Článek
PROBUZENÁ HERALDIKA
Dnešní vesnice v Česku, která nemá vlastní heraldické znaky, je považována za vesnici bezduchou a zaostalou. Bez znaku na štítě a bez praporce nemá budoucnost. Někdy je problém nalézt vhodnou figuru (předmět či symbol), která by nejlépe vystihovala a charakterizovala historii nebo současnost obce. Poměrně často se objevuje zemědělské náčiní, jako kosa, srp, cep, hrábě, vidle, ale i produkty typu hlívy, kukuřičného či obilného klasu nebo snop obilí. Někdy chovná zvířata jako ovce, kozy, krávy, ale i chovné ryby. Pokud v obci bylo historicky kovářství nebo těžba nerostů a uhlí, pak se objeví krompáče, kladiva.
V heraldice hraje velmi výraznou roli tinktura (barva). Mezi nosné barvy patří barvy drahých kovů. Žlutá je barvou zlata, bílá stříbra. Nejfrekventovanější pak jsou červená, modrá, černá, méně zelená. Městské znaky mívají štíty různě rozpolcené a bohaté na figury i tinktury. Hodně diskutované a rozporované jsou barvy států. Po rozpadu c.k. Rakousko – Uherska byla velká rvačka o barvy i figury, zejména na vlajkách. Rakousku zbyla původní 1 x bílá a 2 x červená, Polsko si utrhlo tutéž dvojici barev. Heraldici nově vzniklého Československa geniálně využili situace v uspořádání nových států, a mezi Polsko a Rakousko vrazili modrý klín, tedy barvu naděje, svobody a oblohy. Tak úžasně uspořádanou vlajku v Evropě žádná jiná země nemá. Mají sice tyto tři barvy, ale v pruzích. Slovensko, Rusko, Srbsko, Slovinsko, Lucembursko, Chorvatsko.
Červená barva je barvou krve, revoluce, ohně. Mezi nejsilnější barvy patří bílá, černá a červená. To přece každý malíř dobře ví, ale věděli to i heraldici v dávné minulosti. Římské impérium vytvořilo svoji vlajku s krvavým pozadím, v němž byla v bílém kruhu černá svastika. Po něm se opičili další rádoby „celosvětové“ říše. Když vás pozvou na návštěvu přátelé z Mongolska, potomci Čingischána, nelekněte se při příchodu do interiéru. Nejste ve fašistickém doupěti, neboť výzdobou to jsou jejich tradiční vlajky a nespojují si je s Hitlerem.
Když si zastupitelstvo naší obce nechalo u heraldické kanceláře udělat pár návrhů obecního znaku a vlajky, nejlepší byl ten, který tvořily tři vodorovné pruhy z tinktur černá, bílá, červená s bílou pětilistou růží v červeném pruhu. Trčkovéz Lípy, v jejichž dominiu jsme žili dvě sta padesát let, měli ve svém výsostném znaku právě tyto tři nejvýraznější barvy. Návrh neprošel, protože se zřejmě zastupitelé lekli spojitosti s Hitlerovským Německem. Nevěděli totiž, že tyto tři pruhy barev si dodnes na svých vlajkách nechali země, kde se rodily civilizace. Egypt, Irák, Sýrie a Jemen. Emoce občas přehluší racionální úvahy. Celoplošné rudé vlajky SSSR nebo Číny jim nevadí, asi si už na ně zvykli.
Heraldické znaky náboženské a církevní už mají také dlouhou historii. V katolickém prostředí je například černá barva smuteční. Sutany kněží, suknice jeptišek nebo pláště některých mnišských řádů využívají tuto kontrastní barvu tak, aby ji mohli spojit s doplňkovou barvou bílou. Budhisté naopak za smuteční barvu považují bílou. Kněžské hodnosti na štítech se vyjadřují pomocí počtu střapců v trojúhelníkovém uspořádání (1;3;6;10;15) a barvami plášťů. Pro Vatikánského biskupa (Papeže) je vyhrazena slavnostní barva bílá. Barvy byly přidělovány i dnům v týdnu, souvisejících s největším křesťanským svátkem, Velikonocemi. Modré pondělí, Popeleční středa, Zelený čtvrtek, Krvavý (Velký) pátek, Bílá sobota. Barva Bílá nepatří mezi monochromatické, ale je syntézou všech barev z duhy.
Vraťme se k problému se svastikou. Poprvé se objevila jako písmeno v abecedách semitských národů, a symbolicky značila slunce, vesmír, energii. Překvapuje mě skutečnost, že právě fašisté neměli k tomuto symbolu výhrady. Asi netušili souvislost mezi svastikou a Židy, když jim na Semitech všechno tolik vadilo. A dále se podívejme do Arabského světa, do Egypta, kde vznikla tradice staveb hladkých pyramid. Pokud se na tyto pyramidy podíváte svrchu, uvidíte čtverec s úhlopříčkami, což je vlastně složená (odpočívající) svastika, která se po roztočení kolem svislé osy ukáže v plné kráse.
Na americké jednodolarovce najdeme pyramidu, na vlajce Spojených států pak naše tři národní barvy a asi padesát obrysů pentagramu, hvězd. Nezdá se vám, že těch použitelných symbolů, které by nevyvolávaly nějaké asociace je poměrně málo? Rozpůlený kruh jako povrch koule v modrobílém provedení se zalíbil Korejcům, jako střet dobra se zlem, přechod dne do noci, jin a jang. Z figur se ve znacích kolem nás často vyskytují draví ptáci, jako rakouská, německá, polská, moravská či slezská orlice. Ještě že jsme měli ve staré pověsti toho Brunclíka, který přivedl dvouocasého lva na naše mince.
Heraldika je krásná oblast pohádek, neuvěřitelných příběhů, a hlavně grafiky a obrazů. Když už byla probuzená z dlouhého spánku, ať nám obohacuje všední dny, jako ti Blaničtí rytíři.
Josef Ježek
