Článek
PEPIHO KALENDÁŘE
Pepi II. byl egyptským faraonem 6. dynastie, vládl přibližně v letech 2216 –2153 př. n. l. a byl synem faraona Pepiho I. Po náhlém úmrtí svého nevlastního bratra Merenrea I. nastoupil na trůn ve věku asi šesti let. Vláda Pepiho II. trvala rekordních 64 roků. Vládnutí jej moc nebavilo, protože zemi řídila regentka, jeho matka. Později měl pět manželek, postavil jednu velkou a tři malé pyramidy, z nudy pak sledoval, jak plyne čas. Představuji si, jak mne jmenoval prvním hvězdopravcem, vezírem přes měření času, zavolal a řekl: „Jmenovče Pepo, potřeboval bych vyřešit měření času tak, aby bylo trvalé, spolehlivé a srozumitelné pro všechny poddané. Dělníky, rolníky, úřednictvo i kněze“. „Stačil jsem mu jenom slíbit, že udělám vše, abych nezklamal jeho důvěru a splnil beze zbytku jeho přání“.
Vydal jsem se do Egyptské pouště, aby mne při přemýšlení nic nerozptylovalo, nikdo nerušil. A tak jsem se najednou ocitl v Sakkáře u Džoserovy pyramidy. Tu mne náhle osvítil bůh Re (Slunce). Stupňovitá pyramida z kamene je ten správný tvar pro kalendář, který odolá času, Obyvatelé Egypta jej přijmou, protože s tímto tvarem mají dobrou zkušenost. Udělal jsem si modely z papyru a matematicky začal řešit velikosti. Když jsem byl hotov, šel jsem za faraonem.
„Tak ukaž!“, povídá Pepi. „Můj králi, mám připravený projekt. Větší pyramida bude Sluneční, ta menší Měsíční“. „Jedna by nestačila? Proč dvě?“ „Můj farao, denní světlo Sluneční se pohybuje jinak než světlo noční, Měsíční. Šlo by to, ale pro širokou veřejnost příliš komplikované“. „Hele Pepo, tykej mi, jsem přece taky Pepa, a řekni, jak by ty pyramidy byly veliké?“ „Myslel jsem, že by je mohly tvořit krychlové kvádry o straně dva metry, bílé barvy a hladce opracované. To znamená velká se základnou 26×26 metrů, malá se základnou 14×14 metrů“.
„Pepo, ty ses zbláznil! Nejsou peníze, pořád se vedou nějaké války. Na jihu s Núbijci, na západě s Libyjci, doba je značně neklidná, zejména na hranicích říše. Vojevůdci si dělají, co chtějí, správci jednotlivých krajů (nomů, nomarchové) neplatí daně a jsou čím dál drzejší. Dělníci pořád by jen chlastali pivo a chtějí přidávat na mzdě!“. „Tak s tím sakra, Pepo, něco dělej, seš přece nejvyšší v zemi. Třeba jich pár nechej zmrskat, nebo pověsit, aby poznali tvoji pevnou ruku. A vezíry máš na co?“ „Když Pepo, já jsem už po padesáti letech vládnutí dost unavenej. Nešel by ten kalendář udělat menší?“ „Ale jo, třeba z kvádrů o metrové délce hrany a s osminovou váhou. Mohli bychom taky použít kvádry o poloviční nebo třetinové výšce, tedy desky čtvercového tvaru“.
Vidím, jak je celej utrápenej, a tak nabízím verzi, že desky naležato tvoří jenom plášť, vnitřek pyramidy je vyplněn drtí z opracovaných bloků. Velká pyramida pak má spodní základovou hranu jen třináct metrů a výšku nějakých sedm metrů, sklon stěn už ne oblíbených 53°13´, ale zhruba kolem 20°. Přemýšlí, a potom říká. „Nevím, co na to moje hlavní manželka, ta drží v naší domácnosti kasu“.
Asi je marné se snažit z Pepiho druhého udělat největšího faraona všech dob. Dokonce většího, než byl Cheops, protože jeho kalendáře by nebyly pouhé hromady kamení, jako všechny ostatní pyramidy, ale ideje našeho planetárního systému. Slunce, Země a Měsíce. Jen sami posuďte!
Sluneční pyramida (strukturovaná) s opticky oddělenými bloky z bílého kamene (třeba vápence) by měla třináct pater, kde nejvýše položený blok by ležel na čtyřech tvarově shodných čtyřech blocích, ty potom na osmi shodných blocích, další na dvanácti blocích a tak dále. Počet bloků z boku pyramidy i shora by byl viděn shodný. Třináct stupňů pyramidy by z boku ukazovalo devadesát jeden blok, v součtu čtyř bočních pohledů tři sta šedesát čtyři a s plochou horního bloku (pyramidionu) počet dní oběhu Země kolem Slunce (365).
Měsíční pyramida sedmipatrová by dávala k dispozici z boku dvacet osmzáznamových ploch plus horní plochu pyramidionu, dohromady počet dvaceti devíti ploch, jako dnů oběhu Měsíce kolem Země (29). Spojitost obou kalendářů je v pojmu týden, což je výraz pro sedm dnů. Na jedné stěně Sluneční pyramidy, představující čtvrt roku je 7 × 13 (týdnů) = 91 dnů. Celý rok pak má 52 týdnů.
Představoval jsem si, že by obě pyramidy obsluhoval jeden úředník. Ten by posouval amforu s vodou před blok, na němž by bylo zaznamenáno číslo dne. Čtyři bokyvelké pyramidy, čtyři roční období (jaro, léto, podzim, zima – východ, jih, západ, sever), čtyři boky malé pyramidy, čtyři měsíce, jedno roční období, čtvrt roku.
Stupňovité pyramidynapříklad v Mexiku nesou jména Sluneční a Měsíční, ale tu chystanou pro egyptského Pepiho druhého však ani náhodou nepřipomínají. Na Korejském poloostrově najdeme nestrukturovanou jednu sedmistupňovou pyramidu, ale zapomněli ji pojmenovat Měsíční. Škoda, že se Pepi nepochlapil, mohl být ve všech učebnicích po celém světě. Tak hold to už chodí.
Josef Ježek
