Článek
Chtělo by se mi skoro říct, že ta aféra s darovanými bitcoiny propukla ve správně načasovanou dobu – tedy jen několik měsíců před volbami. Něco takového snad ani nemůže být náhoda. Spíš to připomíná dobře zorganizovaný konspirační puč, jehož cílem je knockoutovat politické matadory dnešní ODS.
A bohužel – přestože hlavní aktér této kauzy, ministr Pavel Blažek, jako zodpovědný politik podal demisi, nezabránil tomu, aby tento případ, ve kterém se mluví o daru v hodnotě téměř jedné miliardy korun, nezpůsobil ODS vážné škody v předvolebním čase.
V souvisejícím článku, do kterého jsem vložil anketu „Bitcoiny, korupce nebo naivita? Proč ODS stáhla Pavla Blažka před volbami – komu to vlastně pomůže?“, jednoznačně převládl názor, že 76,5 % respondentů považuje tuto kauzu za jasný střet zájmů nebo dokonce za korupci.
A navzdory tomu, že v tomto případě nešlo o zjevnou korupci, ale spíše o úkaz spojený s novou digitální dobou – dobou, která nevědomky vytváří nepoznané situace, na něž naše jurisdikce zatím nemá žádný jasný názor – jsou vládní politici, aniž by se dopustili čehokoli nezákonného, masakrováni opoziční rétorikou hlava nehlava. Hlavní je, že to přináší volební body pro tu či onu opoziční stranu, že?
O to hůř se mi píše o tom, co by měla vládní ODS udělat. Protože pokud tahle nejsilnější strana nevymyslí něco zásadního, jak přesvědčit voliče, že se ministr spravedlnosti ničeho nezákonného nedopustil – a potažmo celá vláda včetně jejího premiéra Petra Fialy – hrozí všem pravicovým stranám volební debakl. Času je málo a Petr Fiala se musí rozhodnout. Zvlášť kvůli volebním preferencím, které – včetně mého soukromého výzkumu a ankety – mluví nekompromisně.
Tím, že ho odvolal, připustil vinu
Již několik let upozorňuji své skalní čtenáře, že žijeme v 21. století – ve věku, který promění dobu dvacátého století k nepoznání.
Bohužel, s touto novou érou přicházejí i nové výzvy, které mohou ohrožovat kohokoli z nás, aniž bychom si to vůbec uvědomovali.
Ano, s prudkým technologickým vývojem si můžeme být jisti, že o nás různé mobilní aplikace a programy sbírají nepřeberné množství dat. Kdokoli, kdo pracuje nebo se pohybuje na internetu, se tak de facto připravil o své soukromí – protože sběrači dat znají do detailu vaše „já“, a s tímto profilem lze navíc obchodovat. A to dřív nebylo – dáte mi jistě za pravdu.
Bezpečí peněz pod útokem
To samé lze říci o bezpečnosti vašich peněz.
Není dne, abychom nezaznamenali zprávu o tom, jak rafinovaně připravili kyberšmejdi – zejména starší obyvatele – o jejich celoživotní úspory.
Případ z Liberce: jeden klik – a miliony fuč
A když už jsem to zde zmínil, nemohu opomenout konkrétní případ z června 2023, který zasáhl 72letého muže z Liberce. Na jeho počítači se zničehonic objevila reklama na „výhodné investování“ do kryptoměn. Ačkoliv podobné stránky nikdy nevyhledával, reklamu klikl – a naivně vyplnil své kontaktní údaje.
Brzy nato ho kontaktoval údajný zástupce investiční společnosti, který ho postupně naváděl k první platbě a založení investičního účtu. Muž si podle jeho pokynů nainstaloval program pro vzdálený přístup k počítači – a pod jeho vedením nakonec provedl 21 plateb v celkové výši 3 109 000 korun. Když se pak pokusil svou „investici“ vybrat, na účtu zůstal… pouhý jeden dolar.
Případ teď šetří policie a pachatelům hrozí až osm let vězení. Když si ale uvědomíme, kolik různých nástrah dnes na internetu číhá, je jasné, že ani ti nejzkušenější IT specialisté nemají stoprocentní ochranu. V digitálním světě totiž neexistuje žádná záruka – před kyberšmejdy není v bezpečí nikdo. Stačí jedna nepozornost, jeden klik – a můžete být další na řadě.
Když už si nemůžeme být jisti ani v osobním online prostoru, o to znepokojivější je, že kybernetickému ohrožení čelí i samotné státy. Nejde jen o jednotlivce – v sázce je bezpečnost nás všech.
V květnu 2025 Česká republika obvinila Čínu z vedení „škodlivé kybernetické kampaně“ namířené proti Ministerstvu zahraničních věcí. Útoky, které začaly už v roce 2022, byly připsány čínské hackerské skupině APT31, jež je úzce spojená s Ministerstvem státní bezpečnosti Číny.
Cílem útoků bylo proniknout do komunikační sítě ministerstva určené pro neklasifikovanou komunikaci. Ministerstvo zahraničních věcí na to reagovalo zavedením nového komunikačního systému a důrazně tyto akce odsoudilo.
Proč o tom mluvím?
Když i ti nejlepší IT specialisté mohou udělat chybu nebo něco přehlédnout, proč by tedy „obyčejný ministr“ spravedlnosti Pavel Blažek nemohl podlehnout kyberšmejdům, kteří nakonec vedli k jeho nekompromisní demisi? Vždyť i naši ministři a prezident Petr Pavel jsou jen lidé, kteří chybují, ne? Nebo je to jen opozice, která se staví jako „neomylná“ v této nové digitální době, na kterou se všichni musíme postupně připravit?
Je možné, že jsme svědky první demonstrace síly, kdy cílený kyberútok dokáže odstranit klíčového politika a otřást základy vlády – vlády demokratického, západního typu. Nechci tvrdit, že znám všechna fakta, ale nemohu se ubránit dojmu, že tu cítím jistou konspiraci, která může mít kořeny i v zahraničí.
Právě proto by měla objektivní opozice spolupracovat s vládou na odhalení a odstranění této hrozby – protože ta může ohrozit samotné základy naší demokracie.
A ještě jedno důležité varování: s ohledem na tyto události bychom se měli zcela vyvarovat myšlenky zavádění elektronického hlasování. Volby musí zůstat bezpečné. A především – důvěryhodné.
A proč je to celé důležité? Protože nelze vyloučit, že i sebelepší elektronické zabezpečení může být prolomeno. Nikdo na světě nemá záruku, že volby vedené digitálně nemohou být zmanipulovány – a právě proto tvrdím, že premiér Petr Fiala udělal chybu, když přijal demisi Pavla Blažka. Měl za ním stát, obhájit ho, podržet. Tím, že to neudělal, nepřímo připustil vinu – a tím vrhl podezření nejen na Blažka, ale na celý svůj kabinet. A výsledkem? Ztráta důvěry, pokles preferencí a rostoucí nejistota. Přitom důvěra je to jediné, co dnes může rozhodnout volby.
Proč by měl premiér vlády, který je bez viny, odejít z politiky?
Bohužel – jak jsem uvedl už v názvu článku – když se kácí les, lítají třísky. A i když jsem opakovaně zmínil, že se ministr spravedlnosti Pavel Blažek ničeho nezákonného nedopustil, stejně jako vláda v čele s premiérem Petrem Fialou, veřejnost to vnímá jinak.
Aby měla pravice vůbec šanci uspět ve volbách, čím dál častěji zaznívá volání, že „tito mafiáni a podvodníci“ – jak je mnozí nazývají – by měli podat demisi. Podle hlasů z internetu totiž údajně transparentně (!) přidávali zisky z bitcoinů do státního rozpočtu – a to má být podle některých důkazem podvodu.
Zní to absurdně? Možná. Ale realita dnešní veřejné debaty je právě taková.
Opozice dnes vlastně ani nemusí nikoho přesvědčovat o vině či nevině. Předvolební kampaň se stejně povede tímto směrem. Proto by bylo pro ODS výhodné – ne-li přímo nezbytné – aby demisi podali i Petr Fiala a Zbyněk Staňura.
Myslím si, že právě tento krok by pravici umožnil znovu se nadechnout a výrazně zvýšit šance na lepší volební výsledek. Zároveň by šlo o silný precedens pro budoucí vlády: že když udělají chybu, mají odvahu odejít – a ne se držet u koryta za každou cenu. Jít dobrým příkladem a projevit dobrou vůli – to je aktuálně jediná cesta, jak očistit a posílit volební preference ODS.
Čím dříve to premiér Petr Fiala učiní, tím lépe tato pseudokauza dopadne – pro něj, pro ODS i její koaliční partnery. Otázkou však zůstává, zda je Petr Fiala tohoto kroku schopen. Ať už ano, či ne – nikdo mu to nemůže mít za zlé. Pokud se ale k tomuto rozhodnutí neodhodlá, je velmi nepravděpodobné, že ODS volby vyhraje.
Přitom není pochyb o tom, že občanští demokraté mají ve svých řadách silné politické osobnosti, které by mohly současný propad preferencí zastavit. Možná je právě teď ta chvíle, kdy by měli dostat prostor.
Aby bylo jasno…
Mnoho čtenářů mi vytýká, že nejsem objektivní a nahrávám jedné straně. Ve skutečnosti jde jen o zdání – jednoduše se neřídím zákonem stáda. Ano, je pravda, a nijak to nepopírám, že se v tomto případě zastávám bývalého ministra Pavla Blažka. Ne však z politických důvodů, ale z důvodů, které jsem už výše objasnil.
Vyznat se v bitcoinech, ale i v nových IT technologiích, které už vznikají pod dokonalou taktovkou AI, není snadné – zvlášť když právo zatím nedokáže nové výzvy tohoto elektronického prostředí přesně pojmenovat, uchopit a následně vynést spravedlivý rozsudek. Rozumím tomu, že čtenář může chvíli tápat, zda autor obhajuje Blažka a Fialu, nebo jen poukazuje na nespravedlnost systému.
Nicméně autor pouze upozorňuje na skutečnost, že vládní strany nenesou vinu na tom, že do světa vstoupily nové technologie a systémy – v tomto případě kryptoměna, která umožňuje anonymitu, ale zároveň přináší i zisk. Pokud si někdo před deseti lety nakoupil bitcoiny (v roce 2015 se jejich cena pohybovala kolem 200–300 USD za kus), dnes – v roce 2025 – se jejich hodnota pohybuje v řádu desítek tisíc dolarů.
Pokud tedy Tomáš Jiřikovský tehdy skutečně nakoupil 30 000 bitcoinů a dál se o ně příliš nestaral, mohl zbohatnout nejen díky napojení na Dark web, ale i čistě klasickou investicí – levně koupil, draze prodává. A pokud tomu tak není, tak ať mu to někdo dokáže. A to se nestalo!
A pokud bude naše země odmítat dary v bitcoinech, i když půjde o anonymní dary, budeme v takovém případě okrádat sami sebe. Celá švýcarská ekonomika byla kdysi postavena na anonymních bankovních kontech – a právě proto předpokládám, že by se Švýcaři této kauze jen vysmáli.
Anketa
Zdroj:
