Článek
A asi není nic bližšího pravdě. Od sečtení výsledků voleb nám vlastně neuplynul ještě ani týden a už jsem měl na sociálních sítích zeď zavalenou velmi pestrou směsicí koláží, titulků, článků, které ani nestíhám otvírat a jiných podivností, které se od 4. října staly.
Já chci to a ten zas tamto
Asi nejkomičtější a nejtragičtější je diskuse o ministerstvech. Motoristi by si přáli Ministerstvo životního prostředí - to bych asi nazval jako „první oxymóron v historii lidstva, který se fakt stane“, protože není přece nic smysluplnějšího, než když strana, která stojí za podporou těch správných nabušených dieselových motorů chce ministerstvo, které údajně (parafrázuji slova předsedy MOTO v nedělních OVM) zachvátilo zelené šílenství Green dealů apod. No, pardon, ale já myslel, že prosazování „zelených“ cílů je tak nějak celý smysl MŽP. Inu, třeba to bude jako v USA, kde bylo zrušeno Ministerstvo školství. Pak ano, takový smysl by možná mělo mít „zeleného“ ministra z řad Motoristů.
Další je různá přetahovaná o to, jaké ministerstvo by vlastně mělo padnout hnutí SPD. První návrh byl Ministerstvo vnitra, navíc doprovázené komentářem o odvolání policejního prezidenta kvůli trestnímu stíhání předsedy Okamury. V tu chvíli se nejspíš zježily všechny vlasy na hlavách voličů dosluhujících vládních stran. ANO tedy uklidnilo situaci tím, že místo vnitra nabídly ministerstvo obrany. Pravda, nejspíš si tím hnutí ANO usnadnilo příští volby, protože po takových informacích voliče opačného spektra nejspíš kleplo.
Na Hrad přijela pouť
Ještě než se ale dostaneme k samotným návštěvám Hradu špičkami vznikající koalice, musím říct, že Motoristi opravdu nelení. Teda resp. pan Turek (což vlastně není Motorista, ale evidentně pirát - prosím s malým „p“ - OK, tak z tohohle už se nedostanu), který ještě v den voleb byl obětí násilí v baru. Jen to nebylo nejspíš násilí na něm, ale vlastně násilí od něj. Čímž se možná postaral o nejrychlejší exces po volbách v historii ČR. Oni říkali, že závodil a všechny předjel.
Na Hrad ale dorazila dvě krásná auta. Polepené auto pana předsedy Babiše, kterému chybělo snad už jen to, že to není Favorit. A pak brutál pickup, který nejspíš proboural všechny brány vjezdu po cestě s předsedou Macinkou. Na tom je vlastně milé, že si ho půjčil od kámoše. A je úplně jedno, že je kámoš stíhaný kvůli hazardu. Tady mi to připomíná školení konaná někdy na přelomu tisíciletí, kdy vznikalo OVB a všichni „manažeři“ si podobně půjčovali auta na motivační přednášky.
Export trumpismu z USA
A tak nám kromě demokracie, Santy Klause a Halloweenu dovezlo USA ještě trumpismus. Babiš chce mít vládu k projednání s prezidentem už v pátek (takže nějakých 6 dní od konce voleb) a už se nám toho vlastně od voleb stalo tolik, že má člověk pocit, že se volby konaly tak někdy před rokem. Podobně jako měli všichni pocit měsíc po zvolení Donalda Trumpa prezidentem, že už je v úřadu snad 2 roky. Předpokládám, že redakci Šťastného pondělí vybouchly hlavy a absolutně neví, co vlastně všechno na příští díl vypíchnout. Na druhou stranu, nejspíš se chystá zlatý věk české satiry. Nebo naopak její zánik, když se ta satira bude vlastně dít.
