Článek
Jako zarputilý pacifista bych se asi neměl vměšovat do armádních záležitostí, neboť z tohoto mého úhlu pohledu nemůže být tento článek objektivní. Jedině objektivita nás však může přivést k pravdě v záležitostech, které jsou často zkreslené a někdy vypadají jinak, než by se mohlo na první pohled zdát. Nicméně jako patriot této země, bez ohledu na pravicové či levicové smýšlení, nemohu přehlížet některé nepravdy, které se šíří napříč celým politickým spektrem. Ani vládnoucí, ani opoziční politici otevřeně nepřiznávají skutečnost, že jedině jaderné zbraně mohou zajistit naši ochranu před jakýmkoliv agresorem. O čem tedy skutečně je vyzbrojování armády ČR? Jde o naši schopnost obrany, nebo spíše o plnění finančních závazků vůči NATO, především ve prospěch USA?
Pokora je nejúčinnějším lékem proti všemu zlu
V různých diskusích jsem se několikrát střetl s názory, že nezabíjejí zbraně, ale lidské myšlenky a vůle chtít zabíjet. Na jednu stranu je tento názor sice pravdivý, ale vždy jde o poměr. I když lze zabíjet i obyčejnými kuchyňskými noži, sečné zbraně nedosahují takové ničivé síly jako vojenské prostředky – od střelných zbraní až po zbraně hromadného ničení, včetně chemického a jaderného arzenálu.
V těchto vypjatých časech, kdy v Evropě probíhá opět regulérní válka, doprovázená brutalitou a vražděním nevinných lidí – civilistů, kteří chtějí jen pracovat, dýchat, jíst, nebo přemýšlet pod letní oblohou nad smyslem lidského bytí, nemá smysl se kárat za to, zda naše armáda byla podfinancovaná, a kdo je za tento neblahý stav odpovědný či není. Na Ukrajině zuří válka, a to je nepopiratelný fakt, s nímž nikdo nepočítal. Mírové časy na našem kontinentu skončily, a proto je na místě otázka: co bude dál?
V diskuzích často kritizovanou, mnohdy až nenáviděnou ministryni Janu Černochovou, ať se to někomu líbí nebo ne, musíme uznat, že to byla právě ona, kdo zvýšil veřejný zájem o naši obranu a zanedbaný vojenský stav, jenž nás ohrožuje v oblasti naší svobody.
V tomto směru souhlasím s tímto latinským výrokem: „Chceš-li mír, připravuj se na válku.“ Impuls, který ministryně obrany vnesla do zabezpečení našeho státu, byl sice razantní, ale nepochybně potřebný, protože je zjevné, že ochrana demokracie něco stojí.
V ukrajinském případě bychom mohli říct, že za demokracii se platí tvrdě, nikoliv zlatem, ale krví. A protože jsem člověk, který nepatří ke krvelačným kritikům, ale spíše k lidem podporujícím debatu a dialog hledající řešení, musím se předem omluvit nejzasvěcenějším lidem, kteří působí na ministerstvu obrany ČR.
Když bude odsud nějaká odezva, která mě přesvědčí o správnosti, ale i o potřebných plánech, které armáda ČR potřebuje, rád se nechám přesvědčit. Jelikož tomu tak z mého pohledu není, musím se jako občan tohoto státu omluvit, že armádní plány na obranu naší vlasti vypadají, jako by je vytvořil diletant, který poprvé v životě vzal do ruky samopal a prohlásil: „Já jsem voják.“
Pojďme si vysvětlit některé aspekty, které mě přivedli k této, bohužel dost drsné a podle mě i oprávněné kritice. Doufám, že mi čtenáři odpustí, když se znovu zmíním o nákupu amerických F-35, které jsou z pohledu laika, nikoliv moderní zbraní, ale „šrotem“, který nikoho nezastraší. Proč používám tak drsná slova, že jde v tomto případě o drahý šrot?
Jako diletantství mi připadá, že moderní F-35 obdržíme za deset let, tedy v roce 2035. Jenže, co by asi naše ministerstvo obrany prohlásilo na to, kdyby nedej bože ruské letectvo podniklo letecký útok na Prahu? Jako například: To nevadí, ale až přijde rok 2035, tak už sem ruské stíhačky neproniknou. Ještě, že máme Gripeny, které sice nelze považovat za zcela rovnocenné protivníky silnějším ruským stíhacím letounům, jako jsou MiG-29 nebo Su-27, nebo jejich novějším variantám, jako je Su-30 či Su-35, přesto vzbuzují respekt, který je v moderním vojenství neocenitelný.
Jestli takto zastrašujeme nepřátelská vojska, bůh s námi. Další aspekt, který by měl vést k přehodnocení a odstupu od nákupu F-35, je zjevná skutečnost, že tato zbraň – stíhací letoun páté generace – pochází z „nepřátelské země“, která nemá ohledy na dřívější transatlantické spojenectví, které nás chránilo proti jakémukoliv vojenskému nebezpečí.
Je načase si přiznat, že se na USA nemůžeme více spoléhat, pokud tuto zemi ovládá nacionalistická politika. Někdy mě překvapuje, že takoví političtí matadoři a odborníci, jako je Cyril Svoboda a jiní, jsou přesvědčeni o tom, že bez USA to nepůjde, když je cítit zjevná nenávist amerického prezidenta vůči sjednocené EU. Proč se o tom veřejně nebavit? Donald Trump nikdy nejedná s evropskými úředníky, což dokazuje, že by společně s Vladimirem Putinem nesmutnil nad rozpadem Evropské unie.
A od země, která je nepřátelsky naladěná vůči EU, máme nakupovat strategické zbraně? Pokud USA zavedou na EU další cla, například na auta, jež patří k páteři českého průmyslu, za co potom ty americké stíhačky budeme nakupovat nebo splácet, když se logicky naše ekonomika dostane vinou Ameriky do recese? A vůbec nejdůležitější důvod, proč bychom měli od nákupu F-35 raději dát ruce pryč, je skutečnost, že současná americká vládní administrativa pod vedením Muska se jasně hlásí k budoucnosti, která bude spočívat v bezpilotních letadlech – dronech. To z F-35 už teď dělá jen zastaralý „šrot“.
Dalším neduhem těchto letounů mohou být obavy, které se vynořily v Německu, že Spojené státy by mohly vzdáleně Němcům blokovat stíhačky F-35, které Německo plánuje koupit za miliardy eur.
Znepokojení zesiluje i zkušenost z minulosti, kdy USA omezily přístup spojencům k citlivým vojenským technologiím. A ještě krátká zmínka o ceně a provozu F-35. Podle Ministerstva obrany ČR se náklady na pořízení a provoz stíhaček F-35 do roku 2069 mají vyšplhat na 322 miliard korun. Z této částky půjde 150 miliard na samotné pořízení letounů do roku 2034, kdy mají být všechny dodány. Dalších 172 miliard bude vynaloženo na jejich provoz a údržbu mezi lety 2035 a 2069. Tyto odhady vycházejí z aktuálních cen a zahrnují náklady na palivo, munici a další související výdaje.
Domnívám se, že všechny tyto výtky stojí za zvážení, a proto bychom měli včas odstoupit od tohoto nákladného kontraktu, který naší zemi žádnou skutečnou ochranu nepřinese, jak se dozvíte v dalších pasážích tohoto článku. Pokud to s naší obranou někdo myslí vážně, měl by se okamžitě zamyslet nad tím, v jakých letounech bude armáda ČR chránit náš vzdušný prostor, protože náklady na provoz a údržbu jsou klíčovými faktory, které rozhodují o naší skutečné obraně. Portugalsko se v tomto ohledu chová racionálně, neboť jeho rozhodnutí odstoupit od nákupu F-35 je přirozenou reakcí na manipulativní chování amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Na otázku, zda a kolik přesně investovat do zbraní a zbrojních systémů, odpovím jednoznačně: nakupujme s rozvahou, přednostně od tuzemských výrobců a teprve poté od spojenců, kteří sdílejí naše hodnoty a smysl pro mír. Když budeme mít zbraně a zbraňové systémy pocházející z našeho kontinentu, nebo ještě lépe přímo z naší země, nebudeme se muset obávat výpadků v dodávkách součástek potřebných k opravám vojenské techniky. Covidová krize nám ukázala, jak nebezpečné je být závislý na dodávkách ze zahraničí. Nedostatek antibiotik, respirátorů či čipů pro vozy značky Škoda jsou toho jasným důkazem.
Útok není vždy nejlepší obranou
V tomto článku vám přináším dost zajímavou informaci, která se neopírá o žádný doložitelný zdroj, ale o nezpochybnitelnou skutečnost, která nám všem přináší radostnou zprávu.
Ruská federace nikdy vojensky nenapadne členské země NATO, jak se tady u nás v ČR neustále připomíná či zdůrazňuje. Ještě než vám odpovím, proč se nemusíme obávat ruské vojenské agrese vůči naší zemi, dovolím si zpochybnit vynaložené výdaje na obranu našeho státu, který za zbraně hodlá v roce 2030 utratit 3 procenta HDP.
Vezměme si například takové tanky, které Česko nakoupí za 52 miliard? Leopard 2A8 sice patří k tomu nejlepšímu, a i když jsou vybaveny pokročilými ochrannými systémy, jako je reaktivní pancíř nebo aktivní obrana proti raketám, přesto jsou zranitelné vůči levným a snadno dostupným dronům, které mohou nést výbušniny nebo kumulativní hlavice.
Obecně platí, že tanky najdou větší uplatnění v útočných operacích, pokud je cílem rychle zlomit nepřátelský odpor, takže opět vyvstává otázka, slouží nákup nových tanků k obraně naší země, nebo se armáda připravuje na pomyslnou ofenzívu? Buď jak buď, stále častěji se ukazuje a také potvrzuje, jaké zbraňové systémy jsou v dnešních moderních časech nejefektivnější. Tragická válka na Ukrajině je toho důkazem.
Zejména proto se domnívám, že náš malý státeček by se měl soustředit na efektivní údernou obranu, o níž naši přední vojenští odborníci z nějakého důvodu mlčí, protože jinak bychom se v tisku dočetli, že česká armáda místo nepotřebných tanků raději nakoupí bezpilotní letouny, které mají schopnost rozpoznávat objekty pro výběr cíle. Tento druh bezpilotních letounů již úspěšně využívá Ukrajinská armáda.
Krvavá válka na Ukrajině nám zároveň ukazuje, jak malou roli hraje letectvo, a to i navzdory vysokým investicím do bojových letadel s protiradarovými systémy. Dokonalá obrana, postavená na kontrole vzdušného prostoru pomocí raket země-vzduch, představuje budoucnost moderního vojenství.
Není divu, že si armády po celém světě pořizují flotilu – zabijáckých dronů nové generace, které pokud budou v převaze mohou učinit tečku v jakémkoliv nejaderném konfliktu.
Ano, v tomto ohledu se skutečně potvrzují slova Elona Muska, že bezpilotní letouny se stanou dominantní vojenskou silou, kterou budou využívat nejsilnější armády na světě. A co na tyto informace, stejně jako na tvrdě nabité zkušenosti, říkají vojenští odborníci a poradci ministerstva obrany?
Nebylo by tedy v rámci vojenské obrany ČR účelovější, kdybychom místo F-35 investovali do baterií systému Patriot, i když jejich cena činí 22,1 miliardy korun?
Pokud jde o obranu našeho státu a mé přesvědčení, že nás Ruská federace vojensky nenapadne, toto je založeno na jaderné doktríně, o které však nikdo z našich politologů nebo vojenských expertů nemluví. Přitom je tato doktrína na Ukrajině přísně dodržována, jinak by se tento konflikt mohl vyvinout zcela jiným směrem.
Síla jaderného odstrašování nepolevila!
Teď budu, ač nerad, velmi kritický vůči naší ministryni obrany Janě Černochové, která v pořadu Máte slovo na ČT prohlásila: „Zbrojíme, abychom ruského agresora na Ukrajině odradili od případné invaze do ČR.“

Na tomto obrázku je zachycen souboj dronů se stíhacím vojenským letounem páté generace.
Nechápu, že paní ministryni nikdo z vojenských expertů (pokud vůbec nějaké máme) nedokáže vysvětlit, že Rusko od případné invaze do střední Evropy či Pobaltí neodrazují ani tanky Leopard, ani letouny páté generace F-35, ani žádná jiná konvenční výzbroj. Tím prostředkem, který nám zaručuje relativní bezpečnost proti případné ruské invazi, jsou jaderné zbraně. Proto je úplně jedno, zda nakoupíme o dvacet nebo třicet tanků Leopard více či méně. To se ovšem nedá říct o české státní kase, která není bezedná, že?
Ano, stejně tomu bylo i během studené války, kdy mír mezi velmocemi zajišťovalo jaderné odstrašování – a dnes tomu není jinak. Rusko moc dobře ví, že pokud by jeho vojáci překročili hranici s Polskem, které je pod kolektivní ochranou NATO, mohly by proti němu být nasazeny jaderné zbraně.
Ty by však nikomu vítězství nepřinesly, protože nejvyšší představitelé všech jaderných mocností světa, včetně Vladimira Putina, si dobře uvědomují jejich strašlivou a ničivou sílu. Uvedu příklad: Kdyby Ruská federace provedla jaderný útok na EU a Západ by hypoteticky nezareagoval odvetou, paradoxně by to zasáhlo i samotné Rusko.
Proč? Radioaktivní spad by mohl v závislosti na povětrnostních podmínkách zanést nebezpečné částice zpět do Ruska, zasáhnout jeho města, zemědělskou půdu i vodní zdroje. Jaderné exploze by navíc vyvolaly rozsáhlé požáry a kontaminaci, která by nepostihla jen Evropu, ale i samotné Rusko.
Poškození klimatu a potenciální jaderná zima by měly globální dopad, včetně hladomoru, který by postihl rovněž Rusko. Na základě těchto nezpochybnitelných informací si dovolím tvrdit, že Rusko nemůže na nás konvenčně zaútočit, stejně jako Západ nemůže zaútočit na Rusko. Nikdo přece nechce zničit sám sebe, pokud se nejedná o šílence. Nicméně, kdyby se takový šílenec nakonec vyskytl, tak by nás naše armáda se 70 či 100tanky a 24 F-35 bojovými letouny nezachránila.
Samozřejmě, s jadernými zbraněmi je to podobné jako sedět na sudu se střelným prachem. Vždycky se může něco přihodit, ať už jde o lidský faktor, nebo nečekanou technickou chybu – to vše může samovolně odpálit jaderné rakety. Proto je klíčové, aby co nejméně zemí mělo jaderný arzenál.
Z mého pacifistického pohledu to znamená, že ČR nemusí zbytečně utrácet 3 procenta HDP na neefektivní zbrojení. Jinak rozumím tomu, proč Donald Trump požaduje od svých spojenců, aby v rámci NATO vynakládali 5 procent HDP na obranu. – tyto peníze by totiž měly směřovat do americké ekonomiky, která potřebuje restart.
Jak prosté, ale jak jednoduché
Když už víme, proč ruská armáda „nepřekročí“ hranici s Polskem, ptejme se našich politiků, spíše vojenských odborníků či vojenských politologů, proč musíme dál zadlužovat už tak zatížený český stát. Místo miliard na zbrojení by tyto peníze mohly pomoci naší zemi růst do krásy – takové, jakou jsem zažil v malém zapadákově, v Dolním Třeboníně.
Na jihu Čech leží malá obec s 1 350 obyvateli, kde místní starosta dokázal něco neuvěřitelného – postavit super moderní sportovní halu a kulturní centrum, které by jim mohla závidět i leckterá krajská města. Klobouk dolů, co v Dolním Třeboníně dokázali! Toto není reklama, ale důkaz, že když se chce, tak to jde. Nebylo by úžasné, kdybychom místo investic do smrtících a drahých zbraní měli jen samé Dolní Třeboníny s podobnými halami?!
Samozřejmě, abychom si tuto nádheru uchovali, musíme mít moderní a hlavně efektivní armádu, která nás v případě hrozby dokáže ochránit – o tom není pochyb! A jak by taková armáda měla vypadat? To už jste se, věřím, v tomto článku dozvěděli.
Zdroje: