Víte, jak vypadala Babylonská věž?

O existenci Babylonské věže začali lidé pochybovat zhruba s nástupem osvícenství. Do té doby ji nikdo, stejně jako Bibli, nezpochybňoval, i když nebyly dostupné informace o tom, jak asi vypadala. Obraz Babylonské věže vlámského malíře Lucase van Valckenborcha, který byl dvorním malířem Matyáše Habsburského, bratra Rudolfa II. Habsburského, visí v pařížském Louvre. Tady ji můžete vidět mezi výtvory několika umělců, kteří se domnívali, že Babylonská věž měla tvar kužele či válce:

Zajímavé je, že Babylonskou věž maloval i Lucasův bratr Marten, a to v řadě verzí, z nichž některé mají kruhovou základnu a tvar kužele, jiné čtvercovou základnu a tvar kužele, další čtvercovou základnu a tvar pyramidy. Jedno ale mají společné: Ve shodě s biblickým příběhem o stavbě Babylonské věže postrádají všechny tyto věže vrchol. Podívejte se, jak důkladně Marten van Valckenborch tu věž promýšlel, když usilovně hledal její tvar a představoval si, jak asi vypadaly stavební přípravy v jejím okolí:

Co o Babylonské věži říkají historické prameny?

Biblickému příběhu o Babylonské věži, který se odehrál v době, kdy se lidé po potopě rozmnožili, věnoval Mojžíš jen těchto devět veršů desáté kapitoly Genesis:

Celá země byla jedné řeči a jedněch slov. Jak táhli od východu, nalezli v šineárské zemi pláň a tam se usadili. Řekli jeden druhému: Nuže, udělejme cihly a důkladně je vypalme. A měli cihlu místo kamene a asfalt měli místo malty. A řekli: Nuže, vybudujme si město a věž, jejíž vrchol bude v nebi, a uděláme si jméno, abychom se nerozptýlili po celém povrchu země. JHVH sestoupil, aby viděl to město a věž, které lidští synové stavěli. JHVH řekl: Hle, jsou jeden lid a všichni mají jednu řeč, a toto je začátek jejich činnosti. Tak pro ně nebude nemožné nic, co si usmyslí udělat. Nuže, sestupme a zmaťme tam jejich řeč, takže jeden nebude rozumět řeči druhého. Tak je odtamtud JHVH rozptýlil po celém povrchu země, a přestali stavět to město. Proto nazvali jeho jméno Bábel, neboť tam JHVH zmátl řeč celé země a odtamtud je JHVH rozptýlil po celém povrchu země. (ČSP)

Řecký historik Hérodotos (5. stol. př. n.l.) popsal její tvar takto:

Uprostřed [babylonského] prostranství stála věž z pevného zdiva … na ní byla vztyčena druhá věž, na ní třetí a tak dále až do osmi. Na vrchol se vystupovalo zvenčí, cestou, která se vinula kolem všech věží… Na nejvyšší věži je prostorný chrám … Na tomto místě není postavena žádná socha, ani komnata není obývána po nocích nikým jiným než jedinou domorodou ženou, kterou, jak tvrdí Chaldejci, kněží tohoto boha, si božstvo vybralo pro sebe ze všech žen v zemi.

Židovský historik Josephus Flavius o její stavbě napsal:

A protože na ní pracovalo mnoho rukou, vyrostla velmi vysoká, dříve, než kdokoli mohl očekávat, ale její šířka byla tak velká a byla tak pevně postavena, že se při pohledu na její velkou výšku zdálo, že je menší, než ve skutečnosti byla. Byla postavena z pálených cihel, stmelených maltou z asfaltu, aby nemohla propouštět vodu. (Židovské starožitnosti, 1.4.2-3)

Nápisy krále Nebukadnesara II.

Nápisy krále Nebúkadnesara II.nejznámějších králů Bible. Je známý zejména díky prorokům Jeremiášovi a Danielovi a tím, že roku 586 př. n.l. zničil Jeruzalém.

Archeologie má doklady o tom, že Nebúkadnesar v Babylonu skutečně kraloval, že porazil egyptskou armádu, že opakovaně obléhal Jeruzalém a dosadil za krále Judska Sidkijáše ochotného spolupracovat. Sidkijáš kraloval od svých jednadvaceti let jedenáct roků, pak se ale vzbouřil, na útěku byl zajat, jeho synové byli zabiti před jeho očima a on sám byl oslepen a odveden v okovech do Babylóna. Neuposlechl rady a stalo se přesně to, co mu Jeremjáš prorokoval. Nebúkadnesar II. po zničení Jeruzaléma odvedl zajatce do Babylóna.

