Článek
V minulém týdnu dokázal Andrej Babiš, že není jen politikem, neboť se ukazuje, že je i vynikajícím šachistou a také hercem, když je to zapotřebí. V době, kdy se mnozí čtenáři rozčilovali nad tím, že prezident republiky Petr Pavel blokuje vznik nové vlády, ale i v době, kdy jsem psal o možnosti předčasných voleb, se předseda hnutí ANO Andrej Babiš tvářil jako oběť, které je upíráno právo sestavit novou vládu - alespoň tak mi to připadalo. Do éteru, co se týče jeho vlády, neřekl ani slovo, jen potvrdil, že je s prezidentem na všem domluven.
Mistr taktiky, který hraje nenápadně
Když se na poslední mimořádné schůzi v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR řešil střet zájmů Andreje Babiše, dozvěděli jsme se od politika, který bude pravděpodobně jmenován novým premiérem České republiky, že si lidé mají „vzít popcorn“, protože bude vyprávět svůj příběh.
Projev trval přes hodinu a půl, a místo toho, aby uklidnil veřejnost, že se nic netransparentního ze strany prezidenta neděje, byl ochoten se při jeho projevu rozplakat takovým způsobem, že to dokonce dojalo i mou tetu, která na Babiše nedá dopustit.
Dokonce měla obavy z toho, že by kvůli té novinářské „bandě“ pan Babiš nakonec mohl oznámit, že za takovýchto podmínek už netouží být předsedou vlády, což je lidsky pochopitelné.
Proč se o tom zmiňuji? Je velký rozdíl mezi tím mít své přívržence a mít přívržence „fanatického druhu“ – lepší slovo mě v tuto chvíli nenapadlo. Vzpomeňme, čeho všeho jsou schopni fanatičtí přívrženci, například v USA, když Donald Trump opouštěl Bílý dům a naznačil, že musí abdikovat vinou zfalšovaných voleb.
Příznivci Donalda Trumpa se sešli na protest proti výsledkům voleb 2020, které vyhrál Joe Biden. Trump je předtím vyzval, aby „bojovali jako čerti“ a směřovali ke Kapitolu. Dav prorazil policejní zátarasy, rozbíjel okna a dveře a pronikl do budovy Kongresu. V té době probíhalo jednání o certifikaci výsledků voleb.
Pokud jsme se v parlamentním projevu od předsedy hnutí ANO nedozvěděli nic, tedy čím se vyřeší jeho střet zájmů, a naopak jsme se stali svědky rodinného příběhu, který nabyl svého vrcholu pláčem, hned jsem si vzpomněl na Nostradamova proroctví, konkrétně na tento verš:
„V sále, kde z mramoru ozvěna zní,
muž s korunou slzí v prázdném trůnu.
Lid v stínech šeptá o zradě dní,
když mocný sklání tvář k vlastnímu soudu.“
V diskuzi u mého článku „Proč nemáme vládu? Babiš mlčí, Agrofert čeká – Motoristé blokují. Vyhraje Babiš, nebo volby?“ zaznělo tolik toxických názorů na svobodu slova, urážek na prezidenta naší republiky a na nestranné názory, které druhá strana není ochotna uznat ani pochopit, že každému, a ne jen demokratům, musí být z této situace smutno. Jen kvůli tomu, že jsem napsal svůj názor – že má Andrej Babiš vše pod kontrolou a že sám nezpochybnil důvěryhodnost ani kroky či podmínky prezidenta Petra Pavla.
Přesto mnozí čtenáři, jakoby pod vlivem návykových látek, měli falešný pocit a obraz toho, že zde jsou nějaké politické síly, které nehodlají uznat vítěze letošních voleb. Proto jsem se v diskuzi setkal s opravdu drsnými názory, například: „Turek bude dobrým ministrem. To soudruh prezident si osobuje práva, která mu nepřísluší, a má požadavky, které nemají oporu v zákonech. To není jeho vláda – nemáme prezidentský systém.“
Opomeneme-li zbytečné urážky vůči hlavě státu, dospěje člověk z těchto diskuzí k názoru, že současný prezident republiky nemá právo ani na to, aby na něco svobodně vyjádřil svůj názor nebo požadavek, když je to potřeba.
Prezident této země je z tohoto úhlu pohledu považován bývalou opozicí za jakéhosi „úředníčka“, jehož úloha spočívá v tom, aby jen podepsal, co mu kdo podá k podpisu.
To, že prezident ve volbách podle oficiálních výsledků získal 3 359 301 hlasů, asi není důležité zdůrazňovat. Co mě na nynějším prezidentovi zaujalo, byl fakt, že když předchůdce Petra Pavla, čili Miloš Zeman, byl ve funkci prezidenta ČR často na hraně zákona a v podstatě vytvářel podhoubí pro prezidentský systém, současným odpůrcům Petra Pavla to nějak nevadilo.
Prezident Zeman nejmenoval kandidáta na ministra průmyslu a obchodu – Tomáše Prouzu, kandidáta na ministra zahraničí – Miroslava Pocheho, ani kandidáta na ministra kultury – Michala Šmardu. Zeman odmítl jmenovat i přes návrh premiéra Petra Fialy také ministra životního prostředí – Petra Hladíka.
Asi si říkáte, z jakého důvodu tuhle starou historii připomínám. Ve svých článcích zdůrazňuji, že měřme všem politikům stejně, jenže jak jsem pochopil, tento názor není moc populární. A to je důvod, proč bychom si měli některé kroky z minulosti neustále připomínat – protože vinou toho si uvědomíme, že prezident Petr Pavel nerozděluje společnost, jasně a veřejně vysvětluje své kroky a požadavky, které neporušují ústavu.
Takže i kdyby nejmenoval dva ministry nominované premiérem Andrejem Babišem, byla by to v porovnání s Milošem Zemanem jen kapka v moři, která nemá na nic zásadního vliv.
Tuhle pravdu si uvědomuje i Andrej Babiš, proto dosud za nic nekritizoval prezidenta Petra Pavla, dělal ze sebe mrtvého brouka a když bylo zapotřebí, triumfálně zveřejnil na sociálních sítích video, ve kterém oznamuje, že se vzdává Agrofertu až do své smrti.
A tím svůj slib veřejnosti i prezidentovi nečekaně splnil. Proto musí prezident Petr Pavel zítra jmenovat pana Babiše předsedou vlády. Myslím si, že takový obrat v tomto dějství nikdo nečekal. Jenže tento pocit vznikl tím, že šlo o detailně připravenou taktiku, která kritiky pana Babiše uzemnila a zároveň odvedla pozornost od otázky, kdo bude moci jeho sliby zkontrolovat, že?
Miliardáři do politiky nepatří
Každý nemusí s mým názorem souhlasit, ale jsem přesvědčen, že velcí podnikatelé – obchodní magnáti, do politiky nepatří. Proč? Jeden čtenář mi v diskuzi napsal: „Nejen u nás jsou velcí podnikatelé a byznysmeni zastoupeni v politice.“ Jako úspěšný příklad svého tvrzení uvedl Rishi Sunaka. Rishi Sunak– britský premiér indického původu – byl ve funkci od 25. října 2022 do 5. července 2024.
Podle The Independent byl Sunak vyšetřován kvůli tomu, že možná neoznámil podíly své manželky ve firmě, která mohla profitovat z vládních rozhodnutí. Etický watchdog zahájil vyšetřování s odůvodněním, že Sunak „možná neoznámil akcie své manželky v agentuře pro péči o děti, která profitovala z rozpočtu“. Sice nešlo o trestný čin, ale o podezření na porušení pravidel transparentnosti. Prostě tito lidé, i kdyby byli z křišťálu, se nemohou zbavit nejrůznějších podezření, což tento případ jen potvrzuje.
Abych opět v tomto článku uhájil svou nestrannost a objektivitu, mohu prohlásit, že i kdyby se takový symbol kapitalismu a hospodářského růstu, jakým byl Tomáš Baťa, měl stát předsedou české vlády, kritizoval bych to stejně, jako když bude jmenován Andrej Babiš do funkce předsedy nové vlády ČR.
Jde o to, že miliardáři v politice budou vždy v podezření, aniž by se dopustili něčeho trestného, že mohou chtít ovlivňovat nejen svůj byznys, ale i politické prostředí, které ve svobodných zemích vychází z demokratických základů, jež mohou být tímto oslabeny.
Střet zájmů?
Buď jak buď, úplně se zbavit střetu zájmů fakticky nelze. Právník Jakub Kotan (Garner & Hancock) v rozhovoru pro Český rozhlas Plus uvedl: „Zbavit se veškerého střetu zájmů založením svěřenského fondu si myslím, že fakticky nejde.“
V tomto směru platí, že co odborník, to názor, takže v tomto finančním bludišti se zřejmě jen málokdo vyzná – zvlášť laická veřejnost. Proto bychom neměli bez jakékoli kontroly důvěřovat panu Babišovi. Alespoň malá kontrola, která může potvrdit nebo vyvrátit slib budoucího premiéra, je přitom velmi jednoduchá.
Pokud by Agrofert v roce 2026 vykázal výrazně vyšší zisk než v předchozích letech, někteří komentátoři by to mohli vnímat jako signál, že Andrej Babiš jako premiér stále nějakým způsobem ovlivňuje chod své firmy – ekonomicky či politicky. Samotný vyšší zisk však nepředstavuje důkaz střetu zájmů, ale jen indikaci, kterou by bylo třeba dále ověřit.
Dokáže prezident odolat rostoucímu politickému tlaku?
Prezident oznámil, že Andreje Babiše jmenuje premiérem v úterý 9. prosince. Tím ale šachová partie Andreje Babiše zdaleka nekončí. Dalším problémem, který se ihned po jeho jmenování objeví, je nominace Filipa Turka z hnutí Motoristé sobě.
Pro prezidenta Petra Pavla je nepředstavitelné, aby tohoto kontroverzního politika jmenoval do jakéhokoli ministerského úřadu. Realita je ale taková, že bez hnutí Motoristé sobě by Babišova vláda nebyla akceschopná. Jak jsem již uvedl ve svých předchozích článcích, pokud Filip Turek nebude ministrem v této nové vládě pod Andrejem Babišem, nová vláda pravděpodobně nebude funkční, a v takovém případě bychom se mohli blížit předčasným volbám.
Tomu bude chtít Andrej Babiš zabránit všemi dostupnými prostředky. Možná se mu podaří prosadit u prezidenta tzv. jednoroční zkušební období – lhůtu, během které se Filip Turek bude moci na veřejnosti prezentovat v lepším světle než v minulosti.
Co se stane, pokud prezident republiky v tomto klíčovém bodě – tedy při sestavování nové vlády – Filipa Turka nejmenuje ministrem životního prostředí? Samozřejmě nechci nikomu nic podsouvat, ale jak jsem zmínil v úvodu článku, fanatičtí přívrženci by mohli svolat divokou demonstraci na Pražském hradě, kde by se od prezidenta dožadovali jmenování Filipa Turka ministrem, pokud by prezident jeho nominaci odmítl.
Je třeba vzít vše v úvahu a pokud by nastala nejhorší varianta, jsem přesvědčen, že i s ní dokáže „šachový velmistr“ Andrej Babiš dobře pracovat, aniž by někoho k něčemu vybízel.
Ať tak či tak, Andrej Babiš je velmi zručný šachista, který svou partii dovede do úspěšného konce. Předpokládám, že i kdyby prezident Petr Pavel nepodlehl politickému tlaku a demonstracím, nejmenoval Filipa Turka a hnutí Motoristé sobě také neustoupilo, na jihu Čech se rodí nová strana či hnutí, jež by mohlo výrazně zasáhnout do předčasných voleb, pokud by k nim nakonec došlo.
I když současný hejtman Martin Kuba, který v Jižních Čechách zakládá novou politickou stranu, odmítá, že by se spojoval s Andrejem Babišem, výsledky voleb mohou i zdánlivě ideovou politickou bariéru překonat – podobně jako když pravicové hnutí Motoristé sobě vstupuje po boku Andreje Babiše do vlády s hnutím ANO.
A pokud bych měl v této zatím předčasné spekulaci pravdu, není pochyb o tom, že Andrej Babiš v této zemi rozehrál šachovou partii, jakou tahle země ještě nezažila. Nezbývá než dodat – kéž by byl pan Babiš stejně úspěšný i na úrovni EU a v dalších ekonomicko-politických otázkách, neboť Česko potřebuje mít silného, demokraticky smýšlejícího premiéra, ale také státníka, zejména v době, kdy Bílý dům zveřejnil plán rozvratu Evropské unie. Jak tato politická partie skončí, se brzy ukáže. Jedno je však jisté: každý tah, který dnes vidíme, ovlivní budoucnost celé země víc, než si možná dokážeme představit.
Anketa
Zdroje:
