Provokativní architektura v samém srdci Prahy: Odhalte tajemství parku Holubička

Vznik téměř každé nové stavby vyvolává řadu diskuzí; někteří lidé jsou nadšeni, zatímco jiní jsou nespokojeni, až dokonce pobouřeni.

Sochař Kryštof Kintera si nevybral pro instalaci sedmi vybraných staveb z dob socialismu park Holubička náhodou. Je to velmi rušné místo a každý den zde projdou davy a davy lidí - zejména návštěvníků Pražského hradu. Avšak i mnoho lidí (a dokonce i Pražáků) ani neví, že se park jmenuje Holubička. Jen někteří si všimnou sochy dívky s holubicí od Václava Šimka z roku 1958.

Tyto objekty jsou fascinující svým designem, každá stavba má unikátní měřítko, a autor kladl důraz nejen na exteriér, ale i na interiér. Večer plastiky svítí a záměrně poškozené detaily zdůrazňují křehkost a zranitelnost zdánlivě robustní architektury.

Na prvním místě si připomeňme fascinující realizaci věží Emauzského kláštera, který byl zničen při bombardování Prahy v 14. února roku 1945. Po válce byl kostel rekonstruován podle projektu architekta Františka Marii Černého. Zbořené věže byly nahrazeny moderními betonovými skořepinovými křídly s pozlacenými hroty. Moderně pojaté věže vyvolávají diskuze do dnešních dnů.

Obchodní dům Kotva, vznikl v první polovině 70. let 20. století podle návrhu českých architektů Věry a Vladimíra Machoninových. Zajímavé je, že jeho výstavbu realizovala švédská stavební společnost SIAB. Kotva byla v té době největším obchodním domem v Československu a měla symbolizovat hojnost socialismu. Na nákupy sem přijížděly autobusové zájezdy z celé republiky. V současné době je obchodní dům uzavřen a probíhá zde rekonstrukce.

Kotva je jednou z mnoha brutalistních staveb, které jsou často spojovány s režimem a vzbuzují silné negativní emoce. Přitom brutalismus byl do jisté míry závanem západního stylu života v šedi socialismu.

Brutalismus lze zjednodušeně popsat jako architekturu „betonu, betonu a zase betonu“ - neopracovaného, hrubého a brutálního.

Brutalistní stavby jsou často považovány za nejnevzhlednější, přesto však představují důležitý dokument doby a mezi nimi najdeme i velmi zajímavé objekty. Bohužel některé z těchto staveb již byly zbořeny a další jsou v ohrožení demolice.

Autor neopomněl ztvárnit ani dnes již neexistující, kdysi nejluxusnější hotel v Československu - hotel Praha. Ten sloužil Komunistické straně Československa a hostil tuzemské i zahraniční delegace. Po roce 1989 ještě nějakou dobu sloužil jako 5hvězdičkový hotel. O  demolici hotelu Praha se vedly dlouhé diskuze, přičemž do boje za jeho záchranu neúspěšně zasáhl i Klub za starou Prahu.

Určitě nemůže chybět jedna z „nejošklivějších“ staveb světa – Žižkovský vysílač od architekta Aulického. Stavba, která již v době svého vzniku vyvolávala nevoli nejen z estetického, ale i zdravotního hlediska. Již v 80. letech 20. století se lidé obávali, že záření z vysílače bude škodlivé.

Ústřední telekomunikační budova (ÚTB),  někdy hanlivě přezdívaná Mordo nebo Štrougalova věž, je komplex budov a výškové věže v Praze 3 – Žižkově. Tento osmnáctipodlažní komplex ve stylu high-tech a brutalismu vznikl v 70. letech 20. století. V současné době je bohužel také bourán.

V parku naleznete budovu Komerční banky na Smíchově (hovorově se jí říká bunkr či betonový projektil) od Karla Pragera. Původní projekt zahrnoval úpravu celé Štefánikovy ulice, její přeměnu na pěší zónu, ale to nakonec realizováno nebylo.

Instalace v parku Holubička je součástí výstavního projektu Kunsthalle. Termín ukončení výstavy zatím není znám.

Text: PhDr. Jolana Kopřiva Myslivcová

Foto: Miroslav Kopřiva - zveřejněno se souhlasem autora

Další fotografie Prahy - https://www.instagram.com/miroslav.kopriva.prague/ (nekomerční profil)