Jak ale tento král souvisí s Babylonskou věží? Zanechal nápisy, které o ní mluví:

Jde o řadu hliněných válců popsaných klínovým písmem z doby kolem roku 600 př. n.l. z archeologického naleziště Borsippa (Birs Nimrud) na východním břehu Eufratu asi 18 kilometrů jihozápadně od Babylónu. V polovině 19. století je tam objevil slavný archeolog a „otec asyriologie“ sir Henry Rawlinson. Válce s paralelními nápisy byly zasazené do stěn zdejší mohutné, silně poškozené věže. Tato věž typu známých mezopotámských chrámů zvaných zikkuraty byla opravována za vlády krále Nebúkadnezara. Kolem ní byly nalezeny cihly opatřené razítkem se jménem tohoto krále. Rawlinson přeložil nápisy na válcích takto:

Já jsem Nabuchodonozor, král babylonský … můj velký pán mě upevnil v síle a vyzval mě, abych opravil jeho stavby … babylonskou věž jsem zhotovil a dokončil … věž Borsippa postavil dřívější král. Dokončil 42 [loktů?], ale nedokončil její hlavu; od uplynutí času se zřítila … déšť a vlhkost pronikly do zdiva; plášť z pálených cihel se vyboulil … Merodach, můj velký pán, naklonil mé srdce, abych stavbu opravil. Nezměnil jsem její místo ani jsem nezničil její základovou plošinu, ale ve šťastném měsíci a v příznivý den jsem se pustil do přestavby … přiložil jsem ruku k dílu, abych ji postavil a dokončil její vrchol. Tak jako v dávných dobách, tak jsem vybudoval jeho stavbu.

V překladu výše Nebukadnesar tuto památku doslova nazývá babylonskou věží. „Babylon“ pochází z hebrejského slova babel = zmatek, ale je to i slovní hříčka: Bab el znamená bůh Bab. Nebúkadnesar popisuje tuto věž jako významnou starověkou babylonskou stavbu, kterou postavil „dřívější král“, a kterou z nějakého důvodu dělníci opustili - „nedokončili její vrchol“. Proč asi? Určitou nápovědu by nám mohlo poskytnout druhé jméno, které Nebúkadnesar pro tuto věž uvádí: věž Borsippa. Borsippa doslova znamená jazyková věž. Bible objasňuje, jaké významné jazykové události vděčí Borsippa za své jméno.

Existuje ještě jeden překlad tohoto textu, od Rawlinsonova současníka, asyriologa Julia Opperta. Ten ho překládá takto:

… nejstarší památka Babylonu; postavil jsem ji a dokončil … Postavil ji dřívější král - počítají, že před 42 věky, ale nedokončil její hlavu. V dávných dobách ji lidé opustili bez řádu při vyjadřování jejich slov.....

To přesně odpovídá biblickému popisu babylonské věže (Genesis 10,10; 11,4): Je nejstarší stavbou Babylonu a lidé ji opustili, protože si přestali rozumět, když začali mluvit různými jazyky.

Borsippa dnes leží v troskách, zbytky zikkuratu se však stále tyčí do výšky 52 metrů nad planinou - viz titulní foto.

Další Nebúkadnesarův nápis dokonce obsahuje plánek či schema této věže:

Nebukadnesarova stéla Babylonské věže

Stéla Babylonské věže je černý obřadní kámen vysoký asi 50 cm z doby kolem roku 600 př. n.l., objevený asi před sto lety v ruinách dávného města Babylon. Dostal se do soukromé norské sbírky Schøyen. Teprve nedávno byl nápis znovu prozkoumán a v odborné komunitě způsobil velký rozruch. Studio Smithsonian Channel vyrobilo video prověřující pravost příběhu o Babylonské věži.

Stéla zobrazuje krále Nebúkadnesara v pravém horním rohu. V levém rohu desky vidíme schéma velké sedmipatrové věže; nad ním je samostatný půdorys mohutné stavby. Nápis ve spodní části desky popisuje Nebúkadnesarovy opravy věží.

Zde je překlad části nápisu:

Nebúkadnesar, král babylonský jsem já: Abych dokončil [věže] Etemenanki a Eurmeiminanki, zmobilizoval jsem všude všechny země … základnu jsem vyplnil, aby vznikla vysoká terasa. Jejich konstrukce jsem postavil z asfaltu a pálených cihel po celé délce. Dokončil jsem je vyzdvižením jejich vrcholu k nebi.

Tato tabulka popisuje dvě různé chrámové věže známé jako zikkuraty: Etemenanki a Eurmeiminanki. Etemenanki byla centrální věž v pozdějším Babylonu a Eurmeiminanki byla dříve popsaná věž v Borsippě, která se nacházela 18 km od Babylona. Tato stéla je primárně věnována věži Etemenanki, nicméně schéma a půdorys na stéle se pravděpodobně vztahují na obě stavby. Můžeme z toho získat představu, jak Babylonská věž vypadala - nebo jak alespoň vypadala Nebúkadnesarova rekonstrukce.

Byla to impozantní věž: Archeologické vykopávky i řecký dokument z 3. století př. n.l. ukazují, že byla téměř 100 metrů široká a pravděpodobně stejně vysoká (pro srovnání: Velká pyramida v Gize je vysoká asi 140 metrů). Zajímavý je výrok na stéle o vyzdvižení vrcholu věže do nebe - Genesis 11,4 o Babylonské věži píše, že její vrchol měl být v nebi.

Na základě těchto objevů sice nemůžeme s naprostou jistotou tvrdit, jak původní Babylonská věž vypadala, ani to, která Babylonská věž je „ta pravá“ – tedy, kde přesně stála. Možná to nevěděl ani Nebukadnesar, a proto raději opravil obě věže, které připadaly v úvahu. Od její stavby přece jen uplynula dlouhá doba; biblická chronologie datuje stavbu Babylonské věže asi do roku 2300 př. n.l. a Nebukadnesar ji opravoval o 1700 let později. Ale jednoznačně tvrdil, že jde o nejstarší a současně o nedokončenou stavbu v Babyloně.

Nebúkadnesarovy nápisy však nejsou tím nejstarším archeologickým dokladem o Babylonské věži a zmatení jazyků.

Sumerský královský seznam je starověký seznam nejstarších vládců lidu velké mezopotámské planiny zvané Šinar/Šinear. Sumer je podle odborníků pravděpodobně biblický Šém, který byl jedním ze tří synů Noe. Odvozuje se od něho i akkadský tvar slova Šinar, což je název velké jižní mezopotámské planiny, kam lidstvo po potopě sestoupilo. Hned po dlouhověkých panovnících, když délka života po potopě rychle poklesla, vládl sumerský panovník jménem Enmerkar.

Sumerský epos Enmerkar a Pán Aratty pochází z doby kolem roku 2100 př. n.l. a pojednává o stavbě věže. Píše se v něm:

Zpívejte mu … zaklínadlo Nudimmud: „… celý vesmír, dobře střežený lid - kéž všichni společně osloví Enlila jediným jazykem! … pro ctižádostivé pány, pro ctižádostivá knížata, pro ctižádostivé krále - Enki, pán hojnosti … kéž změní řeč v jejich ústech, kolik jich tam vložil, aby tak řeč lidstva byla jen jedna.“

Zde čteme v souvislosti s pokusem o stavbu věže zaklínadlo, které se snaží způsobit, aby všichni lidé mluvili stejnou řečí. Vidíme, že „pán hojnosti“ Enki „umístil“ mezi národy mnoho jazyků. Toto zaklínadlo bylo určeno k navrácení jednoho jazyka, aby lidstvo mohlo díky jeho používání opět spolupracovat. Existují i jiné překlady tohoto textu, které jej ještě více přibližují biblickému popisu rozptýlení jazyků. Zde je jeden z alternativních překladů téže pasáže:

Kdysi … celý vesmír, lidé v jednotě, mluvili k Enlilovi jedním jazykem. … Tehdy Enki, pán hojnosti … změnil řeč v jejich ústech, vnesl do ní svár, do řeči člověka, která byla jedna.

Souvislost se zmatením jazyků v Genesis 11 je zřejmá z obou překladů. Vládce Enmerkar toužil po jednotě jazyka, aby svých cílů dosáhl.

Zaklínadla nefungovala. Koalice, která vyvyšovala člověka nad Boha a prosazovala své neblahé záměry, byla rozptýlena. Prokletí spočívající v tom, že si lidi přestali rozumět, což přineslo rozdělení lidstva, bylo odstraněno Boží mocí. Slyšeli jste o biblickém zázraku mluvení v jazycích, o kterém píše druhá kapitola Skutků? Došlo k němu, když se po Ježíšově vzetí do nebe jeho učedníci společně modlili, jak jim řekl. Ohnivé jazyky se usadily na těch, kteří pak začali mluvit jazyky, kterým rozuměli „zbožní muži ze všech národů, které jsou pod nebem“, jak jim Boží duch dával promlouvat. Protože se to odehrálo o letnicích, říká se tomu „letniční zkušenost“.

Ježíšova smrt na kříži odstranila i prokletí neporozumění. V Deuteronomiu 21, 22-23 je napsáno: Jestliže někdo spáchá hřích, za který je hoden rozsudku smrti, ať je usmrcen; pověs ho na strom. Apoštol Pavel v listu Galatským vysvětluje, že z prokletí nás Kristus vykoupil tím, že se sám stal prokletím místo nás, neboť je napsáno: ‚Proklet je každý, kdo je pověšen na dřevě.‘ Hebrejština má pro „strom“ i pro „dřevo“ jedno slovo: EC. Vyvyšování člověka nad Boha je hříchem hodným smrti, ale i za tento hřích už je zaplaceno. Řekneme-li „Děkuji“, otevře se nám nejen přístup k Bohu, ale i cesta k porozumění druhým, a jazykové bariéry ztrácejí svoji moc.

Zdroje: