Zatmění Slunce, Ninive, Jonáš, vzkříšení Ježíše a jak to spolu souvisí

Zatmění Slunce, k němuž letos dojde 8. dubna, bude vidět jako úplné nebo téměř úplné z osmi měst USA a Kanady, která se všechna nazývají Ninive. Ninive souvisí s biblickým Jonášem a ten zase s Ježíšem. Tomuto zatmění se říká druhé velké americké zatmění; bude trvat o 60 procent déle a pás úplného zatmění bude o 60 procent širší než u prvního úplného amerického zatmění, které nastalo 21. 8. 2017. Toto zatmění je také význačné ohnivým kruhem. Informací o tom a komentářů je plný internet i sociální sítě. Pokusme se rozebrat a pochopit to podstatné.

Mnozí Američané považují obě zatmění za Boží znamení, protože se jejich data setkávají s biblickými texty. Například 8. dubna se v USA zapisuje „4.8.“ a v Exodu 4,8 je napsáno, že Bůh, když posílal Mojžíše, aby vyvedl lid z egyptského zajetí, tak mu dal hůl, která se proměňovala v hada a jeho ruku nechal pokrýt malomocenstvím a zase hned uzdravit pouhým vložením do záňadří, a řekl mu: „Když ti neuvěří a neuposlechnou první znamení, uvěří dalšímu znamení“. Američtí věřící si také v souvislosti s tímto zatměním připomínají Genesis 1,14, kde se píše, že „Bůh čtvrtého dne stvořil světla na nebeské klenbě, aby oddělovala den od noci a byla na znamení k určování časů, dnů a let“. Citují i Žalm 19,2, kde čteme: „Nebesa vypravují o Boží slávě, obloha vypovídá o díle jeho rukou“. Na 8. dubna se plánují církevní setkání s modlitbami a půsty a některé podniky a školy budou zavřené.

Může mít se zatměním Slunce něco společného také biblické město Ninive? Právě tam, do hlavního města jeho úhlavních nepřátel, poslal Bůh proroka Jonáše, aby jeho obyvatele volal ku pokání. Jonášův příběh asi většina lidí zná, takže ví, že Jonáš hned neposlechl, a naopak se vydal na lodi opačným směrem. Rodiče o tom rádi vyprávějí svým dětem: Jak přišla bouře, lodi hrozila zkáza, celý náklad hodili do moře, ale ani to nestačilo, tak určovali pomocí losu, kdo za to může. Když los padl na Jonáše, ten přiznal, že ví, že pro jeho neposlušnost všichni takto trpí, a doporučil jim, aby ho hodili do moře.

Lodníci sice nechtěli, ale když to s bázní nakonec udělali, moře se ihned uklidnilo a Jonáše spolkla velká ryba, v jejíchž útrobách strávil tři dny a tři noci. Poté, co rezignoval na právo sám rozhodovat o svém životě a rozhodl se, že udělá vše, co po něm Stvořitel chce, vyplivla ho ta velká ryba na břeh, došel do Ninive a jeho mise byla stoprocentně úspěšná. Když se asyrský král dozvěděl o Jonášově poselství, že bude Ninive zničeno, nařídil půst pro lidi i pro zvířata a sám šel příkladem, čímž ohlášenou zkázu odvrátil, protože se Bůh smiloval a zničení Ninive odložil. Jonáš jako prorok tím byl ale zpochybněn, protože jeho proroctví se díky Božímu odpuštění nenaplnilo. Více o tom zde a zde.

Jak je to možné, že tak krátké poselství, „Ještě čtyřicet dní a Ninive bude zničeno“ - v hebrejštině je to jen pět slov: od arbajim jom veniniveh nehepachet (Jonáš 3,4) jednoho cizince ze země, kterou si asyrská velmoc (to základní o ní zde) v historii podmaňovala, mělo v srdci jejího impéria takový dopad?

