Článek
Jednoho dne nás přišla navštívit naše dcera. Vyprávěla o krásném bytě, který se jí velice líbil. Chtěla jej koupit, protože doposud bydlela v pronájmech a byla by ráda za jistotu, mít vlastní. Což o to, to schvalujeme a také jsme řekli, že jí v tom podpoříme, proč ne?
Ukazovala nám fotografie, plánek, jak by si představovala své budoucí bydlení a nám se její nápady velice líbily. Přes náš vysoký věk na tom nejsme fyzicky moc špatně a proto jsme ji nabídli, že pomůžeme třeba vymalovat a s různými pracemi, aby na to nebyla sama. Odmítla, že s tím jí pomohou přátele. Byla šťastná, že to všechno tak hezky klapne. Jenže pak přišla ta druhá část.
Svěřila se nám, že jí chybí nějaké peníze na koupi, jen pár korun, aby mohla složit zálohu. Nenechali jsme ji na pochybách, tak jsme souhlasili, že i s tím jí určitě pomůžeme, že se nemusí strachovat. Když ale řekla částku, trochu v nás zatrnulo. Bylo to hodně. Víc, než jsme čekali.
Máme nějaké úspory, ze kterých žijeme, ale ty postupně mizí s naším přibývajícím věkem. Říkali jsme si, co teď? Jak budeme žít? Všechny peníze ji přeci dát nemůžeme. Co kdyby přišla o práci? Z čeho bude žít? A z čeho budeme žít my? Chtěli jsme ještě naposledy odcestovat k moři a vidět jiný svět, než naše luhy a háje. Chtěli jsme mít od peněz klid a neřešit je.
Jenže to naši dceru nezajímalo. Asi si myslela, že se vydáme ze všech úspor a začneme těch posledních pár let našeho života živořit. Chtěli jsme s ní domluvit nějaký splátkový kalendář, abychom měli měsíčně nějakou jistotu, že budeme moci normálně žít. I když víme, že těch splátek už nebude jistě tolik, že by to pokrylo celou částku…
Rádi bychom jí pomohli, ale každá pomoc má určité meze. Nemůžeme riskovat vlastní jistotu na úkor její. Má život před sebou, ale my už tady tak dlouho nebudeme. Koneckonců, až tu nebudeme, zdědí po nás byt, kde bydlíme. Z toho splatí zbytek dluhu za svůj byt a ještě jí zbyde dost na celkem slušný život, i kdyby přišla o práci.
Dcera nakonec sehnala peníze jinde a několik měsíců žila šťastně ve svém vysněném bytě. Během té doby si našla přítele, který hodně cestoval a tak se nakonec rozhodla vzdát se vlastní kariéry a cestovat s ním. Byt nyní pronajímá a dceru už téměř vůbec nevídáme.
