Dělejme to jako ti bobři. Den odpočinku drží s neochvějnou pravidelností

O biorytmech a biologických hodinách se mluví už dlouho. Díky prof. Heleně Illnerové, významné české fyzioložce a biochemičce, která též předsedala Akademii věd ČR jsme se výrazně zapsali do mezinárodního výzkumu cirkadiánních (=denních) biorytmů, především z hlediska vlivu světla na hormon melatonin tvořený v šišince mozkové (=epifýze) přes serotonin z aminokyseliny tryptofanu. Melatonin je spánkový hormon, který se tvoří ve tmě a pomáhá lidem i živočichům usnout a kvalitně se vyspat.

Paní profesorka objevila, že tyto biorytmy jsou řízeny biologickými hodinami umístěnými v mozku v přední části hypotalamu. Lze je „přepínat“ světlem. Uskutečnila dlouhou řadu pokusů na potkanech, které vystavovala různým kombinacím světla a tmy simulující krátký a dlouhý den. Stačilo na jedinou minutu vystavit světlu potkany chované ve tmě a ovlivnilo to množství melatoninu i jeho meziproduktů v jejich epifýze. Nikdo už asi ty potkany nespočítá, ale denní cykly a jejich ovlivňování světlem byly i díky nim prokázány zcela bezpečně.

Melatonin se ale nepodílí jen na určování denního cyklu. Stejně reálně existují, kromě jiných, i sedmidenní (= circaseptánní) cykly. Byly potvrzeny i z dat shromažďovaných v rámci zkoumání denních cyklů. Například detailní analýza odpovědí mnoha studentů ve studii denních biorytmů ukázala, že nálada či rozpoložení mysli studentů bylo zdaleka nejlepší v sobotu (Cornélissen a kol. 2005).

Podobně studie Areniho a Burgera zjistila, že vzpomínky stovek dotazovaných na pátek večer a sobotu ráno byly nejlepší, ale vzpomínky na pondělní ráno i večer byly nejhorší.

Ví se už řadu let, že ve dnech na počátku týdne je vyšší počet případů onemocnění než ve dnech ostatních. V pondělí je hlášeno více infekčních onemocnění, problémů s vysokým tlakem, tachykardie, mozkové mrtvice i srdečních infarktů než v ostatních dnech v týdnu. Lékaři proto plánují transplantace na ty dny v týdnu, kdy je pravděpodobnější, že pacient cizí orgán přijme.

Ayers a kol. analyzovali frekvenci vyhledávání slova „health“ (= zdravý) na Googlu v jednotlivých dnech v týdnu v letech 2005-2012, vzhledem k celkovému vyhledávání. Zjistili, že toto slovo lidé hledali daleko víc v pondělí a v úterý než v ostatních dnech – oproti středě o 3 %, oproti čtvrtku o 15 %, oproti pátku o 49 %, oproti neděli o 29 %. Nejméně vyhledávali toto slovo v sobotu, oproti pondělí a úterý o celých 80 %. Lidé tedy přemýšlejí o svém zdraví daleko víc počátkem týdne, pročež jsou tyto dny vhodnější například k nabízení produktů na podporu zdraví.

Kdo toto čte, možná si řekne: „Úplně chápu, proč mají studenti nejlepší náladu v sobotu. Vědí, že mají před sebou ještě den volna. A v dnešní době plné stresu není divu, že na začátku pracovního týdne dochází častěji ke zdravotnímu selhání, protože se lidé podvědomě chtějí vyhnout stresům, které je v dalších dnech čekají. Je to výsledek dnešního způsobu života v pracovním týdnu.“

Jenže Vollrath s kolektivem zjistili, že podle týdenního cyklu se řídí i hladina melatoninu u potkanů, a ta že je nejvyšší v sobotu. A laboratorní zvířata přece nežijí v rytmu lidské společnosti. Též Greenaway uvádí, že hladina melatoninu určuje odpočinek v sedmidenních cyklech. Ty byly zjištěny dokonce i u řasy Acetabularia mediterranea, viz práce Franze Halberga, ředitele Chronobiology Laboratories v americké Minnesotě nominovaného na Nobelovu cenu ve fyziologii a medicíně. Při růstu zubů se na zubní sklovině tvoří droboučké rýhy, jež jsou způsobené zastavením růstu jednou týdně a nacházejí se nejen u moderních lidí, ale i u hominidů.

Když američtí indiáni z kmene Apačů chtěli zjistit, který den v týdnu určil Stvořitel k odpočinku, došli k závěru, že tím dnem je sobota. Jak? Pozorováním bobrů.

Larren Cole pozoroval bobry v jejich přirozeném prostředí s vědeckou systematičností. Po studiích přestěhoval rodinu z civilizace do kalifornského parku Modoc National Forest, protože při péči o děti potřebovali splácet půjčky na studium. Poblíž žila rodinka bobrů, kteří stavěli velké hráze, a Larren je chtěl během sobotních výletů pozorovat. Zpočátku ale viděl pokaždé jen jejich dílo, nikdy ne samotné bobry.

Nájemce Larrenova dřívějšího bytečku si při své pravidelné kávě venku všiml, že včely létají opylovat sousední citrusové sady každý den kromě soboty. Když tento poznatek sdílel s Larrenem, ten si jej propojil s tím, co sám zjistil při pozorování bobrů, pročež pozorování rozšířil i na ostatní dny týdne, při cestách z práce i o víkendech. Začal si dělat podrobné denní záznamy. Nakonec o výsledcích svých pozorování natočil film. Tady je jeho ukázka.