Astronomové sdělují, že v roce 763 př. n.l., prvního dne měsíce elul, což bylo podle našeho kalendáře 15. června (v roce 2017 byl první den měsíce elul 21.srpna), došlo nad Ninive k velkému asyrskému zatmění Slunce. Historikové říkají, že se tehdy všeobecně věřilo, že to bylo právě toho dne, kdy tam vstoupil Jonáš, aby oznámil Boží zvěst, a že právě to zatmění dodalo jeho poselství patřičný důraz. Nebeským úkazům připisovali lidé vždy značný význam. Jonáš pobýval v Asýrii v rozmezí osmnácti let, od roku 773 do 755 př. n.l. V Mosulu ležícímu na břehu řeky Tigris proti bývalému Ninive byl Jonášův hrob známý jako Nabi Jonus či Nebi Junis až do roku 2014, kdy ho zničil Islámský stát.

Při zatmění 8. dubna 2024 bude podle grafiky Stellaria pozorován Měsíc před Sluncem v souhvězdí Ryb (Piscis). Ten živočich, který slavného proroka spolkl, se často překládá „velryba“. Její souhvězdí se bude nacházet hned vedle, ale v textu je napsáno „velká ryba“ (rod mužský, dag gadol).

Slunce bude vidět jako úplně či téměř úplně zakryté Měsícem ze sedmi amerických měst, která se jmenují Ninive, což jsou skoro všechna města tohoto jména ve Spojených státech; je jich tam ve skutečnosti osm, ale jedno je trochu bokem. 21. srpna 2017 proběhlo zatmění Slunce také nad sedmi městy USA, která se všechna jmenují Salem, což znamená mír či pokoj. Měst toho jména je v USA víc, ale jen z těchto sedmi bylo 21. srpna 2017 možné pozorovat úplné zatmění Slunce. Ti, kteří toto zatmění vidí jako znamení, ho vykládají jako sedm let míru, který teď končí.

Dráha zatmění z roku 2017 se protíná s dráhou zatmění, které právě přichází, ve státě Illiois u města Evansville, v jehož sousedství je městečko nazvané Rapture, což znamená vytržení. K vytržení těch, kteří patří Bohu, má dojít při druhém Ježíšově příchodu, který podle 4. kapitoly 1. knihy Tesalonickým očekávají mnozí už brzo. Obě dráhy navíc nad USA vytvářejí pomyslné písmeno X. Tak se ve starém paleo-hebrejském písmu psalo tav, poslední písmeno hebrejské abecedy. Někteří proto v tomto X spatřují znamení konce míru či pokoje pro USA a také zprávu, že Ježíš už brzo přijde pro ty, kteří jsou připraveni s ním odejít.

Lidé nesení vlnou šestek odkazující na číslo šelmy ze 13. kapitoly knihy Zjevení spočítali, že mezi oběma zatměními je časový rozdíl 6 let, 6 měsíců, 6 týdnů a 6 dnů. V našem kalendářním počtu je to 6 let, 7 měsíců a 18 dní a má-li se to prezentovat v šestkové soustavě, vyžaduje to počítat s několika měsíci, které mají 30 dnů, a s přestupnými roky, ale Jan, autor knihy Zjevení, náš současný kalendář nepoužíval. Někomu by se možná také líbilo, kdyby těch měst, která se jmenují Ninive, bylo šest, ale je jich osm jen v USA a jedno další v Kanadě.

Tento nebeský úkaz tedy propojuje Ninive s Jonášem a se zprávou o silné odezvě, kterou Jonášovo varování v Ninive vyvolalo, a Jonáš ho propojuje s Matoušem 12,39. Matouš zde zachytil Ježíšovu odpověď písařům a farizeům, kteří ho žádali o další znamení, jako by jich už neučinil dost. Řekl jim: „Zlá a cizoložná generace hledá znamení, ale nebude jí dáno jiné znamení než znamení proroka Jonáše“ (verš 39). Potom v tomto proroctví pokračoval: „Neboť jako byl Jonáš v útrobách velké ryby tři dny a tři noci, tak bude syn člověka tři dny a tři noci v srdci země“ (verš 40). Sdělil tak písařům a farizeům, že už nebude větší znamení, než jakým bude jeho vzkříšení po třech dnech v hrobě.

V Ježíšově době se obecně věřilo, že Jonášovo poselství bylo asyrským zatměním podpořeno. Ježíš tak příměrem k Jonášovi současně sděloval, že k zatmění dojde také během třídenního znamení syna člověka. K tříhodinovému zatmění Slunce došlo, když Ježíš visel na kříži, jak se píše v Lukášově evangeliu 23,44-45.

Obě velká americká zatmění považují někteří za znamení, jež předchází druhému příchodu Mesiáše, na základě Matouše 24,29, kde se píše: „po soužení oněch dnů se zatmí Slunce a Měsíc nebude vydávat svou zář, hvězdy budou padat z nebe a mocnosti se zatřesou“ a podle Marka 13,24: „po onom soužení se zatmí Slunce a Měsíc nebude vydávat svou zář.“? Přišly už všechny hrůzy popsané v předchozím textu či ještě ne všechny? Pokud ještě všechny nepřišly, přijdou ty zbývající už brzo?

Nejen minulí a současní proroci, ale i někteří z těch, kteří byli v nebi a vrátili se, říkají, že žijeme v době, kdy se naplňují proroctví ze druhé kapitoly proroka Joele: „I stane se v těch dnech, praví Bůh, že vyliji ze svého Ducha na každé tělo; vaši synové a vaše dcery budou prorokovat, vaši mladíci budou vídat vidění a vaši starci budou mívat sny. I na své otroky a na své otrokyně v oněch dnech vyliji ze svého Ducha, a budou prorokovat. A dám divy nahoře na nebi a znamení dole na zemi, krev a oheň a sloupy dýmu. Slunce se obrátí v temnotu a Měsíc v krev, než přijde Pánův den, veliký a skvělý. A každý, kdo bude vzývat Pánovo jméno, bude zachráněn.“ (Skutky 2,17-21).

Chcete-li se dozvědět více o Božím jménu, podívejte se sem. Jonathan Cahn, jeden z velkých současných proroků říká, že Boží jméno JÁ JSEM používáme pokaždé, když se představujeme svými jmény, a že na pořadí slov záleží :)

Na každém tedy je, jaký z toho vyvodí pro sebe závěr – zda se přidá či nepřidá k těm, kteří v tomto nebeském úkazu spatřují varování a budou činit pokání podobně jako obyvatelé Ninive, kteří se postili a oddělili od svých špatností. Na palácových reliéfech z ninivských vykopávek jsou hromady hlav nepřátel a na stromě při hostině krále Ašurbanipala visí hlava jednoho krále, nad kterým zvítězil osm let před těmito hody (dobrou chuť). I když své nepřátele nemáme v lásce, v naší kultuře jim dnes hlavy neřežeme. Ježíš nám ale dal úkol je milovat. Špatnost není jen v činech, ale i v postojích. Kde je závist a svárlivost, tam je zmatek a kdejaká špatnost (Jakub 3,16) a nenávist vyvolává spory, ale láska přikrývá všechna přestoupení (Přísloví 10,12).

Letošní osmý duben je také počátkem nového biblického roku a pravděpodobně i dnem narození Ježíše, více zde. Sledování nebeských těles přivedlo mágy do jeho rodiště, nebeští andělé nasměrovali místní pastýře k pesachovému Beránkovi. Krev tohoto Beránka otevřela přístup k Božímu trůnu všem. Víte o jiném místu, kde by Boží láska mluvila hlasitěji, než na Golgotě (=Lebce), kde skrze Ježíšovu smrt a jeho vzkříšení zrušila vládu smrti?

A co znamená slovo Ninive? Podle významu paleo-hebrejských písmen tvořících slovo Niniveh, kde N (nun) bylo obrázkem pro klíčící semínko a označovalo i potomstvo, a protože je tam hned dvakrát, je ho mnoho. V (vav) byla čárka znamenající kolík či upevnit, a H (het) se znázorňovalo jako panáček s rukama nahoře upozorňující na něco pozoruhodného, znamená: „početné, pozoruhodné a upevněné potomstvo“. Místo slova „pozoruhodný“ můžeme použít slovo „Boží“. Protože je psáno, že ti, kteří jsou vedeni Duchem Božím (Římanům 8,14), jsou synové a dcery Boží, pročež se v jejich životech a skrze ně dějí podivuhodné věci.

Zdroje: