Článek
Kde se pravidla dodržují, tam se dobře žije. Kdo z nás by nechtěl, abychom se měli tak dobře jako ve Švýcarsku, že? Když se podíváte po celém světě, zjistíte, že lidem se nejlépe žije v zemích, kde se dodržují zákony a morální pravidla. Ano, země západně od nás mají daleko menší korupci než my. Naopak, země na východ od nás se s korupcí potýkají více a lidé se tam v porovnání s námi nemají tak dobře. Souvislost mezi korupcí a životní úrovní v jednotlivých zemích je podle mého názoru markantní.
Prezident není hlupák
Musím se přiznat, že mě fascinovalo, jak se nově nastupující vládní koalice pobuřuje nad tím, že prezident Petr Pavel požaduje od Andreje Babiše řešení, jak zabránit střetu zájmů souvisejícím s jeho firmou Agrofert. Prý prezident podle zákona nemá takovou oporu, aby od Andreje Babiše mohl žádat cokoli jiného než účast na inauguraci.
Již jsem na to ve svých článcích několikrát upozornil: od té doby, co volíme prezidenta přímou volbou, by měl mít takto volený prezident větší pravomoci než doposud. Hlava státu je podle mě demokratickou pojistkou demokracie, která v případě politických výkyvů a nečekaných změn zajišťuje stabilitu a udržuje kurz země na standardních pilířích ukotvené demokracie.
Jak je tato úloha hlavy státu důležitá, lze vypozorovat v průběhu našich dějin. Například v roce 1948, kdy se komunisté dostávali k moci, by hlava státu mohla zasáhnout proti nedemokratickým tendencím a zabránit komunistickému puči, pokud by tehdejší prezident měl větší pravomoci, než jaké mu dávala ústava.
Z dnešního pohledu – ať se to někomu líbí nebo ne – má prezident díky přímé volbě nejen politickou, ale i morální povinnost hájit své prezidentství tím, že nedovolí, trochu to přeženu, aby se premiérem vlády mohl stát například doživotně odsouzený Roubal, agent cizí mocnosti a podobné extrémy.
A co se týče střetu zájmů a prezidentova požadavku: i když náš prezident tuto pravomoc zatím skutečně nemá, v evropském právu je jasně popsáno, co střet zájmů je a jakým způsobem se mu lze vyhnout, aby nedošlo k porušení evropské legislativy.
V evropském právu je střet zájmů jasně definován a existují konkrétní pravidla, jak mu předcházet. V českém prostředí se tato evropská úprava promítá do zákona o střetu zájmů a do praxe při čerpání evropských dotací. Evropská komise zdůrazňuje, že je nutné střetu zájmů buď předcházet, nebo jej okamžitě řešit, aby byla zachována důvěryhodnost správy rozpočtu EU.
Co se týče sankcí, nejčastěji jde o finanční korekce, pozastavení plateb nebo vyloučení z programů. Tyto sankce mají chránit integritu rozpočtu EU a zabránit zneužívání veřejných prostředků.
V případě Agrofertu a bývalého premiéra Andreje Babiše Evropská komise konstatovala střet zájmů. Výsledkem byly finanční korekce – některé dotace nebyly proplaceny z rozpočtu EU a musely být uhrazeny z českého státního rozpočtu.
Podobné sankce se mohou týkat i jiných projektů, pokud se prokáže, že rozhodování bylo ovlivněno osobním nebo ekonomickým zájmem.
Pokud má náš přímo volený prezident řádně zastupovat všechny občany této země, je dokonce jeho povinností žádat podobné záruky od jakéhokoli politika, který míří do čela státu či vlády. Navíc se ukázalo, že když byl Babiš naposledy u moci, nacházel se ve střetu zájmů, jak konstatovaly soudy a Evropské instituce.
Prodej Agrofertu je nejlepším a zároveň nejčistším řešením
Dokážu si představit, že když někdo vybuduje takové impérium, jako je Agrofert, jen těžko se ho vzdává. Prodat firmu a už nedohlížet na její další budoucnost není jednoduché, zvlášť když ji člověk bere jako své „dítě“. Tomu snad porozumí i všichni kritici Andreje Babiše.
Na druhou stranu i příznivci Andreje Babiše musí pochopit, že pokud se politický harcovník a předseda hnutí ANO Agrofertu nezbaví, pak se - oprávněně či neoprávněně, nikdy zcela nezprostí podezření ze střetu zájmů. Jako politik může prosazovat zákony, které vyhovují jeho holdingu a byznysu s dotacemi.
Nejlepším řešením pro Andreje Babiše by z právního hlediska skutečně byl prodej Agrofertu. Jen tak by se zcela odstranil jeho přímý ekonomický zájem na firmě a zároveň střet zájmů.
Převody do svěřenských fondů nebo na rodinné příslušníky jsou právně sporné a Evropská komise je neuznává jako skutečné řešení. Kdyby byl Agrofert prodán, nikdo by pana Babiše nemohl osočovat z korupce nebo podvodů. Pokud tak neučiní, jeho střet zájmů zůstane nevyřešen.
Myslím si, že by si pan Babiš měl vybrat: buď mu jde o blaho a perspektivu naší země, nebo mu jde více o Agrofert a všechny s ním spojené dotace. Mezi těmito dvěma možnostmi nelze pendlovat.
Vždy ve svých článcích zdůrazňuji: padni komu padni. Jestliže se předseda hnutí ANO nedokáže vzdát ani jednoho, neměl by se podle mého názoru ucházet o post premiéra. Třetí a legální cesty není!
Samozřejmě, prezident by mohl s jeho důvtipem zavřít nad touto záležitostí oči, ale v takovém případě by se i sám vystavil podezření, že hlava státu byla uplacena, nebo že by mohlo vzniknout podezření o jeho zaujatosti.
Prezident tedy nemá na výběr a musí pokračovat v tom, aby Andrej Babiš vysvětlil veřejnosti, jak bude transparentně postupovat, aby nemohl být nikým nařčen ze střetu zájmů a aby se podruhé neopakovalo jeho pochybení z prokázaného střetu zájmů.
Prezident Petr Pavel tímto jen dokazuje, že nechce být spojován se svým předchůdcem Milošem Zemanem, který šel panu Babišovi téměř ve všem na ruku. Chování bývalého prezidenta se totiž podle mého objektivního názoru od nestrannosti velmi vzdálilo.
Proto zastávám názor, že po dlouhé době máme konečně slušného prezidenta, který nás dokáže reprezentovat, nerozděluje společnost a je prezidentem nás všech.
Jeden můj čtenář kritizoval pana prezidenta za jeho minulost, označoval ho estebákem a komunistickým zrádcem a podobně. Na tato obvinění si dovolím odpovědět takto: my všichni, kdo jsme zažili komunismus a socialistické Československo, jsme neměli možnost narodit se do chartistických či nepřátelských rodin, abychom odolali dokonale řízené propagandě, která z nás udělala to, co udělala.
O to víc teď můžeme sledovat nádhernou proměnu, jak se z našeho prezidenta stal demokrat i ochránce demokratických hodnot, na které se v dnešní době stále více zapomíná. Dokonce jsem si dovolil současného prezidenta označit za „Tatíčka Pavla“, čímž chci naznačit jeho neskutečnou podobu s prvním československým prezidentem – Tomášem Garriguem Masarykem.
Je tomu přesně naopak. Kdyby byl Petr Pavel tím, čím je neoprávněně obviňován, podporoval by naopak Andreje Babiše, který má rovněž svou komunistickou minulost a teoreticky by je to mohlo spojovat. To se však očividně neděje, protože bychom tu měli tandem „Zeman – Babiš“, jak tomu bylo v době, kdy byl pan Babiš předsedou vlády ČR.
Na závěr to nejlepší
Ještě si dovolím jednu nepřehlédnutelnou poznámku: všimli jste si, jak koaliční partner SPD kritizuje prezidenta Pavla za údajné zdržování jmenování Andreje Babiše předsedou vlády?
Tomio Okamura (SPD) po jednání s Babišem uvedl, že prezidentův požadavek je zbytečný, protože Babiš slíbil, že střet zájmů vyřeší v souladu s českými i evropskými zákony. Jak se říká, sliby chyby. Už jsem výše vysvětlil, proč rozumím tvrdošíjnému chování našeho prezidenta.
A protože pozoruji, jak tato záležitost vyvolává zbytečné emoce, které by šlo vyřešit prodejem Agrofertu – což od pana Babiše neočekávám– čekal bych, že zastánce a bojovník lidových referend Tomio Okamura bude důrazně prosazovat uskutečnění referenda.
Plebiscit o tom, zda má náš současný prezident mít větší prezidentské pravomoci, které by mu umožnily v případě odhalených pochybení kandidáta na předsedu vlády jeho inauguraci odmítnout či ne, si dokážu za těchto okolností představit.
Nicméně pokud se takové referendum někomu politicky do karet nehodí, raději se o něm mluvit nebude, nebo se nebude tak prosazovat, jako když šlo o vystoupení z NATO a EU, které přívrženec všech referend, pan Okamura, tak důrazně podporoval.
V rozhovoru pro pořad Napřímo Okamura řekl: „Jsem pro vystoupení z EU i NATO… Prosazujeme, aby občané mohli rozhodovat v případě, že si sesbírají 250 tisíc podpisů. Tím pádem bude spoustu občanů chtít na toto téma mít referendum, tak samozřejmě i o mezinárodních závazcích České republiky.“
Kdo je objektivní, nepotřebuje, aby se tento dvojí metr jakkoli komentoval, že?
Anketa
Zdroj:
