Článek
Z dnešní perspektivy může být poněkud ironické, že na počátku 20. století v USA jezdilo více elektromobilů než vozidel se spalovacím motorem. Tyto elektromobily byly nejen komfortnější, ale také tiché, na rozdíl od hlučných vozidel s klasickým spalovacím motorem, které vyžadovaly startování klikou a náročnější údržbu. Proč tedy dosud jezdíme na spalovací motory? Auta se spalovacím motorem byla často levnější než elektromobily. Výroba spalovacích motorů byla masová a jejich součástky byly dostupnější. Také nezapomínejme na omezenost pohonných baterií, které byly těžké a nevhodné pro dlouhé cesty.
Výhody převažují nad nevýhodami
Navzdory tomu, že elektrovozidla nejsou z pohledu historie novým konceptem, teprve v tomto desetiletí začíná jejich rozvoj a rozmach přitahovat pozornost veřejnosti. S tím souvisí potřeba řešit mnohé technické a funkční problémy, které dosud brání jejich širšímu nasazení.
Přestože počet požárů u elektromobilů je relativně nízký, je to jedna z hlavních obav, která odradila mnoho potenciálních uživatelů od nákupu těchto vozidel. Technologie se v tomto směru stále vyvíjí a zlepšuje, přičemž baterie zůstávají klíčovou součástí, ovlivňující životnost a kapacitu elektromobilů.
Jejich selhání může být kritické, zejména v případě požáru. I když se rychlost nabíjení neustále zlepšuje, dobíjení elektromobilů stále trvá déle než tankování benzínu. Nedostatek dobíjecích stanic a slabá infrastruktura v této oblasti rovněž odrážejí potenciální zájem o elektromobily.
Nicméně, i když se situace postupně mění, vysoká cena elektromobilů zůstává stále největší překážkou, která brání širšímu rozšíření ekologicky přínosných elektrovozů. Přes tyto výzvy mají však elektromobily také mnoho výhod, jako jsou nižší provozní náklady a menší dopad na životní prostředí.
Mnoho lidí mává rukou nad argumentem, že dopad na životní prostředí je u elektrovozidel nižší, když máme v naší zemi kvůli čistějšímu klimatu dražší elektřinu, protože v roce 2021 vyrostlo v ČR 9 000 dotovaných solárních elektráren. Jenže si musíme uvědomit, že vozidla se spalovacím motorem mají prokazatelně negativní vliv na lidské zdraví, včetně zvýšeného rizika vzniku nádorových onemocnění.
Z toho lze jednoznačně vyvodit, že čím více bude jezdit elektroaut, tím méně budeme nemocní. Investice do elektromobility tak může přinést výhody pro každého, zejména co se týče našeho zdraví!
Je pravda, že emise u moderních spalovacích motorů jsou výrazně menší, což je dosaženo například přímým vstřikováním paliva. Nicméně na druhou stranu, tyto motory produkují velké množství částic malých velikostí, které mohou potenciálně ohrozit lidské zdraví. To prostě nejde dohromady - na jedné straně podporovat veřejný zákaz kouření a na druhé straně ignorovat potenciálně škodlivé výfukové plyny z vozidel, které mohou být ještě více rizikovější pro lidské zdraví.
Myslí to s námi EU dobře?
Je zřejmé, že Evropa zaspala ve svém technologickém vývoji v oblasti elektromobilů. Není proto překvapením, že německá automobilka Volkswagen plánuje do roku 2030 otevřít v Evropě šest továren na výrobu baterií. Nicméně stále zůstává otázkou, zda Evropa dokáže dohnat americké firmy jako je Tesla apod. Tyto plány dále komplikuje závislost na externích dodavatelích, zejména pak na nezbytných surovinách dovezených z Číny.
Závislost na zahraničních dodavatelích surovin může být nebezpečná, jak ukazuje situace s Ruskem. Konflikt na Ukrajině způsobil ekonomické otřesy v celé EU, včetně naší země. Nedostatek soběstačnosti v surovinách a energiích může ohrozit demokracii v Evropě. Pokud se dobrovolně stáváme závislými na totalitních státech, riskujeme ztrátu svobody, která je pro nás tak důležitá.
Takže není divu, že mnozí politologové a odborníci na automobilový průmysl kritizují zelené plány EU v tomto segmentu. Širší veřejnost začíná kontraproduktivně protestovat proti zelené politice. Musíme si však přiznat, že evropský automobilový průmysl neohrožuje EU ani Green Deal, ale spíše neprozíravost evropských automobilek. Obří evropské firmy se domnívaly, že ve světě nenastane technologická revoluce v tomto jejich oboru, která by logicky vedla v pokračování a používání spalovacích motorů, aniž by je někdo musel zakazovat.
Tudíž diskuse o předpokládaném zákazu prodeje aut s benzínovým a dieselovým motorem po roce 2035 je úplně bezvýznamná. Do té doby, alespoň podle mého odhadu, v nejvyspělejších zemích (USA, Čína, Japonsko, Indie) se nebudou klasické spalovací motory používat.
Za příklad a zároveň jako varování si můžeme vzít Čínu. Možná vás to překvapí, ale většina aut v komunistické Číně na silnicích jen bzučí, poněvadž jezdí na elektřinu. Na tomto příkladu je vidět, že brzy elektroauta nahradí stávající a zároveň velmi starou a pro ekologii nepříznivou technologii spalovacích motorů.
Evropskou unii můžeme za ledacos kritizovat, ale v tomto směru si musíme říct na rovinu: Zde v Evropě, navíc v globalizovaném světě, lze si dovolit být pozadu za výše dotyčnými zeměmi? To nemůžeme! Evropa se vydala zeleným směrem, který nás chrání před nebezpečnými výfukovými částicemi a oteplováním planety. To znamená pouze jedno: v Evropě nemohou jezdit jiná auta než elektrovozidla. A to je budoucnost a perspektiva, kterou nelze zastavit. Čím dřív pochopíme, že není jiná alternativa než je elektromobilita, tím více času získáme na záchranu průmyslu, který je ekonomickým pilířem starého kontinentu.
Pokrok se nedá zastavit
Jediné, za co můžeme v tomto ohledu EU kritizovat, je fakt, že již dříve měla vyvíjet tlak na velké evropské automobilky, aby se transformace vozového parku posunula tím správným směrem, tedy k elektromobilitě. Ta představuje nejčistší řešení pro naši „výfukovými plyny“ zamořenou planetu. O to víc mě udivuje, že se Česko hlásí k zaostalosti, která se pokouší revoluci v automobilovém průmyslu, tedy v elektromobilitě, obejít řešením, které nabízejí syntetická paliva.
Jenže pokud chceme mít v Evropě čistější vzduch, snížit exhalace způsobující globální oteplování apod., nemůžeme se spoléhat na takzvaná „e-paliva s nízkým obsahem CO2“. A to ani nemluvím o konkurenci z mimoevropské unie, která je tvrdá a nelítostná, a oprávněně si na nás brousí zuby, protože má poprvé v historii automobilového průmyslu tu možnost, „ovládnout“ evropský trh, jenž neměl doposud na tomto kontinentě prakticky žádnou konkurenci, trochu nadneseně řečeno.
Jde o to, že ekologická organizace Transport & Environment (T&E), podle nejnovějších testů emisí zjistila, že automobily poháněné syntetickým palivem vypouštějí stejné množství jedovatých oxidů dusíku (NOx) jako motory na benzin E10. A to není vše. Navíc tahle organizace uvedla, že provoz automobilu na e-palivo během pěti let, může stát řidiče zhruba o 10.000 eur více než provoz elektromobilu.
Částečně rozumím tomu, proč český ministr dopravy Martin Kupka prohlásil, že Česká republika nepodpoří v Evropské unii zákaz prodeje nových osobních aut se spalovacími motory, pokud nebude možné v autech využívat zmiňovaná syntetická paliva. Samozřejmě, že stejný postoj má i Německo, které je naším největším obchodním partnerem a zároveň i spojencem v mnohých záležitostech týkající se evropské legislativy.
Ano, Česká republika i Německo se společně pokoušejí odvrátit ekonomickou katastrofu, které již teď musíme čelit ze všech svých sil. Čína, ale i jiné země na poli elektromobility nás prostě předběhly, to si musíme přiznat. A za to budeme muset dříve či později tvrdě zaplatit.
Měli bychom si uvědomit, že automobilový průmysl přímo zaměstnává více než 120 tisíc lidí, a ani nemluvím o daních, které z tohoto průmyslu získáváme. Proto bychom neměli před tímto problémem zavírat oči, a to tak, že budeme zbytečně podporovat syntetická paliva, jako třeba automobilka Porsche, která otevřela továrnu na výrobu syntetických paliv v Chile.
Namísto toho bychom se měli soustředit na vývoj bezkonkurenčních baterií, které budou mít daleko větší životnost a poskytnou i větší dojezd než konkurenční produkty. Pouze tím, že technologicky předčíme mimoevropskou konkurenci, získáme zpět svou vedoucí pozici v automobilovém průmyslu.
Vědecké zdroje jsou naší devízou a budoucností
Vědecké mozky tady v Evropě na to máme, o tom nepochybuji. Stačí jen číst a naslouchat, a hned nalezneme vynálezce, který vyvinul revoluční nano baterii. Jan Procházka - český vynálezce, vytvořil revoluční baterii, která je konstruována trochu jako vícevrstvý sendvič, zatímco konvenční baterie mají vertikální formaci. A výsledkem je mnohem účinnější, levnější – ve skutečnosti až osmkrát levnější – a výkonnější baterie, než jaké jsou v současné době na trhu.
Jak je vidno, pokud se vydáme touto cestou jako pan Procházka, nemůžeme pochybit. Vědce a vynálezce v Evropě skutečně máme, stačí jim dát jen šanci, aby mohli své vize realizovat, z čehož může mít prospěch celá sjednocující se Evropa. Akorát si nenechme tyto geniální hlavy uniknout mimo náš rodný kontinent, jako v případě nejslavnějšího vynálezce a vědeckého génia – Nikoly Tesly, který skončil ve spojených státech amerických.
A právě Teslův elektromobil by nám měl být tou inspirací, neboť jeho přestavěný vůz na elektropohon - Pierce-Arrow z roku 1931, ujel neskutečných 50 mil bez natankování paliva. Vůz byl testován na rychlost 90 km/h, přičemž tachometr byl dimenzován na 120.
I když je tento příběh nedoložený, závěry jsou jednoznačné: Čistá energie, respektive v tomto případě pohon, není žádným zeleným šílenstvím, ale jistotou přinášející lidstvu novou perspektivu a vstup do neznečištěné budoucnosti. Automobilisté mají rádi vůni benzínu a oleje, ale přechod na elektrická vozidla je nevyhnutelný. I když můžeme cítit nostalgii, musíme přijmout pokrok a hledat krásu v nových technologiích.