Článek
KRYSTALIKA, FLORA A FAUNA
Drahokamy, květena a živočišstvo jsou dary Země, které mají člověku zpříjemnit pobyt na této planetě. Kromě pastvy pro oči, sledováním krásných objektů a barev motýlích křídel, vedla poslechu zpěvu ptactva, šumu ve větvoví a hudby vodních bystřin, cítění vůní květů, trav a obilí, tak je ve všech směrech příroda inspirativní. Hledáme-li řešení nějakého technického problému, začněme v lese, na poli nebo louce, kde už je problém vyřešen, jen jsme si toho nevšimli.
Profily typu dlažby a obkladů, které bezezbytku vyplňují rovinnou plochu shodnými segmenty téže velikosti a téhož tvaru, jsou pouze čtyři. Trojúhelníkové, čtyřúhelníkové, pětiúhelníkové a šestiúhelníkové. Trojúhelníkové uspořádání má příliš mnoho „šestimocných“ uzlových spojů, proto se pro tyto účely nehodí. Zřejmě nejčastější je pokládka profilů čtyřúhelníkových a šestiúhelníkových. Uspořádání pětiúhelníkové musí být ze speciálního „profilu“.
Jetelový trojlístek nás může inspirovat k počtu listů leteckých vrtulí, lodních šroubů, vodních turbín. Semena javorů jsou sólo vrtule dronů, což způsobuje jejich nevyváženost při letu vzduchem, nejsou-li v páru. Vyváženost s ohledem na odpor prostředí se zdá být ideální při počtu tří ramen, viz větrné elektrárny.
Čtyřúhelníkové skladby vznikají spojováním pravidelné sítě „čtyřmocných bodů“. Velmi působivá je například střešní krytina typu „bobrovek“, používaná na historických stavbách, menší sakrální stavby zdobí dřevěné šindele. Speciální pětiúhelníkové skladby vznikají v kombinaci troj a čtyř mocných uzlových bodů. Šestiúhelníkové skladby si vybírá hmyz ke stavbě svých hnízdišť. Důvod je prozaický. Spojuje síť trojmocných uzlových bodů, čímž tvoří pevné konstrukce při nepatrné spotřebě spojovacího materiálu. Už dávno to vymyslely včely, vosy, ukázaly čedičové vyvřeliny. Člověk prokoukl přírodní záměr se šestiúhelníky a nahradil je obdélníky, na jejichž delší straně vytvořil ze tří obrazců trojmocný „pseudo uzel“. Uhodli jste, jde o standardní cihlovou zeď, kde cihla se jeví jako „speciální šestiúhelník“.
Šestiúhelník je první polygon, který sám o sobě neuzavírá trojrozměrný prostor, v kombinaci s pentagonem však vytváří povrch fotbalových míčů, dvaatřicetistěn. Tvůrci toho kulatého nesmyslu to zjistili, když si pečlivě prohlédli krunýř želvy. Hřbet jí tvoří hexagony, k němu jí přirostly pentagony. Tvůrci velkých hvězdných dalekohledů staví přístroje z pravidelných hexagonů, jejichž zrcadla míří do centrální části. Jejich počet je dán prvočísly 7; 19; 37; ….
Existuje druh cikády, který bojoval s parazitem, jenž ji likvidoval. Cikáda si proto řekla, že bude tak dlouho v zemi, dokud parazita nevyhladoví. Pravda, trvalo to dost dlouho, pořád prodlužovala svůj pobyt v zemi, až při prodlevě (první vývojové fázi) 17 let konečně dal parazit pokoj, protože vychcípal.
Botanici potvrdí, že velké procento rostlin má pět okvětních lístků, pokud jich nemá zrovna nesčíslně. Nabízí se otázka, co nutí rostlinu vysílat lístky do pěti směrů z centra, přesně po 72 úhlových stupních. Ano, je tu překrásný a tajemný vzor, hvězdný tvar pentagramu. Jsou i květy, které mají šest okvětních lístků ve stylu 2×3, tedy hexagram, známý pod názvem „Davidova hvězda“. V dobách, když se rodil automobilový průmysl, konstruktéři vymýšleli tvar kol a počet loukotí. A tady zase pomohla příroda. Sudý počet loukotí ukazoval na to, že to není to pravé. Dvě kovové loukotě proti sobě chladli jinak než nákružek, a tak se od něj trhaly nebo ho deformovaly. Proto se konstruktéři rozhodli pro pět loukotí, nebo jejich dvojnásobek. U velkých rozměrných litých nebo kovaných rotačních setrvačníků loukotě dokonce zaoblili, prohnuli, aby mohli dilatovat. Na kolech osobních auťáků přidali lopatkový tvar loukotí, který při jízdě nasávají vzduch, čímž chladí brzdové disky a obložení.
Pěkné tvarové vzory ukazují i listy mnoha stromů. Středový list bývá doplňován sudým počtem přídavných listů, takže jejich celkové počet je lichý. Genom stromu vychází z těchto počtů, což je krásně patrné na listech javorů, jírovců a jiných, kde nejdelší výživový kanál je uprostřed, následující kratší žilky vycházejí z téhož místa. Celkový dojem z tvaru listu pak je takový, že připomíná lidskou dlaň, pětiprstou nebo sedmiprstou, a má i název dlanitě složený nebo laločný. Lidské embryo má v první fázi vývoje na končetinách sedm prstů, aby se ve finále dvou zbavilo. Stále se máme čemu divit a co objevovat.
Když se někdy dívám na obrázky z kosmu, zejména na rotující galaxie, napadá mne, že mohly být inspirací pro konstruktéry. Vždyť tvarově přesně odpovídají oběžným kolům odstředivých strojů jako jsou dmychadla, kompresory, čerpadla, parní turbíny a další. Je mnoho technických zařízení, jejichž tvůrce inspirovaly přírodní úkazy.
Josef Ježek