Bobři (druh bobr evropský) byli u nás vyhubeni a po dvou stoletích zase v roce 1991 vysazeni do přírody a šíří se, protože je tu neloví jejich přirození predátoři vlci. Je tedy dost možné, že i vy poblíž nějakých žijete a mohli byste pozorovat, jestli v sobotu odpočívají či zda přijali lidské chování. Jsou prý aktivní hlavně večer a v noci.

Když se v rámci péče o přírodu dělají technická opatření k zadržování vody v krajině, ruší se odvodňovací příkopy a strouhy a stavějí se hráze bránící rychlému odtoku vody. Bobří hráze udrží v krajině velké množství vody. Na některých místech nám už ušetřili miliony korun vytvářením mokřadů, kterým se říkávalo bobří louky (Just a kol. 2024). Vytvářejí tak vhodná místa pro vzácné rostliny a nejrůznější živáčky - ptáky, obojživelníky, ryby, vážky a šídla. Jejich zásobárny větví ve vodě se stávají úkrytem chránícím rybky stejně jako „rybí školky“ zhotovované rybáři. Tím, že se voda může rozlít do krajiny a zpomalí se její odtok, snižuje se i ničivost povodní.

Při nedávných velkých projektech v Krkonošském národním parku nastoupila ke stejnému úkolu technika a lidská práce. V USA tam, kde je žádoucí zadržovat vodu na rozsáhlých územích, vysazují bobry do přírody pomocí letadel. Na potocích v obydlených oblastech stavějí hrázky po vzoru bobrů lidé. To druhé zkoušeli dobrovolníci z AOPK i u nás (Just a kol. 2024). My říkáme „pilná/ý jako včelička“, Američané „pracovitá/ý jako bobr“.

Čeština má tu zvláštnost, že slovo sobota je odvozeno od hebrejského slova „šabat“ (= den odpočinku). Ostatní dny kromě neděle a pondělí (= den po neděli) nesou své názvy podle jejich pořadí. A není náhoda, že ze všech dnů týdne je nejvyšší hladina melatoninu u živočichů právě v sobotu, kdy i ta nejpracovitější zvířata odpočívají.

Tyto poznatky vrhají nové světlo na příkaz z Exodu 35,3: Nebudete zapalovat oheň v žádném ze svých sídel v sobotní den. To slovo, oheň, hebrejsky EŠ, zahrnuje i blesk, a například v Exodu 13,21 se píše, že Bůh JHVH šel před lidem, který Mojžíš vyváděl z Egypta, ve sloupu ohnivém (AMUD EŠ), aby jim svítil v noci. Když máme světlo, vydržíme zůstat bdělí i v noci. Pokud se ale nezapálí oheň, který nejen hřeje, ale i svítí, nenaruší to tvorbu melatoninu, který se tvoří právě ve tmě.

Střídání dne a noci nastartovalo dle první kapitoly Genesis hned při stvoření, oddělením světla od tmy a upevněním nebeských těles na oblohu, aby Slunce svítilo ve dne a Měsíc a hvězdy v noci. Den odpočinku v rámci sedmidenního týdne započal až po stvoření člověka, když Bůh v šesti dnech stvořil svět a sedmého dne, což je sobota, odpočinul.

Ptáte se, proč vlastně Bůh odpočíval? Dobrá otázka. Odpověď na ni hledá mnoho lidí, můžeme se k nim přidat. Unaven jistě nebyl. A není omezen časem. Nejspíš si udělal volno, aby se ze svého stvoření radoval, protože miluje to, co vytvořil. Těšilo ho mluvit s Adamem. A těší ho komunikovat i s námi. Například skrze sny. Ne každý sen je od Boha, ale každý z nás nějaký sen od něho určitě měl. Jestli si nevzpomínáte, počkejte na ten příští. Jak poznat, jestli je sen od Boha? Nese naději a ukazuje cestu dalšího života. Přijdete někam a zjistíte, že jste to místo už viděli ve snu. Potkáte lidi, které jste už potkali ve snu. A uděláte to, co máte udělat. Podle návodu z toho snu. Nebojte se, Bůh je dobrý a je na něj spoleh.

Ježíš řekl, že sobota byla učiněna pro člověka, nikoli člověk pro sobotu (Marek 2,27). Čas odpočinku je pro nás i k tomu, abychom mohli vydechnout, potěšit se s blízkými a třeba i zhodnotit uplynulý týden.

Kdo si v sobotu dopřává odpočinek a ztišení, snižuje stres a tím i riziko infekcí i cévních a mozkových příhod v dalších dnech. A vytváří si prostor, aby mohl přemýšlet nejen o Božích podivuhodných činech, ale i o těch, které má každý z nás v čase nám tady svěřeném vykonat.

Tak nezbývá než nám všem doporučit s Vodňanským a Skoumalem: Buďme tak dobří a dělejme to jako ti bobři, a dopřávejme si odpočinek, hlavně v sobotu, kdy si to náš organismus přímo žádá, a jak nás i čeština nabádá. Ani nemusíme být typologickými bobry.

Zdroje: