Článek
DOKONALÁ SYMETRIE
Jsou Velikonoce, svátky oběti a naděje, a tak si připomeňme jejich obsah a poselství z pohledu matematiky. Kněz a zpovědník manželky českého krále Václava čtvrtého, syna Karla čtvrtého, Jan z Pomuku (Nepomuku) jako Páter Putátis nebo Páter Protektorum, zkratkou P.P., (náhradní otec nebo otec v zastoupení), po česku Pěstoun Páně (PP), jest jediným českým svatým, který má nad hlavou svatozář, ní pět šesticípých pozlacených hvězd, a v náruči drží ukřižovaného syna Božího, Krista.
Symbolika je srozumitelná. Vystupuje v roli Boha otce, sám pak je obětí. O číslu pět se toho hodně napsalo a řeklo, v číselné hantýrce je to číslo pátého člověka po Sstvoření, Abela. Také on se stal obětním beránkem, jako Kristus. Prý po Janově utopení ve Vltavě a mnoha letech po vylovení, jeho jazyk jako svatá relikvie, nedoznával žádného poškození. To mělo být důkazem, že jeho jazyk neprozradil králi „zpovědní tajemství“ královny, ke kterému ho vázalo kněžství. „Mlčel sem“, což latiníci překládají slůvkem „TACUI“. Těchto pět písmen „přísahy“ jest pět hvězdiček v jeho svatozáři.
Sochy, plastiky a obrazy Jana Nepomuka jsou v našich krajích velmi rozšířeny, ale mnohem více se sakrální umělecká díla po křesťanském světě objevují s tématem Bohorodičky, ochránkyně matky Marie. U nás jsou často na náměstích vidět Mariánské sloupy, a to i v souvislosti s morovými sloupy, jako poděkování za přežití těchto pohrom. Marie má za hlavou dvanáct zlatých a šesticípých hvězd. Rodící se křesťanství užilo numerační soustavou Babylonskou, později Římskou, s vyšším celkem „Šedesát“ (kopou). Kristových nejbližších učedníků bylo proto dvanáct (tucet), jako hvězd nad hlavou jejich ochránkyně a matky.
Harmonie a symetrie věrouky jest dovršena mnoha způsoby. Jan Nepomuk v roli Pěstouna Páně (Josefa - PePy = 5) s Matkou Marií (MáMou =12) vytvoří rodinu, celek, jejichž hodnota je: PP x MM= 5 × 12 = 60. Pythagoras objevil tajemství dokonalých rodin. O2 + M2= S2, kde O je Otec, M je Matka a „S“ je symbol pro Syna. V tomto případě má Syn hodnotu 13. Je tím třináctým ve společenství. Třeba Ježíš nebo Jidáš. Pišme si: 52+ 122 = 132
Srinavasa Ramanujan (*1887), chlapec narozený do chudé indické rodiny, byl nejpodivnějším člověkem v celé matematice a pravděpodobně v celé vědě. Bývá přirovnáván k vybuchující supernově. Osvětlil nejtemnější a nejhlubší zákoutí matematiky, než jej tragicky sklátila tuberkulóza v Kristově věku 33ti let. Snad kdybychom lépe pochopili dílo tohoto indického génia, lépe bychom chápali, proč žijeme právě v našem současném vesmíru. Pracoval po léta v naprosté izolaci od hlavních směrů svého oboru a sám znovu objevil výsledky sta let západní matematiky. Mezi záhadnými rovnicemi v jeho poznámkových blocích jsou rozesety modulární funkce, a dnes na jeho počest se jedna jmenuje „Ramanujanova funkce“. Tato bizarní funkce obsahuje člen povýšený na dvacátou čtvrtou. V jeho pracích se číslo 24 objevuje často, a je to příklad toho, co matematici nazývají magickými čísly.
Číslo 24, objevující se v Ramanujanově funkci, je také v teorii strun původem zázračného mizení členů. Každý ze 24 módů odpovídá jedné z fyzických vibrací struny. Jak struna vykonává své složité pohyby v prostoročasu, když se štěpí a znovu spojuje, musí být splněna řada velmi složitých matematických identit. Jsou to právě matematické identity objevené Ramanujanem. Fyzikové přidávají dva rozměry, když počítají celkový počet vibrací vyskytujících se v relativistické teorii. Přírodní zákony se zjednoduší, jestliže se bezesporně vyjádří ve vyšších rozměrech. Je zde omezení, které nás nutí užít Ramanujanových modulárních funkcí v počtu deseti rozměrů prostoročasu. Fyzika se stává geometrií vyšších rozměrů. Teorie základů hmoty je tedy v deseti rozměrech.
Model a diagramdesetirozměrného světa hledejme ve starověkém Egyptě. Ano, všichni jej znají, ale netuší jeho největší tajemství. Cheopsova pyramida přesně popisuje desetirozměrný svět, podle kterého byl projektován. Spojnice mezi dvěma uzlovými body (Vřídly) nazvěme lineárními strunami. Těleso pyramidy má pět Stěn (Smyček), pět Vrcholů (Vřídel zlomů), osm Hran (H) a platí rovnováha:
S+V = H+2 5 + 5 = 8 + 2 = 10 rozměrů.
Ano, tento objekt má deset rozměrů, dostal jméno Adam II. - Kain.
Jediným a posledním bezesporným modelem, který desetirozměrný svět může suplovat je ten, který má rovnováhu nastavenu číslem 26. Tvar modelu může mít dvě podoby. A) Disk s dvanácti hranovou základnou a jednou věží, „létající talíř“:
S+V = H+2 13 + 13 = 24 + 2 = 26 rozměrů.
nebo B) tvar cirkusového stanu se šestiúhelníkovou podsádkou a jehlanovitou střechou, jako spojení mnohostěnů Adama pátého se Šétou pátou, dětmi Adama a Evy. Každý uzlový bod modelu štěpí strunu radiálním (od sebe) a tangenciálním (tečným) směrem. Všechny kombinace trojnásobných (trojúhelníkových) Smyček a trojmocných Vřídel představují Kvarky, hlavní „jednotky“ Hmotnosti.
Strunová teorie stvoření světa je mnoha současnými fyziky zlehčována, ale mohla by fungovat jako velké sjednocení, čili teorie všeho, kdy čtyři základní fyzikální síly by jako při velkém třesku měli společný základ. Zatím největší problémy, s ohledem na kvantovou mechaniku (sjednocení), dělá gravitace. Síly jsou totiž vytvářeny výměnou uzlíků energie - kvant
