eliasch koupil 400 000 akrů (1 600 kilometrů čtverečních) amazonského deštného pralesa v Brazílii. Ne kvůli komerčnímu využití. Jediným cílem této koupě byla ochrana pralesa.
Eliasch posunul své úsilí o ochranu ještě o krok dále. Koupil Gethal Amazonias, což je vývozce překližky působící v brazilském deštném pralese. Těžební a pilařské provozy společnosti, které nebyly certifikované a z udržitelných zdrojů, byly pod Eliaschovým vlastnictvím okamžitě zastaveny.
Ve stejném roce, kdy koupil půdu v Amazonii, založil Eliasch Rainforest Trust, mezinárodní nevládní organizaci na ochranu přírody. Tato organizace se zaměřuje na nákup ohrožených tropických deštných pralesů, aby je ochránila před zničením. K dnešnímu dni Rainforest Trust ochránil 37 milionů akrů deštného pralesa po celém světě a poskytl ochranu 2 245 ohroženým a zranitelným druhům.
Být bohatý - na tom není nic špatného. Špatné je, když se člověk stane chamtivcem a neštítí se udělat cokoliv, co mu přihraje zisk.
Na druhé straně mě ale nepřekvapil tento průzkum:
V sérii experimentů nová studie zjistila toto: lidé z nižší třídy, tedy méně ekonomicky silní, byli lepší v cítění emocí druhých a při čtení výrazů na tvářích ostatních – což patří mezi měřítka toho, jak se určuje empatická inteligence – než movití lidé z vyšší třídy.
Další studie zjistila, že lidé s nižším ekonomickým statusem byli také štědřejší a velkorysejší. Vysvětlení přináší Michael Kraus. „Pocházíte z prostředí, kde jste zranitelnější, řešíte problémy a tak se obracíte na ostatní,“ říká Michael Kraus, spoluautor studie z University of California v San Franciscu. „To zvyšuje empatii a posiluje sociální vazby.“
Tohle vidím často. Nejvíc u kočičích a psích útulků. Do útulku se dostane třeba kočka ve špatném stavu a útulek požádá o přispění. Tolikrát přispějí mnohem víc ti, kteří mají méně.
Znám lidi z různých „tříd“ a mezi nimi je i jedna známá, která opravdu nemá problémy s penězi. Vloni v našem útulku byla tři koťata, jejichž stav vyžadoval hodně veterinární péče. Faktury za ni se vyšplhaly do vyšších čísel. Nikdy předtím jsem to neudělala, ale řekla jsem jí o tom. Její odpověď mě zdrtila, to se přiznám. Ne protože nechtěla přispět, ale jak hloupou (typickou) výmluvu uvedla, i když mě zná.
„Ne, já tomuhle nevěřím, čert ví, co s těmi penězi dělají.“
Tohle je typická odpověď, kdo nechce na nic přispět.
Opravdu tedy může bohatství změnit člověka? Existují studie, že obrovská výhra může být pro některé lidi až nebezpečná, neboť psychicky nezvládnou získané bohatství, Příkladem je Sharon, matka šesti dětí.
Američanka Sharon Tirabassi v roce 2004 vyhrála v loterii 10 milionů dolarů. Ihned začala pěkně rozhazovat: koupila obrovský dům, pořídila si několik špičkových aut a utrácela za předraženého značkového oblečení. Něco dala příbuzným a také hojně půjčovala svým známým. Půjčené peníze se jí ale nikdy nevrátily. Dva roky po výhře se provdala za muže, který přivedl do rodiny vlastní tři děti, Tirabassi měla šest svých. Velká rodina neustále nakupovala, a každý člen rozhazoval, jak se dalo. Až najednou na účtu nezbylo nic. Manžel navíc v té době způsobil dopravní nehodu, při které byl těžce zraněn člověk, a musel platit vysoké odškodnění. Rodina přišla o dům a postupně rozprodala i auta. Dnes se Sharon s manželem a dětmi potloukají po pronájmech.
Co myslíte vy? Jak byste pojali výhru v loterii?
Samozřejmě že bych myslela i na svá přání a na rodinu. Stejně je ale mým největším přáním co nejvíce pomáhat zvířatům. Jako OSVČ prožívám skvělá finanční období, dobrá, méně dobrá i pěkné pády. Kdykoliv jsem se opět postavila, tu největší radost jsem měla, když jsem mohla přispět na pomoc zvířatům. Neumím si představit, že by mě výhra změnila. Fakt neumím.
I když být výhercem loterie nemusí být snadné. Minulý týden jsem si jako kulisu při vaření pustila epizodu ze seriálu Columbo. Šlo o epizodu, kdy mladý muž vyhraje v loterii 30 miliónů dolarů. Nechce však dát polovinu výhry manželce, s níž je v rozvodovém řízení. A tak se jeho strýc nabídne, že převezme výhru za něho a po rozvodu mu ji dá. Strýc svého synovce zabije… určitě ten příběh znáte. Během něj manželka říká svému manželovi: „… miláčku, nepřidá ti také báječné, že jsme náhle získali takovou spoustu novým milých a úžasně blízkých přátel?“
Velká výhra v loterii nemusí přinést bezstarostné období, ba právě naopak. Náhle se objeví tolik lidí „v nouzi“ a tolik „milujících“ přátel.
Já ale nikdy nevyhraji v loterii, protože já si nekupuju losy ani nesázím. Mým přáním je, abych si vydělala peníze svou prací. Někdo mi říká, že jsem cvok, když říkám, že bych nechtěla vyhrát v loterii.
Já mám ale své priority pěkně srovnané. Na vrcholu toho všeho je zdraví. Být zdravý = největší výhra. Na druhou stranu vím, jaké to je sklouznout do období výdělků, nad kterým by člověk brečel. A proto nejlepší je být zdravý, tak akorát bohatý a mít v životě lidi, s nimiž je člověku dobře.
Jaký tedy mám vztah k penězům? Kladný, k tomu však dodávám, nikdy bych se ale nechtěla stát chamtivcem. Peníze se mají využívat tím nejlepším způsobem.
A co vy? Jaký máte vztah k penězům? Jak byste využili bohatství vy? Umíte si to představit?
